Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.
Poslední ozbrojené konflikty – v Sýrii, Libyi nebo Náhorním Karabachu – ukazují častější nasazení bezpilotních letounů. V budoucnu mohou být konflikty krvavější.
Natočené záběry z ozbrojených konfliktů v posledních letech zobrazují stále častější použití vojenských bezpilotních letounů, dronů. Například v Libyi byly použity turecké nebo čínské dálkově naváděné letouny, jež ničily protiraketový systém. Rovněž v konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem v Náhorním Karabachu byly k vidění v akci izraelské „sebevražedné“ drony Harop, které likvidují ruský protiraketový systém.
Nasazení dronů znamená větší ohrožení pro bojující vojáky, protože jsou vojenské jednotky zranitelnější. Klíčový je zejména fakt, že se jejich použitím naruší rovnováha mezi běžným raketovým útokem a protiraketovými systémy. A to může v dlouhodobějším horizontu výrazně změnit podobu budoucích konfliktů, jež mohou vést ke zvýšení lidských ztrát.
„Libye, Náhorní Karabach a také Sýrie ukázaly, že pokud pozemní síly nemohou chránit svůj vzdušný prostor, pak může nasazení bezpilotních letadel výrazně ohrozit jejich životy,“ varoval vojenský analytik Justin Bronk z londýnského bezpečnostního think-tanku Royal United Services Institute for Defence and Security Studies (RUSI).
Ukázalo se to právě v Libyi, kde turecké drony Bayraktar TB2 úspěšně ničily ruský protiraketový systém Pancir-S1 jednotek Chalífy Haftara. I jejich nasazení pomohlo k odražení postupu generála, jenž bojuje proti vládě uznávané OSN.
„Turecko také do země vyslalo odborníky, kteří vylepšili software dronů během bojů,“ vysvětlil Jalel Harchaoui ze švýcarské organizace Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Na druhé straně čínské drony, které Haftarovi poskytly Spojené arabské emiráty, tuto podporu neměly.
Turecko pak drony TB2 poskytlo i Ázerbájdžánu ve válce o Náhorní Karabach, kde došlo k porážce Arménie. Vedlo to k výraznému převýšení počtu zničených arménských tanků nad počtem zneškodněných tanků na straně nepřítele (134 ku 22). Bronk dodal, že se Turecko naučilo vyrábět drony podle izraelských modelů, které si od izraelských výrobců zapůjčilo. Drony připomínají izraelské bezpilotní letouny Hermes 450 a Heron.
Ankara drony TB2 prodala také do Kataru a na Ukrajinu a o koupi usiluje i Srbsko. Turecké bezpilotní letouny konkurují čínským Wing Loong II, které se také vyvážejí do řady zemí ‒ Bangladéše, Pákistánu, Saúdské Arábie nebo Egypta. Harchaoui je překvapen, že v tomto segmentu trhu absentuje Rusko a drony nevyváží.
V případě vývoje vojenských dronů nechce být pozadu ani EU. Německá vláda souhlasila s financováním programu v rámci koncernu Airbus. Projekt Eurodron má snížit závislost Evropy na amerických dodávkách. Shodli se na tom zástupci francouzské a německé vlády. Celkem má projekt spolknout až osm miliard eur. Od roku 2028 by měl evropský dron nahradit izraelský model Heron v německé armádě. Kromě obou zemí se má na výrobě podílet i Španělsko a Itálie.
Na druhé straně se řada států snaží zlepšit obranu před útoky bezpilotních letadel, jako je tomu v případě britské a americké armády, dodal Bronk. Ve Spojeném království to bude systém raket Sky Sabre, jenž má výrazně snížit potenciální ztráty po útocích dronů i bez dostatečné letecké podpory. Dá se očekávat, že generální štáby budou v následujících letech utrácet více peněz za protiraketové systémy.
Ředitel vojenských studií RUSI Peter Roberts k praxi, kdy se stále více používají nové zbraně s prvky umělé inteligence, nicméně namítl, že padá představa o moderních válkách, při kterých už nebudou muset být nasazováni vojáci a které mohou vyhrát jen samotné drony nebo rakety.
Naopak se vracejí „staré dobré metody“, jako je vedení války ve městech nebo najímání žoldnéřů, což se ukázalo na Ukrajině, v Karabachu nebo Sýrii. Právě ti mohou disponovat velmi moderními zbraněmi – včetně dronů, jež ohrožují tradiční armády.
