Sláva robotům

Co si představíte, když se řekne robot? „I mě jako první napadne hranatý plechový panáček,“ krčí rameny Jitka Čejková z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. „Zároveň si hned představím své tekuté chemické roboty nebo humanoidní japonské roboty. Ale napadá mě i kuchyňský robot nebo robotický vysavač,“ dodává vědkyně, která se chemickým robotům – těm „čapkovštějším“ – začala věnovat již během doktorského studia. „Roboti v divadelní hře R.U.R. byli totiž tvořeni z chemicky syntetizované měkké hmoty – protoplazmy připomínající hmotu živou, nikoli z plechu a koleček,“ vysvětluje Čejková.

Tekutí roboti

Ve své laboratoři Jitka Čejková zkoumá kapky dekanolu (organická s vodou nemísitelná látka) v prostředí dekanoátu sodného (vodného roztoku surfaktantu – „mýdla“). Tyto kapky připomínají chování živých organismů. Stejně jako živé buňky nebo drobné organismy se tyto kapičky dokážou pohybovat směrem ke gradientu chemického signálu nebo od něj (chemotakticky). „Chemotaxi si můžeme zjednodušeně představit jako pohyb organismů podle chemických značek – když jim něco ‚voní‘, jdou za tím, když naopak ‚smrdí‘, tak od toho utíkají. Naše kapky vědí, že ‚sůl je nad zlato‘, a proto se pohybují za vyšší koncentrací solí. Sůl je pro ně chemoatraktant.“

Zlatá nanolupa

Před pár lety bylo nano všude: nanomateriály, nanonátěry čistící vzduch, nanoroboti… Teď slýcháme o nanorouškách. Kam se ale poděl zbytek?

Před pár lety bylo nano všude: nanomateriály, nanonátěry čistící vzduch, nanoroboti… Teď slýcháme o nanorouškách. Kam se ale poděl zbytek?