Utáhnout šrouby a řídit celý svět. Čína si odhlasovala, jak nastartuje vlastní ekonomiku

Čínské politické špičky vyzvaly na klíčovém partajním zasedání věnovaném churavějící ekonomice k přísnější kontrole nad veškerým životem v zemi

Čínské politické špičky vyzvaly na klíčovém partajním zasedání věnovaném churavějící ekonomice k přísnější kontrole nad veškerým životem v zemi

Celý článek
0

Sesadí Ozempic? Do závodu o miliardové léky na hubnutí vstupuje i Roche

Další farmaceutická firma vstupuje do odvětví léků na hubnutí. Tentokrát jde ale o těžkou váhu. Alternativu k léčivým přípravkům Wegovy nebo Ozempic chce na trh dodat švýcarský gigant Roche. Chlubí se dobrými výsledky klinických testů.

Další farmaceutická firma vstupuje do odvětví léků na hubnutí. Tentokrát jde ale o těžkou váhu. Alternativu k léčivým přípravkům Wegovy nebo Ozempic chce na trh dodat švýcarský gigant Roche. Chlubí se dobrými výsledky klinických testů.

Celý článek
0

Chudí a zároveň bohatí. Turecko trápí vysoká inflace, bohatství ale roste nejrychleji na světě

Bohatství v Turecku se zvýšilo nejvíce na celém světě, uvedla prestižní švýcarská banka UBS. Háček je v tom, že to platí kvůli vysoké inflaci jen pro ty, kteří v zemi vlastní nemovitosti, protože se růst bohatství vypočítává z lokální měny.

Bohatství v Turecku se zvýšilo nejvíce na celém světě, uvedla prestižní švýcarská banka UBS. Háček je v tom, že to platí kvůli vysoké inflaci jen pro ty, kteří v zemi vlastní nemovitosti, protože se růst bohatství vypočítává z lokální měny.

Celý článek
0

Škrtnout dotace velkým podnikům? Konečně vládu napadlo něco užitečného

Vláda chce osekat některé národní dotace, ušetřit by to mělo desítky miliard ročně. Konečně rozumný nápad.

Škrtnout dotace velkým podnikům? Konečně vládu napadlo něco užitečného
ilustrační foto | Seneline / Shutterstock.com

Není zrovna časté, že lze vládu pochválit za nějaký rozpočtový plán. Škrtnout několik desítek miliard korun dotací zemědělským a dalším podnikům takovou příležitostí nepochybně je. Záměr ministra Stanjury, který prý vyprovokovala informace o stočtyřicetiprocentním růstu zisku mohutně dotovaných zemědělců, si zaslouží realizaci.

Samozřejmě dotace poskytované farmářům v rámci Společné zemědělské politiky EU i různých národních programů mají zajišťovat konkurenceschopnost na společném trhu a jejich redukce je diskutabilní, a hlavně politicky notně konfliktní. Místo pár pošahaných aktivistů nám také mohou magistrálu v Praze blokovat kombajny. Ale za diskusi to stojí, a navíc rozhodně nejde jen o dotace na zemědělskou výrobu.

Z principu platí, že podnikatelé jsou zde od toho, aby produkovali to, co je potřeba, dosahovali přitom zisku a platili daně, z nichž se platí veřejné služby pro daňové poplatníky. Ne aby pobírali dotace z kapes těchto poplatníků.

Rozsah dotací v EU byl dávno absurdní. To, co se ale s dotačním systémem stalo během covidu a co se děje v souvislosti s Green Dealem, je v tržní ekonomice možné označit bez váhání za zrůdnost. V mnoha oblastech už o investicích nerozhoduje ani náhodou atraktivita a konkurenceschopnost podnikatelského záměru, ale dostupnost dotací v daném odvětví a na daný účel. Pro podnikatele už není důležité mít lepší výrobek, schopnější marketing a porážet schopností inovace konkurenci. Ke stejnému – nebo ještě lepšímu – výnosu mu s průměrným výkonem snadno pomůže státní či evropská dotace.

Svým způsobem je to i obrázek našeho zemědělství, které se se svou produkcí na evropském trhu, na rozdíl od toho polského, prakticky neprosazuje. Ale ještě mnohem více to platí v průmyslu. Stát tak podnikatelům výrazně snižuje podnikatelská rizika a bere je na vlastní bedra, aniž by většinou nějak počítal, kdy se mu to ve vyšších daňových výnosech vrátí.

Dochází tak k socializaci nákladů na podnikání při plné privatizaci zisků. Na takto zdeformovaném trhu nevyhrává ten nejlepší, ale ten, kdo umí nejlépe čerpat a má nejostřejší lokty. 

Před nedávnem i bývalý sociálnědemokratický politik v čele Nejvyššího kontrolního úřadu konstatoval, že jsme přešli z tržní ekonomiky do ekonomiky dotační, a nenechal na systému rozdávání státních peněz podnikatelům nit suchou. Tato dotační rakovina, kdy o směřování investic nerozhoduje trh, ale nějaký anonymní úředník v dotačním programu, je těžko léčitelná, ale jako každá léčba začíná jasným pojmenováním nemoci a nějakým prvním krokem.

Jestli si to Zbyněk Stanjura uvědomuje, zaslouží ocenění.