Komentář: Schodek rozpočtu předčil i covidové roky. Vláda si ho opticky snížila, Eurostat jí na to přišel

Schodek ústředních vládních institucí činil po úpravách loni 346,9 miliardy korun. To je druhý nejvyšší nominální schodek v historii České republiky, píše v komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Schodek ústředních vládních institucí činil po úpravách loni 346,9 miliardy korun. To je druhý nejvyšší nominální schodek v historii České republiky, píše v komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Celý článek
0

Jak v technologiích dohnat USA a Čínu? EU chce pěstovat jednorožce

Evropská unie oznámila, že spojila své síly s firmami rizikového kapitálu, aby podpořila investice do technologických inovací. V hlavní roli jsou obavy, že evropský technologický sektor zaostává za USA i Čínou. 

Evropská unie oznámila, že spojila své síly s firmami rizikového kapitálu, aby podpořila investice do technologických inovací. V hlavní roli jsou obavy, že evropský technologický sektor zaostává za USA i Čínou. 

Celý článek
0

Komentář: Ztrátu ČNB zaplatíme my všichni, radujme se

Je to paradox, ale je to tak: čím lépe v Česku bude a čím pevnější bude koruna, tím větší ztrátu bude hora devizových rezerv ČNB působit. Pokud se něco nezmění, píše analytik Miroslav Zámečník.

Je to paradox, ale je to tak: čím lépe v Česku bude a čím pevnější bude koruna, tím větší ztrátu bude hora devizových rezerv ČNB působit. Pokud se něco nezmění, píše analytik Miroslav Zámečník.

Celý článek
0

Šest dní v práci, jeden den volna: Řecko zavádí kontroverzní pracovní dobu

Řecko se stalo první zemí Evropské unie, která zavedla kontroverzní šestidenní pracovní týden pro některé podniky. Toto opatření, které vstoupilo v platnost 1. července, má za cíl zvýšit produktivitu a zaměstnanost v zemi.

Šest dní v práci, jeden den volna: Řecko zavádí kontroverzní pracovní dobu
Šest dní v práci, jeden den volna: Řecko zavádí kontroverzní pracovní dobu | Vytvořeno pomocí Dall-e

Nová legislativa umožňuje zaměstnancům soukromých podniků poskytujících nepřetržité služby pracovat až 48 hodin týdně místo tradičních 40 hodin. Pracovníci v oblasti stravování a turismu jsou z této iniciativy vyňati.

Vláda premiéra Kyriakose Mitsotakise označila toto opatření za "přátelské k pracovníkům" a "orientované na růst". Má pomoci řešit problém nedostatečné kompenzace za přesčasy.

Kritici však poukazují na to, že Řekové již nyní odpracují největší počet hodin v Evropské unii. Podle údajů OECD odpracovali řečtí zaměstnanci v roce 2022 v průměru 1 886 hodin, což výrazně převyšuje průměr EU (1 571 hodin) i USA (1 811 hodin).

Giorgos Katsambekis, odborník na evropskou politiku, označil pro CNBC toto opatření za "velký krok zpět" pro řeckou pracovní sílu. John O'Brennan, profesor práva EU, kritizoval rozhodnutí jako "směšné" ve srovnání s trendem zavádění čtyřdenního pracovního týdne v jiných zemích.

Tento krok jde proti celosvětovému trendu zkracování pracovní doby. Nedávná studie think-tanku Autonomy ukázala, že většina firem zapojených do experimentu s čtyřdenním pracovním týdnem hodnotila jeho dopad pozitivně a přijala tuto politiku trvale.

Řecké rozhodnutí tak vyvolává otázky o rovnováze mezi ekonomickým růstem a kvalitou života zaměstnanců v době, kdy mnoho zemí hledá cesty ke zkrácení pracovní doby.