Sázka na krizi, která se nevyplácí
Shutterstock.com
Sázka na krizi, která se nevyplácí
Není tomu tak dávno, co jsem opakovaně narážel na investory předvídající krizi americké ekonomiky. Nejprve v souvislosti s vysokými sazbami, následně s politikou Donalda Trumpa. Oblíbenou sázkou těchto „doomsayerů“ byly americké státní dluhopisy s nejdelší splatností. Bohužel pro ně se tato sázka nevyplatila. A podle nás se příliš nevyplatí ani v nejbližší době.
Jan Berka
Státní dluhopisy jsou nástrojem diverzifikace portfolia. Obvykle je vnímáme jako bezpečné aktivum, které v době tržního propadu vyvažuje pokles rizikových aktiv, například akcií. Letos jsme zažili chvíli, kdy se tato představa rozpadla jako domeček z karet.
Stalo se tak v dubnu, kdy Donald Trump představil svou vizi celní politiky. Ta na trhu vyvolala paniku, která vešla ve známost jako „Sell America“. Tehdejší výprodej zasáhl nejen americké akcie, ale také dluhopisy a dolar.
Současná situace je jiná. Investoři mají opět chuť riskovat a vidíme to nejen na hlavních akciových indexech, ale i u některých státních dluhopisů. Poptávka po amerických dluhopisech zesílila především u střednědobých splatností (od jednoho roku do deseti let).
Hlavním faktorem je sázka na pokles amerických sazeb, kterou umocnilo vystoupení guvernéra americké centrální banky Jeroma Powella na sympoziu v Jackson Hole. Jeho zmínka o rizicích pro výhled trhu práce, na která jsme mimochodem upozorňovali ještě před vystoupením, navnadila trh na rychlejší pokles sazeb. Ten však v současném prostředí příliš nepřeje dluhopisům s nejdelší splatností.
Rizikem americké ekonomiky je stagflační scénář, tedy kombinace slabého růstu a zvýšené inflace. Vyšší tempo růstu cen je podporováno především dopady americké celní politiky, která se již postupně projevuje v obnoveném růstu cen zboží.
Potenciální snížení sazeb pak představuje riziko, že se stane dalším proinflačním faktorem – což je přesně to, co cenám dluhopisů vůbec nesvědčí. Převaha proinflačních rizik, a dokonce i výhled jejich zesílení nejen v krátkém, ale zejména v dlouhém období, naznačuje minimálně zvýšené či dále rostoucí výnosy dluhopisů s nejdelší splatností.
Investoři je obvykle obchodují prostřednictvím burzovně obchodovaných fondů (ETF). Nejznámější z nich je TLT, který nakupuje americké státní dluhopisy se splatností dvacet a více let.
Za poslední rok cena tohoto ETF klesla o více než deset procent, za posledních šest měsíců o více než pět procent. Za poslední měsíc sice TLT zaznamenalo růst o zhruba procento, na výraznější rally v nejbližších dnech to ale podle nás nevypadá.
Proč? Klíčovým faktorem jsou rizika vyšší inflace po delší dobu. Ta jsou patrná nejen ve spotřebitelských očekáváních, ale i ve speciálních tržních instrumentech zaměřených na inflační výhled. Vyšší inflační očekávání nedovolí výnosům státních dluhopisů klesnout, a tedy jejich ceně růst. T
o je hlavní problém všech sázek na růst ETF, jako je TLT. Aby mohl tento instrument zaznamenat mnohými očekávaný silný růst, musela by nastat krize americké ekonomiky. A na tu to, navzdory všem rizikům největšího hospodářství světa, v nejbližší době rozhodně nevypadá.
Výše uvedený pohled se týká především kratšího investičního horizontu. U dlouhodobých portfolií nadále počítáme s diverzifikační rolí státních dluhopisů, které sehrávají klíčovou úlohu právě ve chvílích, kdy udeří krize. Historie nás více než poučila, že v takových okamžicích centrální banky zasahují – nejen snižováním sazeb, ale i nákupy vybraných aktiv. A právě to představuje plusové body zejména pro dluhopisový trh.
