Ruský prezident Vladimir Putin slíbil, že navýší počet vojáků v ruské armádě na 1,5 milionu
Dmitriy Kandinskiy / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Evropská bezpečnost
Ruský útok na NATO přijde do dvou let od ukončení války na Ukrajině, varuje prestižní institut
Jen dva roky a pak přijde další ruský útok, tentokrát na členské země NATO. Taková je předpověď britského think-tanku International Institute for Strategic Studies pro případ, že válka na Ukrajině rychle skončí.
redaktor
Rusko může být připraveno zaútočit na členské země Severoatlantické aliance do dvou let, uvádí nová zpráva londýnského uznávaného think-tanku International Institute for Strategic Studies (IISS).
Tento černý a hypotetický scénář by se naplnil, pokud Spojené státy do několika měsíců zprostředkují mezi Ukrajinou a Ruskem dohodu o příměří a zároveň se přestanou angažovat na evropském kontinentu v rámci Aliance.
Potenciálním atakem ruské armády jsou ohroženy především pobaltské státy, které by ostatní členové NATO mohli mít problém ubránit při náhlém útoku.
Britští analytici dodávají, že schopnost Ruska napadnout alianční státy bude záviset hlavně na tom, jak se bude nadále chovat administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa i v rámci NATO.
I když Trump opakovaně slíbil, že dokáže krvavý spor ve východní Evropě rychle urovnat, dosud nebylo dosaženo žádných hmatatelných výsledků.
Ruská delegace v Turecku podle Ukrajinců stupňovala své požadavky a chtěla, aby se ukrajinské jednotky z některých oblastí na východě země stáhly. K přímému jednání prezidentů Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina nedošlo.
Že bude Rusko pod Putinovým vedením ohrožovat i další státy v Evropě, si myslí i francouzský prezident Emmanuel Macron. Vychází z toho, že se ruská ekonomika přetransformovala na válečnou výrobu a bude i nadále ve velkém množství produkovat zbraně i munici.
Také bývalá estonská premiérka a nynější šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová tvrdí, že je pouze otázkou času, kdy Rusko rozpoutá další válku.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur loni na podzim varoval, že v případě ukončení bojů na východě Ukrajiny může Kreml přesunout stovky tisíc vojáků k hranicím pobaltských států.
Ruské síly sice utrpěly za tři roky bojů obří ztráty nejen personálu, ale i techniky, už loni však Putin slíbil, že navýší počet vojáků v ruské armádě na 1,5 milionu.
IISS varuje před možností, že ruská armáda po zkušenostech s boji na Ukrajině dokáže zreformovat svou armádu tak, aby byla na další konflikt lépe připravena. I když by nemusela být technologicky lepší než síly NATO, stejně by pro alianční státy představovala značné vojenské riziko.
Dánská vojenská zpravodajská služba začátkem roku odhadla, že Rusku bude trvat pět let, než se připraví na rozsáhlou válku na evropském kontinentu, do které se Spojené státy nezapojí. Pokud ale Moskva vycítí slabost zemí NATO, může zaútočit na jednotlivé členské státy i dříve.
