Čínská odveta za elektromobily: uvalí cla na brandy z EU. Ta se chce bránit

Čína zavede prozatímní antidumpingová cla 30,6 až 39 procent na dovoz brandy z Evropské unie. Děje se tak poté, co členské státy sedmadvacítky umožnily zavést definitivní cla na dovoz elektromobilů z Číny. Evropská komise ihned reagovala, že rozhodnutí Číny napadne u Světové obchodní organizace. Oznámená cla považuje za neodůvodněná a je odhodlána bránit unijní průmysl před zneužíváním obchodních opatření. 

Čína zavede prozatímní antidumpingová cla 30,6 až 39 procent na dovoz brandy z Evropské unie. Děje se tak poté, co členské státy sedmadvacítky umožnily zavést definitivní cla na dovoz elektromobilů z Číny. Evropská komise ihned reagovala, že rozhodnutí Číny napadne u Světové obchodní organizace. Oznámená cla považuje za neodůvodněná a je odhodlána bránit unijní průmysl před zneužíváním obchodních opatření. 

Celý článek
0

Hrozí válka o ropu? Izraelská odveta Íránu by mohla zamávat s cenami paliv

Potenciální rozšíření konfliktu na Blízkém východě – pokud by Izrael splnil své výhrůžky a zaútočil na Írán – by mělo vážný dopad na světový trh s ropou.

Potenciální rozšíření konfliktu na Blízkém východě – pokud by Izrael splnil své výhrůžky a zaútočil na Írán – by mělo vážný dopad na světový trh s ropou.

Celý článek
0

ČNB hromadí zlato, letos navýšila zásoby už na čtyřnásobek

Česká národní banka (ČNB) ve třetím čtvrtletí nakoupila téměř pět tun zlata. Ke konci září jeho množství v rezervách centrální banky dosáhlo 1,492 milionu troyských uncí, což odpovídá 46,41 tuny. Od začátku roku 2023 narostly zlaté rezervy ČNB na čtyřnásobek. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv.

Česká národní banka (ČNB) ve třetím čtvrtletí nakoupila téměř pět tun zlata. Ke konci září jeho množství v rezervách centrální banky dosáhlo 1,492 milionu troyských uncí, což odpovídá 46,41 tuny. Od začátku roku 2023 narostly zlaté rezervy ČNB na čtyřnásobek. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv.

Celý článek
0

Ruská paranoia v praxi: Kreml ignoroval varování CIA před teroristickým útokem

Ruské tajné služby ignorovaly zprávy americké CIA o teroristickém útoku islamistů na Moskvu, který si vyžádal nejméně 144 nevinných obětí.

Ruská paranoia v praxi: Kreml ignoroval varování CIA před teroristickým útokem
Vladimir Putin | foto Profimedia.cz

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) varovala před několika týdny své ruské kolegy z tajných služeb, že Moskvě hrozí teroristický útok radikálních islamistů. Podle Washington Post dokonce američtí zpravodajci informovali o konkrétním místu, kde nakonec ke krvavé lázni došlo: v koncertním a nákupním centru Crocus City Hall v Krasnogorsku, které leží na předměstí Moskvy.

Nyní se celý svět ptá, proč ruské tajné a bezpečnostní složky nedokázaly útoku islamistů zabránit. Možnou odpověď poskytl bývalý operační důstojník CIA Douglas London, který není výsledkem překvapen. Rusové podle něj i v minulých letech ignorovali poskytované informace o teroristických hrozbách na území Ruské federace ze strany radikálního islámu.

Americká vláda opakovaně varovala ruskou stranu před tím, že roste riziko útoků od občanů postsovětských středoasijských republik, kteří se přidali k bojovníkům Islámského státu na území Sýrie a Iráku. Kreml naopak Bílý dům obvinil z toho, že Američané sami podporují islamisty, aby na Rusko útočili.

London pro Financial Times prozradil, že ruské tajné služby měly na svém seznamu podezřelých z terorismu, který poskytli CIA, hlavně ruské politické disidenty a oponenty Putinova režimu, kteří žijí v exilu v evropských zemích. I když CIA poskytovala věrohodné informace, na oplátku nemohla očekávat to samé od ruských tajných služeb, dodal.

Dva týdny před posledním útokem došlo k nestandardní situaci, kdy americká ambasáda v Moskvě vydala varování pro americké občany, aby se v příštích 48 hodinách zdrželi účasti na velkých veřejných shromážděních, včetně koncertů.

Pro ruského prezidenta Putina, který byl sám agentem KGB před rozpadem Sovětského svazu, to ale byl důvod k obvinění, že Spojené státy Rusko vydírají. I po útoku, ke kterému se opakovaně hlásí skupina z Afghánistánu Islámský stát-Chorásán, Kreml tvrdí, že za útokem stojí Ukrajina a Západ s cílem „destabilizovat“ ruskou společnost. Šéf tajné policie FSB Alexander Bortnikov obvinil z přípravy teroristického činu západní zpravodajské služby a z provedení akce ukrajinské agenty.

Ruský investigativní novinář a odborník na ruské tajné služby Andrej Soldatov souhlasí s tím, že spolupráce mezi Ruskem a Spojenými státy v oblasti sílení zpravodajských informací je napjatá už delší dobu. Ruští agenti, kteří byli zodpovědní za udržování kontaktů s Američany, byli v řadě případů obvinění ze zrady. Vzájemná atmosféra nedůvěry se od začátku války na Ukrajině dále zhoršila.

Západní bezpečnostní experti varují, že ruské tajné služby v posledních letech příliš podléhají politickému zadání Kremlu hledat v ruské společnosti nepřátele, kteří pochází z občanské společnosti, případně komunity LGBT, než aby skutečně sledovali činnost teroristických organizací. Pak nemají dostatečné kapacity reálné hrozby odhalit.