TikTok vydělává jako nikdy. Jeho osud je přesto nejistý

Společnost ByteDance stojící za sociální sítí TikTok si vloni výrazně polepšila, příjmy jí narostly o šedesát procent. Nejistota ohledně budoucnosti aplikace v USA však příliš nepřeje dalšímu rozvoji.

Společnost ByteDance stojící za sociální sítí TikTok si vloni výrazně polepšila, příjmy jí narostly o šedesát procent. Nejistota ohledně budoucnosti aplikace v USA však příliš nepřeje dalšímu rozvoji.

Celý článek
0

Proti klikacím závodům. Bezrealitky upřednostní ověřené uživatele, sází i na příhozy

Podle Martina Ponzera, šéfa Bezrealitky.cz, se na prohlídky bytů či domů většinou dostanou lidé, kteří nejrychleji zareagují na nájemní inzerát. Chce tak dát šanci spíše lidem, jež si portál prověří. Ale i těm, kteří příhozem trochu zvýší nájemné.

Podle Martina Ponzera, šéfa Bezrealitky.cz, se na prohlídky bytů či domů většinou dostanou lidé, kteří nejrychleji zareagují na nájemní inzerát. Chce tak dát šanci spíše lidem, jež si portál prověří. Ale i těm, kteří příhozem trochu zvýší nájemné.

Celý článek
0

Můj život s Karmou. Stoletá firma zůstala v Česku, o expanzi teď ale raději nepřemýšlí

Karma si zakládá na tom, že je českou firmou. A ani po ruské invazi na Ukrajinu a v době zdražování plynu nakonec nemusela přesunout výrobu do zahraničí či začít propouštět. „Pro šikovné lidi je v Karmě místo vždycky,“ říká teď marketingová ředitelka firmy Kateřina Kubištová.

Karma si zakládá na tom, že je českou firmou. A ani po ruské invazi na Ukrajinu a v době zdražování plynu nakonec nemusela přesunout výrobu do zahraničí či začít propouštět. „Pro šikovné lidi je v Karmě místo vždycky,“ říká teď marketingová ředitelka firmy Kateřina Kubištová.

Celý článek
0

Punk, zábava a hodně piv. Antoš je splněným snem, říká pivovarnice Grguričová

Ve znaku mají sice letopočet 1578, na historický pivovar si tu ale nehrajou. Antoš ze Slaného sází na moderní speciály a pestrobarevné etikety, které zaujmou na první pohled. A že pivovar vede žena? „Kvůli tomu jsem se ještě s despektem nesetkala,“ říká spolumajitelka Antoše Šárka Grguričová.

Punk, zábava a hodně piv. Antoš je splněným snem, říká pivovarnice Grguričová
Šárka Grguričová, spolumajitelka Antoše. | Tomáš Novák, Hrot24

Espézetka céčko? Jsme tu správně. Šárka Grguričová přijíždí do středočeského Slaného dvakrát týdně až z Českých Budějovic. I když dřív působila v Budvaru a teď to má do práce bezmála 200 kilometrů, neměnila by. „Antoš je pro mě splněným snem,“ říká usměvavá žena.  

Ne každý sen je ale procházkou růžovým sadem. Často je to spíš pořádný punk. „A punk, dobrá nálada a hodně druhů piv prostě k malým pivovarům patří. I proto nás tenkrát uhranuly,“ vzpomíná Grguričová na začátky. Se svým současným parťákem – a tehdy šéfem – Davidem Kudláčkem objížděla různé minipivovary, se kterými Budvar hodlal spolupracovat. „Během těchto cest jsme si říkali, jak jsou tyto podniky super. A tak se zrodil nápad mít vlastní malý pivovar s velkým srdcem.“ 

Banka není kamarád 

Nápad byl sice na světě, dotáhnout ho do konce už ale tak jednoduché nebylo. Vlastní rezervy nestačily, dvojice se tak začala ohlížet po finanční injekci. „Ze začátku se s námi nikdo nechtěl bavit. Banka není váš kamarád, i když některé reklamy mluví jinak,“ vypráví Grguričová, zatímco procházíme mezi pivními tanky, varnou a šrotovníkem. 

Sládek Braňo Slovák u pivních tanků. Foto: Tomáš Novák

Budějovické duo ale nemuselo zakládat zbrusu nový pivovar, jeden se totiž příhodně nabízel právě ve Slaném. Pivo se zde začalo vařit už v 16. století, výrobu Antoše pak v roce 2010 obnovil jeden z místních obyvatel Josef Paulík. Během covidu a tehdejších omezujících opatřeních však došel k názoru, že už ho pivovarnictví tolik nenaplňuje. Začal tak hledat někoho, kdo jeho byznys převezme. 

Grguričové a Kudláčkovi tak odpadla potřeba hledat nové prostory, kam by museli shánět veškeré pivovarnické vybavení. V rámci pachtu „stačilo“ odkoupit již navařené zásoby piva, slady, chmel, sudy, lahve a firemní auta. A vzhledem k tomu, že Antoš dosud vykazoval černá čísla, vyšla nakonec jedna banka dvojici vstříc. „Náš byznys plán i rebranding jí přišel logický, peníze nám tak půjčila,“ doplňuje pivovarnice, které se tak v roce 2021 splnil sen. 

Kvajávy, mučenka a mrkev 

Noví pachtýři pivovaru se ihned pustili do omlazení značky. Na výrobu klasických piv, mezi které patří Antošův ležák, desítka Rarach nebo žitná IPA Tlustý netopýr, nezanevřeli, začali ale navíc vařit i úctyhodné množství speciálů. „Nechceme lpět na historii. Jsme moderní pivovar, ostatně loni jsme uvařili 59 druhů unikátních piv,“ vypočítává Grguričová. 

Lahve Antošových koulí, tekuté variace na Mozartovy koule. Jedná se o milk stout s nádechem mandlí, marcipánu a čokolády. Zdroj: Tomáš Novák

Antošovy speciály jsou zejména svrchně kvašená piva, a to často i s použitím ovoce. Místní sládci – Braňo Slovák, Martin Hromádka a Jiří Pecháček – tu vaří například piva typu IPA s vyšším chmelením, NEIPA připomínající tropický džus nebo soury, tedy kyseláče. U nich experimentují s chutěmi kvajávy, dračího ovoce, manga, broskve nebo mučenky. V pivních tancích ale během roku zraje i třeba „bláznivý“ kyseláč kombinující mrkev a ananas, pivo s příchutí cukrové vaty, pastry sour inspirovaný koktejlem Pornstar Martini nebo white stout s nádechem vanilky, kakaových bobů a kávy. 

Co na tyto chutě říkají pivaři? „Když máte novinky, generuje vám to prodeje,” tvrdí Grguričová. „Třeba první mrkváč jsme uvařili před dvěma lety. A bylo z toho velké haló, protože to byl jeden z prvních českých mrkvových kyseláčů. Dnes už vaříme třetí druh, tentokrát s přidaným zázvorem, pomerančem, kurkumou a chilli. Ten člověka pořádně nakopne, aby se takhle začátkem jara probral,“ směje se pivovarnice.  

Žena? Nevadí 

Grguričová má teď na starosti chod pivovaru. „David je stratég, vizionář a obchodník, já jsem vlastně provozní ředitelka, nákupčí, správkyně našich sociálních sítí, personalistka, pomocná účetní i celní deklarant,“ říká bez nadsázky. „Ve velké firmě máte na všechno lidi, na které můžete část povinností delegovat. My máme zaměstnance jenom ve výrobě a také obchoďáka,“ uvádí podnikatelka s tím, že v pivovaru pracuje bez ní a Kudláčka šest lidí, z toho tři sládci. 

„K malým pivovarům patří punk,“ říká Šárka Grguričová. Foto: Tomáš Novák

Kvůli tomu, že je ženou pivovarnicí, se zatím Grguričová s despektem nebo pobouřením nesetkala. „Spíše pozoruji, že to ve světě piva vyvolává překvapení a zvědavost. My ženy ale držíme při sobě,“ říká. Sama je členkou americké organizace Pink Boots Brew, která sdružuje ženy a nebinární jedince pracující v kvasném průmyslu. V rámci této spolupráce už Antoš uvařil pivo Walk Together, teď chystá další várku jménem Enjoy Together. Na akci pivovar pozve své podporovatelky, které se pak budou podílet na přípravě „ženského speciálu“. Na sobě budou mít – s odkazem na jméno organizace – růžové holínky. 

Žen se v pivovarnictví pohybuje dost, jde ale hlavně o kancelářské pracovnice ve velkých pivovarech. Ve vedení nebo výrobě významně zastoupeny nejsou. Podle Grguričové není mezi ženami ani až tak velký zájem o zakládání nových pivovarů. „Přece jenom jich už máme v Česku téměř 600, navíc to není lehký byznys. U žen ale pozoruji rostoucí domovarnické tendence. Pak už je to jen krok k tomu stát se sládkovou.“ Prostory Antoše tak hostí nejen některé létající pivovary, ale také kooperační várky se spřátelenými pivovary a právě i s domovarníky. 

Pivaři nám nevěřili 

Když Grguričová začínala, pivařům nevadilo to, že je ženou, ale spíše skutečnost, že přichází z velkého pivovaru. „Craftový svět nás zpočátku nechtěl přijmout. Konzumenti řemeslných piv si mysleli, že nebudeme umět vést malý pivovar. Říkali, že se máme vrátit do Budějovic. Ze začátku jsem tak měla problém se veřejně ukazovat, nebyla jsem s tím v pohodě,“ vzpomíná Grguričová.  

Teď už ale craftová scéna ví, že ve Slaném to s pivem umí. Důkazem jsou třeba ocenění Regionální potravina Středočeského kraje a Potravinářský výrobek Středočeského kraje, které loni získala 13 Polotmavá. Antošův ležák pak obdržel stříbrnou medaili v soutěži Česká pivní vize 2023, a to ve speciální kategorii piv, která využívají udržitelně pěstovaný chmel, jenž spotřebuje méně vody. 

Důraz na ekologii je ostatně jedním z pilířů Antošova fungování. „Snažíme se tu o udržitelnost a jsme šetrní ke zdrojům, které používáme. Chceme proto, aby naše uhlíková stopa byla co nejnižší,“ popisuje Grguričová a ukazuje na rekuperační jednotku. Například při kvašení piva vzniká velké množství oxidu uhličitého, které některé podniky často vypouštějí do vzduchu. „My veškeré CO2, které se během tohoto procesu uvolní, zachycujeme a využíváme k pomocným pracem při přetláčkách a stáčení piva.“

Antoš také dává mláto, tedy zbytky po filtraci sladiny při výrobě piva, k dispozici místním zemědělcům. „Tento odpad se tak použije dál, sní ho zvířátka,“ usmívá se Grguričová.  

Výjimky pro vinaře jsou nefér 

S digitalizací svého byznysu začal Antoš pozvolna. Třeba e-shop si nejprve nechal na starosti původní provozovatel pivovaru, na webu ale nabízel jen piva ze starého portfolia, tedy klasické ležáky. „Původně jsme nepovažovali e-shop za tak důležitý, ale pak nám začali psát fanoušci, proč na internetu neprodáváme i naše speciály. Tak jsme e-shop převzali. A udělali jsme dobře – 99 procent lahví, které teď prodáme online, jsou právě speciály, nikoliv ležáky,“ potvrzuje Grguričová.  

Sládek a bývalý novinář Martin Hromádka během práce s mlátem. To poputuje místním zemědělcům. Foto: Tomáš Novák

Prodejům pomáhá i informační newsletter s nabídkami, který pravidelně putuje do e-mailových schránek spřízněných gastro podniků, pivnic a pivoték. Provoz pak usnadňuje informační systém Pivaris, který umí evidovat várky, zboží nebo spočítat spotřební daň. „Té na rozdíl od vinařů podléháme. Víno mám ráda, ale tohle nesu nelibě. Je to nefér,“ doplňuje pivovarnice. Při rozvozu piva obchodním zákazníkům teď také nově přibude možnost platit platební kartou přes terminál.  

Velké pivovary se v poslední době ve velkém přesouvají do maloobchodu, což souvisí s tím, že Češi mizí z výčepů a stále častěji upřednostňují pití z pohodlí domova. „U minipivovarů není situace tak špatná, sudy se stále prodávají dobře. Energetická krize a zdražení vstupů nám ale zatím nedovolily investovat do nákupu plechovkové linky,“ dodává Grguričová.   

Antoše lze v současné době potkat v několika stálých podnicích v Praze, Brně a Středočeském kraji a na mnoha rotujících pípách po celé republice a na Slovensku. Jeho roční výstav je tři tisíce hektolitrů, přičemž hranice pro minipivovary je deset tisíc hektolitrů. Ze surovin používá Antoš klasický plzeňský slad ze středočeských Kounic a speciální bamberské slady na výrobu svrchňáků, v případě chmele se pak jedná o žatecký, německý, americký, australský nebo novozélandský.  

A i když je to občas těžké a původní byznys plán museli kvůli energetické krizi, růstu cen vstupů a inflaci upravit, Grguričová by neměnila. „Svoboda související s podnikáním je k nezaplacení. Pracuju sice více než dříve, ale naplánuju si všechno podle sebe a nemusím se zabývat věcmi, které sama nepovažuju za důležité. Navíc mě to pivo strašně baví. Baví mě ho ochutnávat, baví mě práce v pivovaru, baví mě lidi v pivovarnictví. Je to fajn,“ uzavírá a pomalu se chystá na cestu domů do jižních Čech. 

Šárka Grguričová (49)
Vystudovala Vysokou školu technickou a ekonomickou v Českých Budějovicích. Bezmála deset let pak pracovala pro Vodafone jako marketingová specialistka. Mezi lety 2014 a 2021 působila v Budějovickém Budvaru na pozici obchodní a marketingové manažerky. Pivo ji uchvátilo natolik, že se během covidové krize rozhodla proniknout do craftového světa, od roku 2021 je tak spolumajitelkou firmy Slaneebeer s.r.o. provozující minipivovar Antoš ve Slaném. Je vdaná. 
Část Antošova týmu – zleva Martin Hromádka, Šárka Grguričová, Jiří Pecháček a Braňo Slovák. Foto: Tomáš Novák