Šance Čechů na světovou první ligu? Zlaté ručičky musí nahradit zlaté mozky

Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.

Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.

Celý článek
0

Dluh Ukrajiny roste, Kyjev žádá Západ o odklad či částečné odpuštění splátek

Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)

Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)

Celý článek
0

Kutná Hora, Trosky, Český ráj a píšťaly. Jindřich ze Skalice se vrací v novém Kingdom Come

Čekání je u konce. Vývojáři z Warhorse Studios ukázali, na čem pracovali posledních šest let. A nejde o nic jiného, než o pokračování příběhu Jindřicha ze Skalice, který chce pomstít smrt svých rodičů.

Čekání je u konce. Vývojáři z Warhorse Studios ukázali, na čem pracovali posledních šest let. A nejde o nic jiného, než o pokračování příběhu Jindřicha ze Skalice, který chce pomstít smrt svých rodičů.

Celý článek
0

Časovaná bomba. Provozovatelé elektráren chtějí odškodnění v celé EU

Provozovatelé evropských jaderných a uhelných elektráren, které mají být v rámci uhlíkové neutrality předčasně odstaveny, oprášili tzv. energetickou chartu, jež měla chránit energetický sektor po rozpadu Sovětského svazu. Na jejím základě nyní požadují odškodnění v řádu stovek miliard eur.

Časovaná bomba. Provozovatelé elektráren chtějí odškodnění v celé EU
ilustrační foto | Shutterstock.com

Rychlý přechod na obnovitelné zdroje energie, jak jej požaduje Evropská komise ve svém plánu Fit for 55, naráží po odporu části politiků i zástupců průmyslu na další komplikaci. Kromě nepřipravené energetické infrastruktury se do hry dostává i takzvaná energetická charta, jež vznikla v roce 1994 a měla zajistit bezpečné dodávky energií v době po rozpadu Sovětského svazu. Jejím cílem byla ochrana zahraničních investic v energetickém sektoru, zejména v postsovětských zemích. 

Nyní ji používají energetické firmy, které chtějí vysoudit na členských zemích EU vysoké odškodnění za předčasné uzavírání jaderných a uhelných elektráren. Celkem by mohlo jít o částku 1,3 bilionu eur do roku 2050, varoval analytik Tomáš Jungwirth z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). 

Naposledy v březnu se podařilo švédské společnosti Vattenfall uzavřít dohodu s německou vládou o náhradě škody za uzavřené jaderné bloky ve výši 1,4 miliardy eur. Nejedná se ale o ojedinělý případ. Další spor vede německá společnost RWE s nizozemskou vládou u arbitrážního soudu o dvě miliardy eur, protože má do roku 2030 odstavit uhelný zdroj bez náhrady. Ze stejného důvodu žaluje zemi tulipánů i německá firma Uniper.

Energetická charta měla původně zajistit bezpečné dodávky energií v turbulentních 90. letech. Pro investory měla být zárukou, že o dlouhodobé investice do energetického byznysu v zemích postsovětského prostoru nepřijdou. V prvních letech po podpisu se téměř nevyužívala. V poslední době se ale stala zdrojem vrásek na čele paradoxně v západní části EU, napsal německý deník Die Welt.

Nejen fosilní zdroje

O odškodnění se nehlásí jen provozovatelé „špinavých“ zdrojů, ale i těch obnovitelných. Ve Španělsku probíhají arbitrážní spory o finanční náhradu v případě předčasného ukončení podpory výkupu elektřiny ze zelených zdrojů.

Evropská komise chce kvůli svému plánu na vybudování bezuhlíkového kontinentu tento mezinárodní arbitrážní mechanismus reformovat, konsenzus je ale v nedohlednu, protože by změnu muselo schválit všech 53 členů. Úpravy blokuje například Kazachstán nebo Japonsko. 

Komise tlačí hlavně na ukončení ochrany investic do fosilních zdrojů. Nicméně i když některé státy jednostranně chartu vypovědí – v roce 2009 to bylo Rusko a v roce 2016 Itálie –, takzvaná klauzule zapadajícího slunce zaručuje investorům ochranu i dvacet let po vypovězení smlouvy.

I Brusel očekává, že s tlakem na předčasné ukončování provozu uhelných a jaderných bloků bude arbitrážních sporů přibývat. Investice do elektráren spalujících zemní plyn nebo do budování nových plynovodů by měly být chráněny do roku 2040, navrhli bruselští byrokraté. Veškerá jednání se vedou tajně, takže nejsou známy vyjednávací pozice jednotlivých států. Jediné Japonsko své stanovisko zveřejnilo. Reformu smlouvy považuje za zbytečnou.

Politik německé sociální demokracie (SPD) Bernd Lange z Evropského parlamentu tvrdí, že modifikaci odmítají hlavně východoevropské státy, jež vydělávají peníze na ropném a plynárenském byznysu. Konkrétně zmínil Ázerbájdžán nebo Kazachstán. 

Některé státy, jako je Francie nebo Španělsko, naopak hrozí, že budou následovat příkladu Itálie a z charty vystoupí, pokud se nepodaří změnu vyjednat. To by ale podle právníků znamenalo jediné. Zmrazení současné ochrany fosilních zdrojů po dobu dalších dvou dekád, což nechce právě Brusel. Zelení v Evropském parlamentu nicméně požadují ostrý řez, protože další jednání o reformě, která trvají rok a půl, vnímají jako zdržovací taktiku. 

Ceny povolenek rostou na historická maxima
Cenu energií v EU nyní zvyšují emisní povolenky, které se dostaly prvně v historii na úroveň šedesát eur za ekvivalent tuny oxidu uhličitého. Na začátku roku to bylo okolo třiceti eur. Svůj podíl na tom má i Rusko, jež omezilo dodávky zemního plynu do Evropy a vytváří tím tlak na rychlé zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Tím, že zdražuje plyn, roste zájem o spalování uhlí, a tím i povolenky. Proto podražuje elektřina i teplo.