Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Vědecké omyly jsou stejně staré jako věda sama. Lobotomie, frenologie, armádní IQ testy i slepá víra, že orba přinese na vyschlé americké prérie déšť, patří k těm nejhorším
První vědecká studie, která se zabývala tím, proč si datel svým zběsilým klováním do stromů nezpůsobí otřes mozku, vyšla již roku 1976. Na první pohled to bylo zajímavé téma, a tak v příštích letech následovala celá plejáda datlích studií.
Biologové, fyzikové i lidé z technické praxe pitvali datly ostošest, jejich hlavy a krky podrobovali zkoumání tomografem, sestavovali mechanické „klovací“ modely. Pozoruhodnou odolnost datla, který je schopen bez jakýchkoli následků až dvacetkrát za sekundu udeřit zobákem do tvrdého dřeva, vysvětlovali nejčastěji houbovitou strukturou datlí lebeční kosti, popřípadě dlouhým jazykem, které měly být údajně schopné údery tlumit.
Řada vědců navíc hledala způsob, jak výhody datlí fyziognomie využít v praxi. Tak třeba jihokorejská studie z roku 2008 testovala (dokonce střelbou ze vzduchovky) speciální – údajně z datlí lebeční kosti odvozené – „mikrogranulární lůžko“ naplněné miniaturními skleněnými kuličkami a dospěla k závěru, že odolává otřesům lépe než stávající antivibrační průmyslové přípravky.
Také firmy vyrábějící sportovní vybavení se rády nechávaly přesvědčit a uváděly na trh přilby inspirované datly. Například britský „průmyslový designér“ Anirudha Surabhi vylíčil před osmi lety BBC dojemný příběh o tom, jak mu při nehodě praskla cyklistická přilba, a zkonstruoval proto vlastní – datlí. „Je jedním z mála ptáků, u nichž nejsou zobák a lebka spojeny,“ vysvětloval (trestuhodně pavědecky) Surabhi s tím, že tuto nárazy absorbující technologii okopíroval. Jako obchodní plán to nemělo chybu. Koneckonců který cyklista nebo hráč amerického fotbalu by nechtěl, aby jeho drahocenný mozek chránila přilba certifikovaná přírodou?
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
