EU začne regulovat umělou inteligenci. Co všechno zakáže a jaké pokuty firmám hrozí?

Již od 2. srpna začne platit evropské nařízení o umělé inteligenci. A dotkne se prakticky všech firem, které ji používají.

Již od 2. srpna začne platit evropské nařízení o umělé inteligenci. A dotkne se prakticky všech firem, které ji používají.

Celý článek
0

Globální IT výpadek ochromil svět. Kolaps zasáhl letiště i banky

Provoz v mnoha odvětvích po celém světě dnes narušil rozsáhlý výpadek počítačových systémů. Některé letecké společnosti musely zastavit lety, mediální firmy přerušily vysílání a problémy měla i další odvětví, od bankovnictví a telekomunikací po zdravotnictví. Výpadek celosvětového odbavovacího systému postihl i pražské letiště. Podle médií a odborníků na IT zasáhl výpadek služby se systémem Windows od společnosti Microsoft a způsobila ho zřejmě nepovedená aktualizace softwaru od firmy CrowdStrike. Zatím se nezdá, že by šlo o úmyslný útok.

Provoz v mnoha odvětvích po celém světě dnes narušil rozsáhlý výpadek počítačových systémů. Některé letecké společnosti musely zastavit lety, mediální firmy přerušily vysílání a problémy měla i další odvětví, od bankovnictví a telekomunikací po zdravotnictví. Výpadek celosvětového odbavovacího systému postihl i pražské letiště. Podle médií a odborníků na IT zasáhl výpadek služby se systémem Windows od společnosti Microsoft a způsobila ho zřejmě nepovedená aktualizace softwaru od firmy CrowdStrike. Zatím se nezdá, že by šlo o úmyslný útok.

Celý článek
0

Komentář: Přestaňme už řešit dividendy, českou ekonomiku by nakoplo něco úplně jiného

Místo oblíbeného, ale ne zrovna produktivního naříkání na odliv zahraničního kapitálu bychom se měli zaměřit na to, co by české ekonomice pomohlo mnohem víc – rozvoj kapitálového trhu

Místo oblíbeného, ale ne zrovna produktivního naříkání na odliv zahraničního kapitálu bychom se měli zaměřit na to, co by české ekonomice pomohlo mnohem víc – rozvoj kapitálového trhu

Celý článek
0

Problém jménem wolfram: Čína ovládá 80 procent světové produkce strategicky důležitého kovu

Wolfram je téměř stejně tvrdý jako diamant a je nezbytný k výrobě čipů i zbraní. Nouze o něj představuje nové těžiště boje o světovládu.

Problém jménem wolfram: Čína ovládá 80 procent světové produkce strategicky důležitého kovu
Čína je největším světovým producentem wolframu. USA by přitom rády byly surovinově nezávislé; ilustrační obrázek | Hrot24, vygenerováno v Midjourney

Nároky na výrobu výkonných čipů, baterií i účinných střelných zbraní stoupají. Zdaleka největší množství světových zásob důležitých zdrojů je v Číně. Tamní úřady na rozdíl od předcházejících let omezují těžbu ekologickými obavami, zatímco Spojené státy uvalují dovozní cla. To všechno jsou faktory vysoké diplomatické hry, jež tlačí vzhůru ceny nové strategicky významné suroviny, wolframu.

Čína je největším světovým producentem tohoto těžkého kovu. V roce 2023 ovládla přibližně 80 procent celkové světové produkce, píše server fastmarkets.com. Přesto podle nejnovějších údajů United States Geological Survey (USGS) Číňané v roce 2023 vytěžili o 4,55 procenta wolframu méně než v roce předcházejícím (přibližně 63 tisíc tun oproti téměř 66 tisícům tun v roce 2022).

Ceny wolframu na to patřičně zareagovaly: na evropských trzích dosáhly letos na jaře nejvyšších hodnot za posledních 30 měsíců, zatímco v Číně se vyšplhaly na desetileté maximum. Na první pohled je to nelogická situace: stoupá-li poptávka, bylo by jen logické, kdyby stoupl i objem produkce. Původ téhle zdánlivé nelogičnosti lze vystopovat v komplikované (a dosud zdrženlivé) mezinárodní poziční hře velmocenských zájmů.

Letos v březnu čínské ministerstvo přírodních zdrojů oznámilo, že těžební kvóta wolframové rudy (o obsahu oxidu wolframu 65 procent) na rok 2024 činí 62 tisíc tun, což je o 1,59 procenta méně než tatáž kvóta na rok 2023.

Zároveň tentýž čínský úřad oznámil, že bude letos v těžebních oblastech provádět ekologické kontroly. „Inspekce ochrany životního prostředí v těžebních oblastech v provinciích Ťiang-si a Chu-nan, dvou hlavních čínských centrech wolframové produkce, již zapříčinily určité snížení výroby u některých producentů wolframového koncentrátu,“ uvedl zdroj serveru z čínského prostředí.

„Tentokrát je dohled nad životním prostředím ve všech těžebních oblastech neobvykle přísný. Mnoho výrobců wolframových koncentrátů a tavíren muselo pozastavit výrobu, aby mohli provést kontroly údržby zařízení a splnit ekologické normy,“ uvedl týž zdroj.

Složitý odklon od Číny

Je však možné, že starost o životní prostředí je pro Peking jen jedním želízkem v ohni. Druhým je vztah se Spojenými státy, v němž stále výrazněji získává navrch rivalita nad partnerstvím. Děje se tak i v oblastech, v nichž je pro obě země spolupráce zjevně výhodnější než konfrontace.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena v květnu zvýšila cla na dovoz čínského wolframu. Ekonomicky dává jistý – ačkoli sporný – smysl zvýšení celních tarifů ve chvíli, kdy potřebujete mít na vlastním trhu méně dotyčného dovozního artiklu, například když tím chcete ochránit domácí výrobce. Ve Spojených státech však není koho chránit, protože tam wolfram již od roku 2015 nikdo netěží.

Cíl amerického tahu je jinde. Washington chce pobídnout těžařské firmy, aby hledaly wolfram mimo Čínu (a mohly jej v USA prodávat dráže než firmy využívající čínskou produkci). V kontextu americko-čínských obchodních sporů jde o relativně mírný postup: nová cla se týkají pouze tří z celkem 25 cenných kovů, jež Čína vyváží.

Ani Číňané nechtějí napětí ohledně wolframu eskalovat. O uplynulém víkendu tento kov nezařadili do nových předpisů pro zvýšení dohledu nad domácí těžbou vzácných zemin (což je úřední ptydepe pro suroviny strategického významu, jejichž vývoz vláda přímo reguluje). Volí mírnější prostředek: omezení produkce, navíc zdůvodněné ekologicky, proti čemuž se Bidenově administrativě argumentuje špatně.

Diplomatický kov

Květnová cla pak čínská vláda ignorovala docela. Na otázku, jak Peking na nejnovější americká cla zareaguje, mluvčí tamního ministerstva obchodu Che Ja-tung žádná protiopatření neoznámil.

„Neočekávám kvůli wolframu žádný otevřený střet,“ řekl americké televizi CNBC Lewis Black, šéf kanadské firmy Almonty Industries, která letos utratí nejméně 75 milionů dolarů na znovuotevření wolframového dolu v Jižní Koreji. „Pokud diverzifikujete (zde myšleno ve smyslu oddělování čínské a americké ekonomiky), může se vám stát, že pokoušete ruku, která vás krmí,“ řekl Black. Dodal, že „wolfram byl vždy diplomatickým kovem“ .

Black nicméně očekává, že jeho firma na rostoucím americkém úsilí o odklon od spolupráce s Čínou bude profitovat. Almonty tvrdí, že připravovaný důl v jihokorejském Sangdongu má potenciál produkovat polovinu světové mimočínské nabídky wolframu. Důl byl uzavřen v 90. letech minulého století. Almonty je dnes aktivní především v Portugalsku a Španělsku.

„Vidíme, že firmy ve Spojených státech i v Evropě žádají své dodavatele o dodavatelský řetězec bez Číny,“ řekl Michael Dornhofer, zakladatel poradenské společnosti přes trh s kovy Independent Supply Business Partner. To dává příležitost ostatním producentům, kromě Koreje především Jižní Africe a Myanmaru. Ani západní země nechtějí zůstat pozadu: potenciálně významnou těžařskou oblast loni objevili výzkumníci i v Británii.

Americký zákon REEShore Act (Restoring Essential Energy and Security Holdings Onshore for Rare Earths Act) z roku 2022 zakazuje od roku 2026 používání čínského wolframu pro vojenské účely. Evropská komise zase loni prodloužila cla na dovážený čínský karbid wolframu o pět let, upozorňuje Almonty Industries.

Klíčový zvrat

Dornhofer již koncem května řekl, že zájem o wolfram roste i ze strany čínských kupců. „Od začátku letošního roku nejenže poptávají západní koncentráty ve značných objemech, nýbrž dokonce platí více, než jsou ochotny platit západní společnosti,“ řekl.

A tady může dojít ke klíčovému zvratu. Již letos v lednu uvedla americká výzkumná společnost Macro Ops: „USA rychle vyčerpají zásoby wolframu a v příštích 12 až 18 měsících se z čistého prodejce změní na kupce.“ V USA je dnes pouze šest společností s kapacitou na výrobu wolframu. Dornhofer dodal, že pokud Spojené státy produkci wolframu neobnoví, budou zcela závislé na zahraničních dodávkách.

Snahy o výrobu wolframu mimo Čínu však již několik let váznou, včetně plánů na vybudování obřího dolu v kanadské provincii New Brunswick, který by výrazně zvýšil celosvětovou kapacitu produkce wolframu. Všechny tyto projekty byly na stole již před 20 lety, říká Dornhofer. „Když vám lidé řeknou, že za dva, tři roky budou v provozu, je otázka, jestli jim chcete věřit.“