Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Největší ruskou internetovou firmu Yandex ovládly přes nastrčené prostředníky prokremelské státní firmy a další spojenci prezidenta Vladimira Putina.
Dvouletý příběh prodeje ruských aktiv společnosti Yandex je u konce. Firma oznámila, že rozděluje své podnikání na dvě části. První z nich, malá část mezinárodních aktiv společnosti, bude dál patřit zakladateli firmy Arkadiji Voložovi, který žije v Izraeli; hlavní výdělečné části Yandexu zůstanou naopak v Rusku a budou mít nové tamní majitele.
Počátkem týdne společnost uvedla, kdo noví akcionáři jsou. Většinu z nich znají jen odborníci z oboru, ale podle všeho jsou pouhou zástěrkou pro skutečné nové vlastníky, k nimž patří třeba Putinův dlouholetý spojenec a přítel Jurij Kovalčuk. Zjistil to ruský zpravodajský server The Bell.
Firma po měsících spekulací zveřejnila plány na rozdělení, včetně toho, kdo získá kontrolní podíl v jejích ruských aktivech. Koupí je konsorcium vedené fondem vedoucích manažerů (ten se patrně rozroste až na 50 osob). Vedle nich to jsou čtyři klíčoví investoři: ropná společnost Lukoil, rizikový investor Alexander Čačava, bývalý vrcholový manažer Gazpromu Alexander Rjazanov a Pavel Prass, generální ředitel registrátorské společnosti Infinitum.
Klíčovým faktorem je, že na žádnou ze jmenovaných osob se nevztahují západní sankce. To bylo nezbytnou podmínkou dohody; jinak by zahraniční investoři a členové představenstva Yandexu nemohli transakci legálně schválit. Podle zdrojů serveru The Bell však přinejmenším někteří z veřejně identifikovaných kupců působí jako bílí koně, tedy prostředníci pro jiné, kteří zůstávají v zákulisí.
V průběhu minulého roku zdroje ruského serveru Meduza identifikovaly několik uchazečů, kteří se o převzetí ruské části Yandexu ucházeli. Patřili mezi ně zakladatel společnosti Interros Vladimir Potanin, spoluzakladatel společnosti Lukoil Vagit Alekperov a zakladatel společnosti Kismet Capital Group Ivan Tavrin.
Mezi potenciálními hráči se objevovala také státní banka VTB, zakladatel společnosti Faberlic a poslanec Dumy Alexej Něčajev, Gazfond (penzijní fond Gazpromu) a Kirill Dmitrijev, šéf Ruského fondu přímých investic. Během posledních několika měsíců se do role hlavního vyjednavače pasoval Potanin, jehož firmy akcie Yandexu aktivně skupovaly na burze.
Je pravděpodobné, že někteří z těchto investorů zastupovali zájmy Jurije Kovalčuka, jednoho z Putinových miliardářských kamarádů. Všichni jsou však pod nějakou formou sankcí, takže se na transakci nemohou otevřeně podílet.
Jeden z kupujících, zmíněný Pavel Prass, je Kovalčukovým dlouholetým spolupracovníkem. Další, Alexander Čačava, spoluinvestoval do technologických startupů společně s generálním ředitelem provozovatele sociální sítě VK (VKontaktě) Vladimirem Kirijenkem. Je-li vám to příjmení povědomé, máte pravdu – šéf ruské obdoby Facebooku je syn vysokého kremelského úředníka, expremiéra Sergeje Kirijenka.
Transakce má hodnotu 475 miliard rublů (podle současného kurzu asi 5,2 miliardy dolarů), a to poté, co vešla v platnost povinná 50procentní sleva z tržní hodnoty Yandexu; ruská vláda tímto opatřením postihuje všechny zahraniční investory, kteří tamní trh opouštějí.
Nejméně polovina z této částky bude vyplacena v hotovosti – mimo Rusko a v čínských jüanech. Tyto peníze dostanou současní akcionáři společnosti Yandex. Kromě zakladatele firmy Arkadije Volože k nim patří řada významných zahraničních investorů, kteří drží akcie Yandexu prostřednictvím burzy.
Prohlášení Yandexu naopak vůbec nezmiňuje roli Alexeje Kudrina. Exministr financí, bývalý vicepremiér a Putinův přítel (ale zároveň jeden z mála lidí, kteří se odváží s jeho názory nesouhlasit) do firmy vstoupil v roce 2022 v rámci dohody, podle níž se měl stát spolumajitelem budoucího podniku a sloužit jako spojka Yandexu s Kremlem.
Od té doby se však okolnosti změnily. Během vyjednávání o dohodě ztratil Kudrin svou vedoucí roli v jednáních a zároveň se ocitl pod sankcemi USA. Ruská mutace časopisu Forbes uvedla, že místo slíbeného pětiprocentního podílu mu ve firmě zůstane maximálně 1,5 procenta.
V současné době není snadné zjistit, čí zájmy nová vlastnická struktura Yandexu konkrétně zastupuje. Není však pochyb o tom, že konečná dohoda upevní kontrolu Kremlu nad celým internetovým prostředím v Rusku. Skupiny spojené s Jurijem Kovalčukem již drží velký podíl v druhé největší ruské internetové společnosti – již zmíněné – VK. Nyní Kovalčuk upevní svůj vliv i v Yandexu, lídrovi tamního trhu.
Zároveň stojí za zmínku kuriózní příběh zakladatele Yandexu. Arkadij Volož, jeden z nejbohatších lidí v Rusku, loni v září po 533 dnech veřejně odsoudil válku na Ukrajině a označil ji za „barbarskou invazi“.
Volož nevysvětlil, proč tak dlouho mlčel, pouze uvedl, že „existovalo mnoho důvodů“, proč tak „musel“ učinit. Jaké to byly důvody? Jedním z nich může být fakt, že Volož se od začátku války snažil vyvést z firmy část jejího mezinárodního byznysu (především výrobu dronů a cloudové technologie) a svůj podíl v Yandexu prodat někomu v Rusku.
Právě za tímto účelem angažoval Kudrina. Konečným cílem mělo být rozdělení Yandexu, které mělo Voložovi umožnit podnikat na Západě.
Pouhý prodej podílu (ani přesídlení do Izraele, kde žije dnes) k tomu však Voložovi nepomůže. Již od léta 2022 čelí sankcím EU. „O načasování mého prohlášení lze polemizovat,“ citoval tehdy podnikatelovo přiznání o původu jeho odsudku ukrajinské agrese list Moscow Times. A skutečně lze.
Válka na svém počátku ruskou byznysovou smetánkou pořádně zatřásla. Veřejná protiválečná prohlášení velkých podnikatelů mohla mít svůj význam. Přišlo jich však málo. Volož je jedním z mála prominentních podnikatelů, kteří se proti válce veřejně postavili.
Jedním z dalších byl bankéř Oleg Tiňkov. Volož se svým protiválečným prohlášení přišel těsně poté, co Británie sankce vůči Tiňkovovi zrušila.
Je také zřejmé, že se Volož snaží na Západě svůj ruský podnikatelský úspěch nezdůrazňovat. Například životopis na jeho osobní webové stránce ho popisuje jako izraelského technopodnikatele a filantropa kazašského původu, ačkoli své jmění vydělal Volož prakticky výhradně v Rusku.
Evropská unie také v září Voložovu žádost o ukončení sankcí zamítla „nejméně na půl roku“. Nyní Voložovi zůstává v rukou menší část Yandexu, s níž ovšem nemůže dohromady nic dělat. Pokud Evropa sankce vůči jeho osobě zruší, mohlo by být nanejvýš zajímavé sledovat, kdo z úředníků, kteří by o takovém tahu rozhodli, si koupí nový Rolls-Royce.
