Hledám lidi hladové po úspěchu. Západ rezignoval, investujeme hlavně na Východě, říká Vojta Roček

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Celý článek
0

Sto milionů pro Worldee. Český cestovatelský startup nakopne nový investor, je jím Smička z Bazoše

Radim Smička, šéf Bazoše, posílá olomoucké cestovatelské platformě Worldee tři miliony eur. Další milion přidávají současní investoři Kaiperi Venture Capital. Finanční injekci se startupu podařilo získat i díky nedávnému rozhovoru, který jeho zakladatel Tomáš Zapletal poskytl Hrotu.

Radim Smička, šéf Bazoše, posílá olomoucké cestovatelské platformě Worldee tři miliony eur. Další milion přidávají současní investoři Kaiperi Venture Capital. Finanční injekci se startupu podařilo získat i díky nedávnému rozhovoru, který jeho zakladatel Tomáš Zapletal poskytl Hrotu.

Celý článek
0

Co mají společného ostravská raketa a vaření v Africe? Sahel se topí v kouři

Problém, který v chladných měsících trápí české vesnice, najdeme v subsaharské Africe. Nad každou vesnicí se vznáší kouř z hořícího dřeva, ve městech je to zápach pálených odpadků. Ekologická zátěž stojí za miliony předčasných smrtí ročně.

Problém, který v chladných měsících trápí české vesnice, najdeme v subsaharské Africe. Nad každou vesnicí se vznáší kouř z hořícího dřeva, ve městech je to zápach pálených odpadků. Ekologická zátěž stojí za miliony předčasných smrtí ročně.

Celý článek
0

Při masivním rozvoji fotovoltaik si Česko koleduje o velký průšvih

Prudký rozvoj solárních elektráren zatím nedoprovází budování dostatečné kapacity bateriových úložišť, která jsou potřeba ke stabilizaci sítě a uchovávání energie

Při masivním rozvoji fotovoltaik si Česko koleduje o velký průšvih
Podle Jiřího Pöpperla, předsedy představenstva Sokolovské uhelné a skupiny SUAS, je bateriové úložiště jedním z kroků směrem k neuhelné energetice. | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Nedaleko západočeského Sokolova se minulý týden odehrála slavnostní událost. Společnost Suas Bess tam představila bateriové úložiště, které je s kapacitou 7,45 megawatthodiny v tuto chvíli největším zařízením svého druhu v České republice. Hlavním cílem „obří baterie“ je udržování stability elektrické sítě a poskytování podpůrných služeb pro provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Dále bude využívána k obchodování na trhu s elektřinou. Úložiště je rovněž součástí plánovaného Energy Hubu, kde by se měly propojit dosavadní zdroje energie Sokolovské uhelné, jako je paroplynová elektrárna a teplárna, a také připravované fotovoltaické a větrné parky.

Už na konci loňského roku se dokončil první fotovoltaický park u Vintířova, dalších šest s celkovým výkonem téměř 112 megawatt-peak za bezmála 2,7 miliardy korun se připravuje, přičemž letos se začne se stavbou dvou z nich. Ve všech případech půjde o instalace na bývalých výsypkách povrchových dolů nebo přímo na území po těžbě hnědého uhlí, tedy mimo ornou půdu, louky či lesní porosty.

„Situace na energetickém trhu, prudký nárůst cen plynu a jeho nedostupnost měly zásadní vliv na to, že nejen Česká republika, ale celá Evropa musí jednak reagovat na potřebu zajistit alternativy ke klasickým zdrojům na výrobu elektřiny, ale také se dokázat vyrovnat s jejími výpadky,“ říká Jiří Pöpperl, předseda představenstva Sokolovské uhelné a skupiny Suas Group, která spolu s Energetickým investičním fondem společnost Suas Bess založila.

Ačkoli zprovoznění největšího tuzemského bateriového úložiště u Královského Poříčí poblíž Sokolova hodnotí energetičtí experti pozitivně, současně připomínají, že v porovnání s jinými státy je to jen zlomek. Například Polsko chystá stavbu největšího energetického úložiště v Evropě s kapacitou 200 megawatthodin, což je zhruba 27násobek sokolovské baterie. Náš severní soused chce mít už do konce roku 2024 v akumulaci energie kapacitu pět gigawatthodin. Důvodem je právě to, aby země mohla co nejlépe využívat možností energeticky „nevyvážených“ obnovitelných zdrojů.

Bezpečná zelená energie

O polské cestě se Česku zatím může jenom zdát. Také proto, že baterie, respektive akumulace energie, zatím nejsou nijak zakotveny v energetickém zákoně. Při masivním rozvoji fotovoltaických elektráren – zejména velkých solárních parků – si tím země koleduje o velký průšvih. Katastrofickým scénářem je blackout, při němž by například nejezdily tramvaje a metro, ale třeba by se také nedalo dovolat na záchranku.

Podle Jana Fouska, předsedy představenstva Solární asociace a ředitele Asocia­ce pro akumulaci energie AKU-BAT CZ, jsou právě bateriová úložiště a další zdroje akumulace energie nezbytné pro bezpečný rozvoj obnovitelných zdrojů, které se mají v nejbližší budoucnosti stát jedním z pilířů české i evropské energetiky.

„Už od letošního roku začnou přibývat stovky megawattů velkých obnovitelných zdrojů, k nimž kvůli chybějící legislativě a zbytečným omezením pravidel veřejné podpory nebude vznikat dostatečné množství úložišť energie. A to může znamenat do budoucna velký problém, před nímž už mnoho let varujeme,“ konstatuje Fousek. V současnosti sice vznikají bateriová úložiště a další formy akumulace, ale právě kvůli chybějící právní úpravě jsou tyto aktivity omezené.

Na potřebu akumulace energie z fotovoltaických a dalších zelených elektráren s ohledem na stabilizaci sítě upozorňuje rovněž provozovatel přenosové soustavy. „Akumulace musí jít ruku v ruce s rozvojem obnovitelných zdrojů energie. V souvislosti s avizovanými plány na jejich masivní rozvoj bude zapotřebí akumulovat velké množství energie, a to nejen formou baterií včetně velkokapacitních úložišť, ale například i formou elektrolýzy,“ uvádí ČEPS.

Ministerstvo průmyslu přitom zatím pracuje na jiné úpravě energetického zákona a podle posledních informací chce až poté připravit další legislativní úpravu, která se bude týkat právě akumulací energie. Ve Sbírce zákonů zatím vyšla novela označovaná jako Lex OZE I, která zvyšuje limit u malých solárních elektráren, u nichž není potřeba stavební povolení, z deseti na padesát kilowattů a také zařazuje instalace nad jeden megawatt mezi stavby veřejného zájmu. Lex OZE II, který zatím nedostala k projednání ani vláda, zase počítá se vznikem komunitní energetiky, tedy vzájemného sdílení zelené elektřiny.

Evropská žaloba

Kvůli otálení se schválením paragrafů o akumulaci energie přitom může mít Česko problémy s Evropskou unií. Už teď má totiž přibližně dvouletý skluz s přijetím potřebné novely, kterou vyžaduje evropská směrnice kvůli rozvoji obnovitelných zdrojů. Že nejde o planou hrozbu, dokládá příklad ze Slovenska. Byť se to netýká akumulace, Evropská unie naše východní sousedy – a také Bulharsko – zažalovala právě kvůli tomu, že neplní pravidla pro zavádění obnovitelných zdrojů.

Oba státy dosud nepřevedly do svého práva unijní směrnici, která stanovuje podmínky rozvoje zelených zdrojů ve výrobě elektřiny, vytápění, klimatizaci nebo dopravě. Komise požádala Soudní dvůr EU, aby Slovensku i Bulharsku vyměřil pokuty, pokud se evropským pravidlům nepodřídí. Stejnou cestou se nyní může vydat i Česko. Přitom právě Slovensko, ale třeba i Německo nebo Polsko už akumulaci energie ve svých národních legislativách zakotvenou mají.

V budování nových bateriových úložišť vede v současné době na starém kontinentu Německo, které v letošním roce zprovozní celkem 3,9 gigawattu, přičemž velkou část z toho tvoří přibližně 200 tisíc nových instalací v rezidenčním sektoru. Na druhém místě je Velká Británie s 3,6 gigawattu, po ní následuje Irsko s 1,4 gigawattu, Itálie s 900 megawatty a Francie s 670 megawatty.

Poradenská společnost Wood Mackenzie na přední příčky v Evropě řadí rovněž Belgii, Portugalsko, Nizozemsko a Španělsko. V první skupině evropských zemí s nejrozvinutějším trhem skladování energie není ani jedna východoevropská země. Řecko a Polsko jsou ve druhé skupině, Rakousko, Maďarsko a Bulharsko patří do třetí skupiny. Ostatní země východní Evropy jsou v poslední kategorii.

V regionu jihovýchodní Evropy ale nyní dostal zelenou například chorvatský startup IE-Energy, který na pobřeží Jadranu hodlá vybudovat bateriový systém o výkonu padesát megawattů. Stavba by měla začít letos v prosinci, v první fázi půjde o deset megawattů provozního výkonu a kapacitu 22 megawatthodin. Dokončení je plánováno na první čtvrtletí příštího roku. V jihovýchodní Evropě zatím žádné úložiště s takovou kapacitou neexistuje, Turecko ale připravuje projekt velkého bateriového úložiště.

Podle analýzy Evropské asociace pro skladování energie (EASE) je tempo budování úložišť v Evropě pomalé, a proto je zapotřebí ho zrychlit alespoň na čtrnáct gigawattů za rok, aby bylo dosaženo klimatických cílů stanovených Evropskou komisí. 

Česká fotovoltaika
(k 31. 12. 2022)
Počet elektráren: 84 256
Instalovaný výkon: 2,46 GWp
Kapacita akumulací: 483,6 MWh
Zdroj: Solární asociace