Co jsme komu udělali, že se na jedné straně i v cizině hovoří o Česku jako o zemi, která udělala při nástupu koronaviru správné věci ve správný čas, ale na straně druhé zaplatíme za krizi v mezinárodním srovnání tak vysokou ekonomickou cenu?

Čerstvý makroekonomický výhled Mezinárodní organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dopadá pro Česko hůř než pro kteréhokoli z našich sousedů. Pátý největší pokles ze všech sledovaných ekonomik na světě, minus 9,6 procenta v základním scénáři a opravdu krutých minus 13,2 procenta v případě druhé vlny? Česko by tak bylo hned za covidem-19 hodně zasaženými ekonomikami typu Španělska, Francie, Itálie a Velké Británie.

Slovenské překvapení

Karanténa sice byla pojata přísně, ale nikoli drakoničtěji než třeba v ostatních zemích Visegrádu nebo v Rakousku, tempo uvolňování je rovněž obdobné. Člověk si může myslet o české byrokracii, brzdící a komplikující čerpání nejrůznějších podpůrných programů, cokoli. Ony se ale nakonec rozběhnou a v celoročním vyjádření se ukáže, že vláda utrácela jako o život.

Sousední Rakousko s vyšší závislostí na cestovním ruchu bude podle přehledu postiženo daleko méně (-6,2 procenta, respektive -7,5 procenta v případě druhé vlny). Nejvíc ale překvapuje Slovensko. Přece jen je jeho ekonomika rozsahem poloviční a je stejně otevřená mezinárodnímu obchodu. Čtyři automobilky na pětimilionovou zemi a nejvyšší výroba v přepočtu na obyvatele ji činí ještě závislejší na automotive než Česko, kde se nejen montáž, ale v podstatě celý dodavatelský řetězec na dlouhé týdny zastavil. A přece má mít Slovensko nižší pokles, zejména v simulaci, která počítá s příchodem druhé vlny.

Špatné investice

Člověku to opravdu vrtá hlavou, jak se v OECD k těmto číslům dopracovali. Jak je vidět v grafice přiložených složek HDP, česká vláda masíruje poptávku docela usilovně, zatímco domácnosti potřebují dostat dávku sebedůvěry, ale že by nějak Češi vybočovali z řady, to se říct nedá.

Na čem to v modelu OECD ve skutečnosti hapruje, jsou velmi špatná čísla na investicích, kdy hrubá tvorba kapitálu má klesnout letos o 22 procent, ale na Slovensku o 28,9 procenta. Česká vláda přitom své investice navyšuje a je jasné, že by bylo dobře, kdyby doplňkovými přídavky motivovala kraje a municipality, aby svoje investice zvyšovaly. Ten přehmat s krácením rozpočtů se dá napravit. A kdy jindy je dobrá doba pro veřejné investice do projektů se stavebním povolením než teď.

Jenže to nevysvětluje problém této černočerné předpovědi. Autor tohoto článku se poptával chytrých hlav v Česku, čím to může být, a nedovedl mu to přesvědčivým způsobem vysvětlit nikdo. Pokud máte někdo nějaký nápad, pište na hrot@tydenikhrot.cz.