Čínská odveta za elektromobily: uvalí cla na brandy z EU. Ta se chce bránit

Čína zavede prozatímní antidumpingová cla 30,6 až 39 procent na dovoz brandy z Evropské unie. Děje se tak poté, co členské státy sedmadvacítky umožnily zavést definitivní cla na dovoz elektromobilů z Číny. Evropská komise ihned reagovala, že rozhodnutí Číny napadne u Světové obchodní organizace. Oznámená cla považuje za neodůvodněná a je odhodlána bránit unijní průmysl před zneužíváním obchodních opatření. 

Čína zavede prozatímní antidumpingová cla 30,6 až 39 procent na dovoz brandy z Evropské unie. Děje se tak poté, co členské státy sedmadvacítky umožnily zavést definitivní cla na dovoz elektromobilů z Číny. Evropská komise ihned reagovala, že rozhodnutí Číny napadne u Světové obchodní organizace. Oznámená cla považuje za neodůvodněná a je odhodlána bránit unijní průmysl před zneužíváním obchodních opatření. 

Celý článek
0

Hrozí válka o ropu? Izraelská odveta Íránu by mohla zamávat s cenami paliv

Potenciální rozšíření konfliktu na Blízkém východě – pokud by Izrael splnil své výhrůžky a zaútočil na Írán – by mělo vážný dopad na světový trh s ropou.

Potenciální rozšíření konfliktu na Blízkém východě – pokud by Izrael splnil své výhrůžky a zaútočil na Írán – by mělo vážný dopad na světový trh s ropou.

Celý článek
0

ČNB hromadí zlato, letos navýšila zásoby už na čtyřnásobek

Česká národní banka (ČNB) ve třetím čtvrtletí nakoupila téměř pět tun zlata. Ke konci září jeho množství v rezervách centrální banky dosáhlo 1,492 milionu troyských uncí, což odpovídá 46,41 tuny. Od začátku roku 2023 narostly zlaté rezervy ČNB na čtyřnásobek. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv.

Česká národní banka (ČNB) ve třetím čtvrtletí nakoupila téměř pět tun zlata. Ke konci září jeho množství v rezervách centrální banky dosáhlo 1,492 milionu troyských uncí, což odpovídá 46,41 tuny. Od začátku roku 2023 narostly zlaté rezervy ČNB na čtyřnásobek. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv.

Celý článek
0

Neofašistka, nebo postfašistka? Kdo je budoucí italská premiérka Meloniová a co od ní čekat

K plnění nepopulárních reforem výměnou za pomoc z EU se zavázali prakticky všichni italští politici – kromě Giorgii Meloniové a jejích Bratrů Itálie. A voliči je za to teď odměnili

Neofašistka, nebo postfašistka? Kdo je budoucí italská premiérka Meloniová a co od ní čekat
Giorgia Meloni | Profimedia.cz

„Kdo si počká, ten se dočká“ platí i v italské politice. V minulých volbách před čtyřmi lety se Fratelli d’Italia (FdI, Bratři Itálie) dostali s bídou přes čtyři procenta, ale letos slaví velké vítězství. Jestliže k němu stačí 26 procent a vaši spojenci, tedy Liga Mattea Salviniho a Berlusconiho Forza Italia, zůstali mezi osmi a devíti procenty, a přesto z toho kouká absolutní většina v obou komorách, znamená to co? Že to někdo jiný na poli budování koalic hodně prokoučoval a voliči ho po zásluze ztrestali.

Na druhém místě totiž skončila středolevá Demokratická strana s devatenácti procenty, na třetím „hodně levicových“ Pět hvězd (Cinque Stelle; 5S) se skoro 15,5 procenta. Tyto dvě partaje jsou si sice programově blízké, ale jejich lídři spolu nemluví; na rozdíl od pravice. Muselo by se stát něco hodně nepravděpodobného, aby se šéfka FdI Giorgia Meloniová nestala první italskou premiérkou, a to rovnou nejpravicovějšího kabinetu v poválečné historii.

Mussolini Dux

Nyní pětačtyřicetiletá Giorgia Melonio­vá byla kdysi v pubertě členkou mládežnického inkubátoru Movimento Sociale Italiano (MSI), politického hnutí, které po válce zastřešilo pozůstalé příznivce svrženého a partyzány za války popraveného fašistického vůdce Benita Mussoliniho. Ten je v Itálii vnímán jinak než Hitler v Německu. Italská ústava sice například zakazuje znovuustavení Fašistické strany, ale stačí si sednout do metra linky A na hlavním nádraží Roma Termini a po pár stanicích jste na Foro Italico.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit