Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Příjmy Ruska z prodeje ropy a zemního plynu dosáhly v únoru deseti miliard dolarů (233 miliard korun). Meziročně se zvýšily o 80 procent.
I přes západní sankce uvalené na Putinovo Rusko rozpočtové příjmy největší země světa nekolabují. Naopak. Během února získal ruský erár z prodeje ropy a zemního plynu 946 miliard rublů (v přepočtu přes deset miliard dolarů), což znamená meziroční nárůst o osmdesát procent. Loni to bylo 521 miliard rublů.
Částečně za to může růst ceny ruské ropy Ural, jež se v průměru prodávala za 65 dolarů za barel. Před rokem to bylo méně než padesát dolarů, napsala agentura Bloomberg.
Země skupiny G7 sice uvalily na ruskou ropu cenový strop šedesát dolarů za barel, Kreml ale sankce obchází tím, že disponuje velkou flotilou „stínových“ tankerů. Jedná se zhruba o šest stovek zastaralých tankerů bez pojištění.
Pašovanou ropu pak Rusko prodává zemím, které sankce nepodporují. Tyto země, jako je Turecko, Spojené arabské emiráty, Singapur, Indie nebo Čína, ropné produkty často přeprodávají dále do Evropy nebo do Ameriky.
Rusko navíc aktivovalo mechanismus tzv. cenového minima, což znamená, že ruští producenti ropy platí daně podle speciálního opatření. Daň se nevypočítává z aktuální ceny prodané ropy Ural, ale za základ se úředně bere cena severomořské ropy Brent snížená o 15 dolarů.
Aktuální cena ropy Brent činí 83,8 dolaru za barel, takže ruští producenti daní ropu (ať už jí prodají za jakoukoli cenu), jako by stála 68,8 dolaru. Jinak řečeno jde o jakousi „pojistku“, která zaručuje, že ruská státní pokladna nezačne vysychat.
Kreml také s platností od začátku roku zrušil vývozní cla na ropu a ropné produkty, naopak ale zásadně zvýšil daň z těžby ropy. Právě díky tomuto fíglu příjmy z prodeje ropy v únoru výrazně vyskočily. Dodejme, že ruský rozpočet je na příjmech z prodeje ropy a zemního plynu závislý ze třiceti procent.
Příjmy z prodeje fosilních komodit nefinancují jen válku na Ukrajině, ale také sociální výdaje. Zejména před prezidentskými volbami, které se konají už v polovině března, musí Putin ruským voličům ukázat, že se mají i přes nekončící válku na Ukrajině a ekonomické sankce Západu stále lépe.
Ruský diktátor slíbil Rusům, že se v příštích šesti letech jejich životní úroveň zásadně zlepší. Dosáhnout toho hodlá například investicemi do infrastruktury a do zdravotnictví. Rád by také zvýšil (dlouhodobě skomírající) míru porodnosti.
Na to všechno by ale podle propočtů agentury Bloomberg potřeboval o zhruba 130 miliard dolarů více, než mu dovoluje současný ruský rozpočet. Ten pro tento rok počítá s výdaji ve výši 36,6 bilionu rublů (406 miliard dolarů).
