Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

(Ne)religiózní chaos

Mezi dobrovolné otázky při sčítání lidu patří mimo jiné náboženská víra. Právě dobrovolnost spolu se zmatením významné části české společnosti otevírají takřka nedozírné možnosti. No, posuďte sami.

(Ne)religiózní chaos
ilustrace | Vojtěch Velický

K nějaké víře se z více než deseti a půl milionu obyvatel přihlásilo jen o něco více než 1 370 000 obyvatel. Nejvíce, téměř milion, je katolíků. Ke katolicismu se však účastníci hlásí hned třemi různými formami: asi tři čtvrtě milionu se přihlásilo k římskokatolické církvi, dalších 235 tisíc ke „katolické víře“ a osm tisíc k řeckokatolické církvi.

Ještě větší chaos skýtají další křesťanská vyznání. Pokud některá z protestantských církví doufala, že se dozví, kolik má oveček, splakala nad výdělkem. Vedle několika oficiálních evangelických, respektive očividně protestantských církví se totiž skoro třicet tisíc obyvatel prohlásilo za „protestanty“ nebo „evangelíky“. A dalších více než sedmdesát tisíc se označilo za „křesťany“. Právě tato nespecifikovaná skupina je podle sčítání třetí největší náboženskou skupinou v Česku.

Oficiálně je druhou největší církví Pravoslavná církev v českých zemích, k níž se hlásí přes čtyřicet tisíc obyvatel. Jak však upozorňuje gestor sčítání Robert Šanda (více viz rozhovor na str. 38), s identifikací vyznavačů ortodoxního křesťanství je docela problém. Každopádně pravoslavných máme nyní více než například tradičních českých bratří nebo husitů. Právě k Církvi československé husitské se nyní hlásí necelých 24 tisíc vyznavačů, a tak se na ni pomalu dotahují i Jediové, kterých je už přes dvacet tisíc.