Za 12 vteřin ukrást 25 milionů dolarů? Nové technologie ohrožují bezpečnost bank

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Celý článek
0

Do Behavia přiteče přes 55 milionů korun. S českou firmou, která zlepšuje reklamu, si plácli Nizozemci

České Behavio, které vylepšuje reklamy tak, aby měly skutečný efekt, získalo další finanční injekci. Nizozemci mu poslali přes 55 milionů korun. Peníze chce firma použít na nové funkce umělé inteligence a další expanzi.

České Behavio, které vylepšuje reklamy tak, aby měly skutečný efekt, získalo další finanční injekci. Nizozemci mu poslali přes 55 milionů korun. Peníze chce firma použít na nové funkce umělé inteligence a další expanzi.

Celý článek
0

Proč je český tendr na nové reaktory pro francouzskou EdF zásadní

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Celý článek
0

Steak ze zkumavky? Český startup vyvíjí maso, kvůli němuž se nemusejí zabíjet zvířata

Poptávka po alternativách k masu roste, rostlinné „párky“ už nejsou ničím neobvyklým. Český startup Bene Meat Technologies na to jde jinak. Nechce maso nahradit, ale vypěstovat tak šetrně, aby planetu zatěžovalo co nejméně a nemusela kvůli němu umírat zvířata.

Steak ze zkumavky? Český startup vyvíjí maso, kvůli němuž se nemusejí zabíjet zvířata
ilustrační foto | Shutterstock.com

Myšlenka založit společnost Bene Meat Technologies vznikla v roce 2019 v hlavě Romana Kříže. „Chtěl jsem být jednoduše užitečný pro lidi, pro zvířata i pro přírodu,“ říká čtyřiapadesátiletý Kříž, který vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a prakticky ještě na škole začal podnikat v zahraničním obchodu.

Spolu s ním firmu založil dvacetiletý Jiří Janoušek, který nyní studuje Přírodovědeckou fakultu UK, jehož vkladem do projektu jsou základy výzkumu a vývoje. Bene Meat Technologies založili v lednu 2020 jako akciovou společnost. Tvůrci ale upozorňují, že celý projekt není klasické podnikání.

„Je to platforma, kde se může realizovat kdokoliv, kdo může být užitečný z hlediska konečného cíle – vývoje technologie kultivovaného masa,“ podotýká Kříž. Hlavním podílníkem v Bene Meat Technologies je skupina BTL Medical Technologies a její majitel Jan Vild, která vlastní téměř 90 procent akcií. Zbývající desetina pak připadá předsedovi představenstva Romanu Křížovi. Mimochodem společnost BTL Jana Vilda se v době vrcholící covidové pandemie stala jedním z nejštědřejších soukromých dárců plicních ventilátorů českým nemocnicím.

První, ověřovací fáze kultivování masa trvala asi šest měsíců a stála kolem pěti milionů korun. Druhá fáze, trvající přes rok, už znamenala rozšíření týmu Bene Meat ze dvou na patnáct lidí a rozšíření výzkumu. Použité prostředky pocházely ze základního kapitálu společnosti.

ilustrační foto
Zdroj: Bene Meat Technologies (publikováno se svolením)

Aktuálně je BMT ve třetí fázi, která by měla orientačně trvat do konce roku 2023. „Během ní investujeme do prostor a do nákupu dalších přístrojů. Tým by měl vyrůst na zhruba padesát lidí,“ plánuje Kříž. Momentálně se tým Bene Meat skládá zhruba ze tří desítek lidí. Financování výzkumu a vývoje převzala pro tuto fázi společnost BTL Technologies, které bude patřit také know-how, jež startup získá.

Kráva živinami mrhá

V současnosti je vývoj kultivovaného masa v Bene Meat ve fázi laboratorních pokusů. Občas jim v rámci některého experimentu vyroste kousek tkáně, ale Bene Meat v kultivaci nepokračuje. „Nemá smysl dělat divadélko pro média, naštěstí je nemusíme dělat ani pro investory. Naším cílem je ekonomicky smysluplná produkce,“ vysvětluje Kříž. To vyžaduje mít levné a výživné kultivační médium, tedy látku, díky níž maso roste, levné signalizační proteiny, levné a funkční bioreaktory.

„Jedna věc ovlivňuje druhou. Ve všech těchto oblastech postupujeme. Doufáme, že na stokoruně a funkčním malém prototypu budeme zhruba za dva roky. Ale buňky nejsou převodovka, abyste mohli dobře plánovat, kdy budete mít výsledek,“ usmívá se Kříž.

Kultivační médium, ze kterého maso roste a z něhož si buňky berou živiny, je zásadní. Jde o roztok obsahující aminokyseliny, z nichž si buňka skládá proteiny coby stavební materiál, ty jsou nejdůležitější složkou média. Dále obsahuje tuky, glukózu a soli.

„Klíčem jsou ony aminokyseliny, které umí v přírodě vytvářet jen rostliny nebo mikroorganismy. Aktuálně je nakupujeme, ať už ve formě komerčního média, nebo ve formě komplexních rostlinných lyzátů,“ vysvětluje Kříž.

Aby kultivace masa měla z ekologického hlediska smysl, musí být „palivo“, ze kterého maso roste, udržitelné, tedy musí spotřebovat méně zdrojů a vyprodukovat méně emisí než chované zvíře. Bene Meat ubezpečuje, že tuto podmínku má vyřešenou.

Spoluzakladatel Bene Meat Technologies Roman Kříž
foto Bene Meat Technologies (publikováno se svolením)

„Na to, aby kráva narostla o kilo masa, spotřebuje asi desetkrát více živin, než je zapotřebí pro výrobu masa kultivovaného. Kráva totiž živinami ´mrhá´ na takové věci, jako je dýchání, trávení, imunitní systém, tvorbu kostí a dalších tkání, bez kterých se my obejdeme.

Eliminace dopadů na životní prostředí je jedním z motivů toho, co děláme. Proto kultivované maso bude výhodnější i pro přírodu,“ ujišťuje Kříž. Kultivační médium se dá vyrábět například ze sóji, firma ale zkouší také kvasinky, řasy a jiné rostlinné suroviny.

Princip kultivování masa v tomto českém startupu spočívá na principu kontrolovaného množení živočišných buněk. Maso vzniká pomocí stejných technik tkáňového inženýrství, které se používají například i v lidské regenerativní medicíně.

„Plánujeme v Česku vytvořit biotechnologické centrum, které bude patřit mezi lídry v technologiích výroby kultivovaného masa. Nemyslíme si, že průmyslové usmrcování zvířat a ekologická náročnost velkochovů odpovídá etickým standardům moderní společnosti, proto jsme se rozhodli pro razantní změnu,“ tvrdí tvůrci ve svém prohlášení.

Kilo kultivovaného hovězího za stovku

Kdyby Bene Meat prodávala své maso nyní, v době, kdy ještě probíhá výzkum, stál by kilogram i deset tisíc korun, což je samozřejmě tržně nereálné. Bene Meat se s cenou musí dostat níže.  „Cenu určuje trh. Naše náklady tedy musí být takové, aby výroba kultivovaného masa byla rentabilní. Pokud jsme si vytyčili za cíl konkurovat masu z konvenčních chovů, pak bychom se měli dostat na přímé výrobní náklady ve výši kolem stokoruny.

A jak toho dosáhnout? Průmyslovým zvládnutím toho, co, leckdy dost neefektivně, dělá příroda,“ shrnuje Kříž. O tom, kdy se v supermarketech objeví první balíčky masa nikoli ze zvířat, ale z bioreaktoru, může však zatím pouze spekulovat.

Zdroj: Bene Meat Technologies

„Záleží na tom, o jaké formě kultivovaného masa se bavíme. Pokud se jedná o strukturu mletého masa, tedy hamburgeru, pak se bavíme o horizontu zhruba tří až pěti let. Naším finálním cílem je samozřejmě technologie, díky které se v bioreaktorech vyrobí řádově tuny kultivovaného masa ve sktruktuře steaku denně. Tento horizont s podobnou přesností ale zatím odhadnout nelze,“ říká.

Důvod, proč se Bene Meat vlastně do pěstování masa pustilo, je lapidární. Celosvětová produkce masa, mléka a vajec vzrostla od 90. let o zhruba 500 milionů tun, tedy zhruba o 65 procent. Na světě se podle Světového ekonomického fóra denně zabije 130 milionů slepic a 4 miliony prasat.

Poptávka po mase pak neustále roste společně s tím, jak přibývá populace. Hospodářská zvířata navíc vyprodukují téměř 14,5 procenta veškerých emisí skleníkových plynů, jednou třetinou se také podílí na spotřebě vody. Navíc jde i o problém etický a zdravotní: zvířata jsou často držena v nevhodných podmínkách a po celý život trpí. Jejich maso také může být nekvalitní a zatížené antibiotiky.

Expertka: možná je to cesta, chtělo by to víc údajů

Marie Tichá, expertka na LCA (posuzování životního cyklu výrobků a služeb, pozn. red.) a členka iniciativy No Greenwashing, o Bene Meat říká, že v každém případě oceňuje vědce, kteří se vývojem technologie kultivování masa zabývají. „Neustále rostoucí počet obyvatel Země nepochybně nějaké netradiční řešení vyžaduje a můžeme pouze doufat, že toto je cesta,“ přemýšlí Tichá.

Je ale podle ní nutné vzít v úvahu, že když se svalovina „vyrábí“ v těle skotu, potřebují buňky především vodu, živiny, stálou teplotu a neinfekční prostředí. To vše přirozeně zajišťuje živé zvíře. „Velmi stručně shrnuto se jedná o vstupy energie, vody, půdy pro pěstování krmiva, hnojiv, léků, strojů, budov, dopravních prostředků, pohonných hmot, a tak dále. A s tím vším spojené emise do životního prostředí, včetně metanu, který se uvolňuje z bachoru skotu při přežvykování,“ vyjmenovává.

Oproti tomu reaktor musí podobnou technologii výroby masa zajistit sám. I on tedy bude potřebovat energii pro zajištění odpovídajícího prostředí pro růst a množení buněk, půdu – i když patrně méně, hnojiva a vodu pro pěstování plodin pro získání potřebných živin, sterilní prostředí, budovy, stroje a zařízení, dopravní prostředky, pohonné hmoty a tak dále. A stejně jako v prvním případě bude vypouštět emise do životního prostředí.

„Na otázku, který z obou způsobů ´výroby´ masa bude šetrnější k životnímu prostředí, nedokážu bez podrobných znalostí vstupů energie a materiálů a výstupů v podobě emisí do ovzduší, vody a půdy, odpovědět. Jediné, co mohu ze zkušenosti říct, že výsledky LCA většinou překvapí. Jsme totiž zvyklí posuzovat produkty pouze podle jejich výroby a ostatní stádia životního cyklu nám unikají,“ zmiňuje Tichá.

České Bene Meat není zdaleka první, kdo přišel s myšlenkou kultivovaného masa bez nutnosti zabíjet zvířata. V zahraničí se poměrně daleko dostala firma Good Meat se sídlem v Singapuru. Jako svůj první produkt uvedla kultivované kuřecí maso, které již nabízejí některé singapurské restaurace.

Už v roce 2015 byl založen izraelský startup SuperMeat, který se rovněž zaměřuje na kultivované kuřecí maso. V roce 2020 dokonce otevřel v Izraeli svou vlastní restauraci The Chicken, která servíruje různé pokrmy z vypěstovaného drůbežího masa. Přímo od stolu restaurace mohou hosté místo obvyklých syčících pánví skrze sklo sledovat dění v kultivační laboratoři, kde se jejich pokrmy pěstují.

Článek vyšel na webu Ecoista.cz, převzato s laskavým svolením redakce.