Praha 16. prosince 2025 (PROTEXT) - „Je to absolutní peklo, v podstatě mučení.“...“Covid mi kompletně zničil život”.... “Je to jako první stadium demence”..

Takto popisují svůj každodenní život lidé s long covidem — závažným postinfekčním multisystémovým onemocněním, které mění lidské životy a často zasahuje lidi v produktivním věku, rodiče, studenty i děti. Je to nemoc, která se neptá na životní styl, kondici ani předchozí zdravotní historii. Mnozí byli ještě nedávno zdraví, sportující, pracující, aktivní. A pak přišla infekce SARS-CoV-2 — a jejich život se zastavil.

Long covid je dnes globální zdravotní výzvou s významnými dopady na zdravotnictví, ekonomiku i sociální systém. Přesto zůstává často nepochopený, podceňovaný a nedostatečně řešený.

„Je to absolutní peklo, v podstatě mučení.“ | Pacient 31 let, 3 roky s LC, před covidem zdravý

„Covid mi kompletně zničil život. Mluvím o svém životě před covidem jako o minulém životě.“ | Pacient 41 let, 5 let s LC, před covidem zdravý

„Z toho vyčerpání se nedá vyspat, přepít ho kávou ani zlomit vůlí. Člověk sotva udrží kartáček na zuby v ruce.“ | Pacientka 40 let, 5 let s LC, před covidem zdravá

„Ujdu sto metrů a jsem naprosto vyčerpaný a musím si sednout. Nezvládám se soustředit, nemůžu moc psát, číst nebo se dívat na film.“ | Pacient 25 let, 3 roky s LC, před covidem zdravý

„Můj sedmiletý syn miloval čtení, teď pláče, protože zapomíná slova a ptá se, proč mu nefunguje mozek.“ | Rodiče dětského pacienta

Long covid v datech

Podle rozsáhlé studie publikované v časopise Nature Medicine (srpen 2024) postihuje long covid:

• 6 – 7 % dospělých, kteří prodělali covid-19 a asi 1 % dětí

• Celosvětově jde o více než 400 milionů lidí, přičemž toto číslo dál narůstá kumulativně s každou další infekcí.

V různých zemích se statistiky liší podle definice, ale na základě zahraničních dat lze odhadovat, že v České republice může long covidem trpět okolo stovky až nízkých stovek tisíc lidí.

Z toho desítky tisíc jsou zasaženy výrazně — natolik, že nezvládají běžné denní aktivity.

A přesto je v ČR doposud oficiálně evidována pouze úzká část pacientů — zejména ti, kteří měli těžký průběh či významné plicní zasažení.

Často se můžeme také setkat s tzv. skrytou invaliditou, kdy pacient bez odpovídající diagnózy a léčby, správných doporučení a sociální podpory nemá jinou možnost, než přetlačovat svoje hranice. To je velmi nebezpečné a takový pacient často končí s výrazným zhoršením stavu

Koho se long covid může týkat?

• 85 % lidí s long covidem mělo mírný, ambulantní průběh bez hospitalizace.

• Nejvíce postižených je ve věku 36–50 let – tedy v nejvyšší pracovní aktivitě.

• U mnoha lidí přetrvávají symptomy déle než 3 roky.

• Mezi nejčastější symptomy patří neurologické potíže, kognitivní dysfunkce, intolerance aktivity a stavy PEM/PESE, vyčerpání, kardiologické a systémové projevy.

• Long covid se nevyhýbá ani dětem a mladistvým. Podle rodičů malých pacientů se objevují výrazné problémy s pamětí, únavou, intolerancí aktivity či kognitivním vývojem. Někteří školáci ztrácejí schopnost soustředění natolik, že se nemohou účastnit výuky ani v omezeném režimu.

Socioekonomické dopady

Long covid je rovněž významnou ekonomickou výzvou. Důsledky se projevují úbytkem pracovních sil, sníženou produktivitou a zvýšenými náklady na zdravotní a sociální péči.

Celosvětové ekonomické dopady long covidu se podle nejnovějších analýz odhadují minimálně na 1 bilion dolarů ročně.

Německo vyčíslilo dopady long covidu a ME/CFS za roky 2020–2024 na více než 250 miliard eur. Spolková vláda proto vyhlásila „Nationale Dekade gegen Postinfektiöse Erkrankungen“ (2026–2036) a vyčlenila 500 milionů eur na výzkum, diagnostiku a péči.

Česká republika zatím žádný krok podobným směrem neučinila.

Co je long covid?

Long covid (též postcovidový syndrom, post-acute sequelae of SARS-CoV-2 infection – PASC) je zastřešující termín pro stav charakterizovaný přetrvávajícími nebo nově vzniklými symptomy po prodělané infekci SARS-CoV-2. Podle definice WHO lze o postcovidovém syndromu hovořit tehdy, pokud se příznaky objeví do 3 měsíců od akutní infekce, trvají minimálně 2 měsíce a nejsou vysvětlitelné jinou diagnózou.

Long covid je heterogenní a multisystémové onemocnění, které může významně narušovat funkční kapacitu pacienta, vyřadit jej z běžného osobního i pracovního života a v těžších případech vede až k dlouhodobé invalidizaci.

Výzkumy ukazují, že riziko rozvoje long covidu roste s počtem prodělaných infekcí SARS-CoV-2; např. článek v RTI International (2025) uvádí zvýšení rizika následných obtíží u reinfikovaných osob o cca 35 % ve srovnání s jednorázovou infekcí.

Klinické projevy

Long covid postihuje více orgánových systémů současně. Odborná literatura popisuje více než 200 možných symptomů, které se u jednotlivých pacientů liší spektrem i intenzitou.

Symptomy typicky fluktuují a často se výrazně zhoršují po fyzické či kognitivní činnosti, což má zásadní dopad na schopnost pacienta fungovat v běžném životě.

Často je pozorováno PEM / PESE (post-exertional malaise) – nepřiměřené pozátěžové zhoršení stavu po fyzické nebo psychické aktivitě (dříve běžně tolerované), stav známý z ME/CFS. Nezřídka se objevuje rovněž senzorická hypersenzitivita – zvýšená citlivost na světlo, hluk. Sekundárně k chronickému onemocnění se mohou vyvinout i psychické potíže - úzkosti, deprese.

Problémy pacientů v ČR

V ČR chybí koordinovaný systém péče, pacienty trápí zejména:

1. Nízké povědomí o šíři postcovidových problémů

Mnoho pacientů naráží na:

• bagatelizaci,

• přičítání potíží stresu či psychice,

• neznalost stavů PEM/PESE*, která vede k doporučování nevhodné fyzické aktivity.

To vše může stav výrazně zhoršit, někdy i nevratně.

*PEM/PESE: Post-Exertional Malaise(zhoršení stavu po námaze)/ Post-Exertional Symptom Exacerbation (zhoršení příznaků po zátěži); jde o nepřiměřené a často opožděné zhoršení stavu po i malé fyzické, kognitivní nebo emoční aktivitě, která by zdravému člověku nečinila problém.

2. Nedostupnost symptomatické terapie

Přestože neexistuje kauzální léčba, symptomatická léčba existuje a v zahraničí je běžně podávána (neurologická, kardiologická, autonomní, endokrinologická i imunologická). V ČR však:

• naráží na off-label režim,

• lékaři se obávají experimentálnosti (nemají oporu v metodice),

• pacienti často zůstávají bez terapie, která by jim mohla zásadně pomoci k vyšší kvalitě života

3. Zdlouhavá diagnostika (často trvá 3+ roky)

Než se vyloučí jiné příčiny, pacient často propadá systémem:

• je opakovaně odesílán k jednotlivým specializacím bez jasného výsledku,

• nikdo jeho stav neřeší komplexně, péče není koordinovaná

• v krajních případech dostává nevhodná doporučení

• dochází ke zhoršování stavu, které bylo možné předejít režimovými opatřeními.

• spolu se zhoršeným zdravotním stavem často bez jasné diagnózy propadá i sociálním systémem

Skrytá invalidita

U lidí s long covidem se často setkáváme s tzv. skrytou invaliditou. Pacient na první pohled může působit zdravě, ale ve skutečnosti žije s výrazně omezenou kapacitou — fyzickou, kognitivní i nervovou. Bez správné diagnózy, vhodných režimových doporučení a sociální opory tito lidé často nemají jinou možnost než „fungovat přes bolest“ nebo přetlačovat vlastní limity.

To je však velmi nebezpečné: opakované přetěžování může vést k hlubokému a dlouhodobému zhoršení zdravotního stavu, zejména u těch, kteří trpí stavy PEM/PESE. Mnoho pacientů tak končí v situaci, kdy se jejich stav postupně zhoršuje a kolabují, přestože správnou péčí bylo možné tomu předejít.

Potřebujeme odborná multidisciplinární centra pro PAIS

Taková, jaká již vznikají v Rakousku či Německu – propojují neurologii, kardiologii, angiologii, imunologii, fyzioterapii a duševní zdraví (případně další potřebné obory) a hlavně řeší pacientovy potíže v celé jejich komplexnosti, ne izolovaně.

Tenhle model péče v ČR zatím neexistuje. A pacienti to odnášejí zhoršováním stavu, invalidizací a ekonomickým propadem.

Česká asociace pro long covid: partner pro zdravotníky i stát

Náš spolek vznikl kvůli:

• Nedostatečnému povědomí veřejnosti i odborníků

• Snaze pacientů zlepšit neutěšenou situaci a systémovou absenci péče

• Potřebě sdílení zkušeností a podpory v komunitě

Co děláme:

• sdílíme ověřené vědecké informace,

• připravujeme informační materiály pro širokou i odbornou veřejnost

• mapujeme potřeby pacientů,

• pomáháme pacientům a jejich rodinám v orientaci v systému,

• propojujeme český a zahraniční odborný diskurz

• aktivně se zasazujeme o změnu, jsme součástí Pracovní skupiny pro postinfekční stavy Ministerstva zdravotnictví, která vznikla v květnu 2025

• připravujeme web věnovaný long covidu longcovidportal.cz

Jsme připraveni spolupracovat s:

• lékaři a zdravotnickými zařízeními i lékařskými fakultami,

• odbornými společnostmi,

• ministerstvem zdravotnictví a dalšími zodpovědnými institucemi,

• úřady práce a sociálními službami.

Naším cílem není jen kritizovat — naopak. Chceme být zdravotníkům oporou a partnerem. Pomoci jim zorientovat se v novém fenoménu, na který nebyl nikdo připraven.

Čím dříve ČR vytvoří síť multidisciplinárních ambulancí, jasné postupy a odpovídající edukaci, tím více lidí se vrátí do běžného života i do práce.

Máte vy nebo vaši blízcí dlouhodobé potíže po covidu?

Jste zdravotník, který chce lépe porozumět této diagnóze?

Pracujete v oblasti veřejné politiky a vidíte rostoucí tlak na systém?

📌 Sledujte naši práci, připojte se k nám, sdílejte informace.

Každý hlas, každá zkušenost a každý odborník, který se zapojí, posouvá české pacienty blíž k plnohodnotné péči, kterou potřebují.

Facebook | InstagramYouTube kanálEmail