Král Karel vydělává na mořském dnu. Poplatky od větrných farem přinášejí rekordní zisky

Hrot24, vygenerováno v Midjourney

Král Karel vydělává na mořském dnu. Poplatky od větrných farem přinášejí rekordní zisky

Zisky královské firmy Crown Estate se loni zvýšily na rekordních 1,1 miliardy liber. Přispěly k tomu poplatky od majitelů offshore větrných parků. Královská rodina totiž vlastní i mořské dno v okolí Anglie, Walesu a Severního Irska.

František Novák

Společnost Crown Estate fakticky spravuje pozemky a další nemovitý majetek britského panovníka a patří mezi největší správce nemovitostí ve Spojeném království. Celková aktiva přesahují 15,5 miliardy liber (470 miliard korun). Kromě lukrativních pozemků v centru Londýna se jedná o téměř osm tisíc kilometrů čtverečních zemědělské půdy a lesů a také více než polovinu britského pobřeží.

Vedení korporace oznámilo, že se zisky Crown Estate v loňském roce zdvojnásobily až na rekordních 1,1 miliardy liber (33 miliard korun). Je to způsobeno především vyšším výběrem za pronájem mořského dna v oblasti Anglie a Walesu, kde se staví nové větrné parky na moři. Provozovatelé větrných turbín pak britskému monarchovi odvádí tučné poplatky.

Řečí čísel se v roce 2023 příjmy Crown Estate zvedly z 442,6 milionu liber o 658,1 milionu až na zmíněných 1,1 miliardy liber. Je to dáno tím, že rozvoj větrných offshore parků z velké části využívá britské pobřeží, které patří králi Karlovi III. Jedná se o pás široký až do šíře 12 námořních mil (22,2 kilometru), jenž obklopuje Anglii, Wales a Severní Irsko.

Jen za posledních deset let příjmy od větrných farem přinesly příjem do státní pokladny – panovník fakticky dostává ze zisků jen menší procentuální část – přes čtyři miliardy liber (121 miliard korun). Výše poplatků ale nebude trvat věčně, varoval generální ředitel společnosti Crown Estate Dan Labbad. Energetické firmy platí ve větší míře za používání britského pobřeží jen prvních několik let.

Sektor offshore větrné energie patří ve Spojeném království mezi největší na světě. Celkový instalovaný výkon dosahuje zhruba 15 gigawattů a více turbín na moři má v globálním srovnání pouze Čína.

V loňském roce větrné parky na moři vyrobily 17 procent elektřiny v celém království. Rozvoj větrné energetiky patří k zásadním pilířům vládní politiky snižování množství skleníkových plynů. Nová vláda, kterou sestavili labouristé, chce do roku 2030 zvýšit výkon větrníků na mořích až na 55 gigawattů.

Zástupci energetického byznysu si ale stěžují, že nabízená státní podpora je příliš nízká na to, aby dokázala pokrýt stále vyšší náklady na stavbu a provoz větrných parků.