Čínská chřipka zkomplikovala v Česku mimo jiné i úklid za vytunelovanými harvardskými fondy. Téměř čtvrt milionu akcionářů nástupnického Harvardského průmyslového holdingu (HPH) si mohlo od předloňského listopadu směnit své zaknihované cenné papíry na listinné. V Česku dosud nevídaná megaakce se nakonec protáhla na rok, nicméně navzdory pandemii se ji podařilo dotáhnout do konce.

Podle člena představenstva HPH Jana Materny si nakonec novou formu akcií vyzvedlo 21 tisíc akcionářů. Pět tisíc z nich požádalo kvůli koronaviru o distanční formu, kdy listinné akcie zůstávají u společnosti zatím v úschově. Klíčové je, že ani v jedné skupině není Viktor Kožený ani jeho matka Jitka Chvatíková. Pro Koženého, ukrývajícího se na Bahamách, by cesta do Prahy znamenala zcela jistě zadržení a transport do vězení k odpykání desetiletého trestu.

Tím se otevřela i cesta k definitivnímu vymazání odsouzeného podnikatele z majetkové struktury HPH a zároveň k výraznému zpřehlednění akcionářů. Ve společnosti zbudou pouze podílníci, kteří se o dění aktivně zajímají. Jde především o skupinu investorů v čele s Vlastimilem Jiříkem a Martinem Burdou, sázejícími na to, že navzdory léta neúspěšným snahám by se nakonec mohla HPH otevřít cesta ke ztracenému majetku v řádu až miliard korun.

Dražba ještě letos?

Vedení a likvidátoři HPH aktuálně připravují zpeněžení akcií, které si více než 220 tisíc vlastníků nevyměnilo. To není překvapivé, z velké většiny jde o starší lidi vlastnící cenné papíry v hodnotě, která by jim nepokryla ani náklady na dopravu. Podle Materny se ideálním řešením jeví dražba, která by mohla proběhnout ještě v letošním roce. HPH nicméně nechce nic uspěchat i s ohledem na to, že skupina menších akcionářů kolem brněnského matematika Petra Kaňovského současné směřování ostře napadá. Ti jsou do jisté míry i hlavní opozicí vůči velkým akcionářům.

Kaňovský podle svých slov usiluje o odvolání současných likvidátorů a nahrazení jinými, kteří by nestranněji hájili zájmy všech akcionářů. Zpochybňuje další kroky posledních let. „Hlavně mi ale chybí, aby likvidátoři dali jasný plán, jak chtějí likvidaci vést a jak vyřešit i problém dosud nevyplacených podílníků v trustu a další záležitosti,“ říká Kaňovský.

Po případném prodeji budou nicméně peníze vyplaceny vlastníkům nevyzvednutých akcií, což v praxi znamená i Viktoru Koženému, respektive Jitce Chvatíkové. Tím éra nejznámějšího českého tuneláře v HPH skončí. Ve společnosti přitom léta ovládal až 44procentní podíl, který se však smrskl zhruba na 18 procent ještě před výměnou cenných papírů.

Důvodem byly pohyby se základním kapitálem a úpis nových akcií. V současnosti drží největší – zhruba pětinový – podíl Vlastimil Jiřík. Někdejší poradce ministra financí Miroslava Kalouska s médii nekomunikuje, je však specialistou na komplikované účetní operace. V minulosti na sebe upozornil pro stát velmi výhodnou transakcí související s ČEZ, za což byl posléze vyslán do dozorčí rady polostátní firmy. Jinak stojí za skupinou Redash, která se specializuje na správu dlouhodobých investic, pohledávek a vlastní třeba také nemovitosti v Praze na Starém Městě.

O mnoho sdílnější není obvykle ani další významný investor do pohrobka Koženého impéria Martin Burda – podle časopisu Forbes 83. nejbohatší Čech s majetkem 2,8 miliardy korun. Třinecký podnikatel vešel v širší známost coby spolumajitel Pivovarů Lobkowicz, které před šesti lety výhodně prodal Zdeňku Radilovi, který je zase následně střelil Číňanům. V současnosti vlastní především Lázně Luhačovice a Lázně Jáchymov a v HPH drží zhruba pět procent akcií.

Spory, spory a spory

Po prodeji nevyzvednutých akcií bude v celé kauze Chvatíková figurovat už pouze v roli protistrany v soudních sporech až o stovky milionů dolarů. Právě na majetky zablokované na českých i zahraničních kontech investoři kolem Jiříka a Burdy sázejí. HPH nemá v podstatě žádný majetek, disponuje však nároky na peníze, které měli Kožený a jeho někdejší společník Boris Vostrý získat trestnou činností. Vítězství v některé z četných soudních pří by znamenalo vyplacení stávajících akcionářů podle hodnoty jejich podílu. Mezi řadou sporů jsou klíčové především tři, zjednodušeně označované jako Bayer, Aspen a Kypr.

U prvních dvou je v zásadě jasné, o co se hraje. Jednak jde o 20 milionů dolarů zajištěných na účtu českobudějovického právníka Jaromíra Bayera. Ty v současnosti leží u soudu v úschově a HPH si je nárokuje. „Předmětem takového řízení v podstatě je, že soud rozhodne, kdo je vlastníkem peněžních prostředků a komu je vydá. Délku a výsledek soudního řízení nelze presumovat,“ uvádí se ve zprávě likvidátorů HPH z poloviny loňského roku.

Dále jde o 23,6 milionu dolarů z prodeje Koženého „chaty“ Peak House v Aspenu v Coloradu, které jsou v současnosti uloženy u banky Wells Fargo. O peníze se soudí HPH se společností Landlocked Shipping, kterou podle holdingu ovládá Chvatíková. Zajímavostí je, že dům je aktuálně znovu k prodeji za 49,5 milionu dolarů.

Advokáti zastupující Chvatíkovou nabídli za Aspen právníkům HPH smírčí vyrovnání, podle kterého by se obě strany o peníze rozdělily, přičemž na HPH by připadlo 67,58 procenta a protistrana by se vzdala peněz, které by na ni z toho připadly jakožto akcionáři HPH nejen v tomto sporu, ale i ve sporu s advokátem Bayerem.

Na to však HPH nepřistoupil jednak proto, že částka pro akcionáře by se ještě významně snížila o odměnu pro americké právníky, kteří mají nárok na 36 procent vymožené částky. Tu přislíbil vyplatit bývalý likvidátor Zdeněk Častorál a současní likvidátoři jednají o jejím snížení. Druhým důvodem odmítnutí smíru bylo, že nabízená dohoda neobsahovala vzdání se nároku na prostředky, které by se případně podařilo získat z takzvaných kyperských trustů.

Balík na Kypru

Trusty založil před téměř dvěma desetiletími někdejší šéf představenstva HPH Tomáš Ševčík a skončila v nich značná část majetku harvardských firem. Dva trusty dnes spravuje společnost Daventree Trustees. Do prvního mělo být vloženo 145 milionů dolarů, do druhého směřovaly akcie. Kolik tam je dnes, nikdo přesně netuší, má se však za to, že kyperský balík svou hodnotou dalece přesahuje Bayer i Aspen. „Pokud se to vezme zjednodušeně, tak je tam balík peněz, který je zablokovaný. Nemůže k nim ani Kožený, ani my a ani nikdo jiný,“ vysvětluje Materna.

Že získání peněz nebude jednoduché, ukazuje rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 z loňského listopadu. Ten rozhodl o osudu dalších 100 milionů korun zajištěných před lety policií na účtech společnosti Harvard Capital and Consulting. Firma založená Koženým je dnes v likvidaci a podle názoru HPH by peníze měly získat poškození akcionáři. Soud je však přiřkl právě firmě Harvard Capital and Consulting. Holding se s tím nehodlá smířit a proti rozsudku se odvolal.

Úspěchem pro současné hlavní aktéry je naopak to, že soud letos v lednu zbavil funkce původního likvidátora Častorála, který podle vedení i akcionářů HPH svou nečinností způsobil akcionářům nenahraditelné škody, což Častorál odmítá.

Složité soudní spory, stejně jako výměna akcií desítkám tisíc podílníků stojí společnost nemalé peníze. Fungování HPH je v zásadě možné díky až 30milionovému úvěru od společnosti EuroHost brněnského podnikatele Milana Behra. Ten stojí za známou IT společností Zoner Software, která nabízí především populární program na úpravu fotografií Zoner Photo Studio. Behro podle svých slov vlastní akcie HPH už od 90. let. „Věřím, že se k penězům podaří dostat. Léta to blokoval likvidátor Častorál, vypadá to ale, že noví likvidátoři fungují,“ je optimistou Behro.

I kvůli vysokým nákladům na právní zastoupení, které postupně požírá potenciální zisk z majetku zablokovaného na účtech v Česku i v zahraničí, usiluje HPH s právníky Chvatíkové o smírčí řešení, kterého se však zatím nedaří dosáhnout. Letitá historie jedné z temných stránek české privatizace nicméně vstupuje do další, možná že i závěrečné fáze.

Harvardský průmyslový holding

Harvardský průmyslový holding v likvidaci vznikl v roce 1997 sloučením harvardských fondů a Sklo Union Teplice. Likvidace se tedy táhne už čtyřiadvacet let. Přes 240 tisíc akcionářů holdingu léta čeká na vypořádání vleklých sporů o majetek vytunelovaný Viktorem Koženým a Borisem Vostrým. Soud oba už před lety odsoudil na deset let, Kožený se však před spravedlností skrývá na Bahamách a Vostrý v Belize. Dění v HPH bylo léta v režii likvidátora Zdeňka Častorála (na snímku), jehož postup však mnozí akcionáři kritizovali. Od roku 2017 jsou dalšími dvěma likvidátory Dagmar Mixová a společnost Tomko a partneři. Loni byl Častorál odvolán z funkce. Proti svému odvolání se neúspěšně bránil u soudu. „Věřím, že se k penězům podaří dostat. Léta to blokoval likvidátor Častorál, vypadá to ale, že noví likvidátoři fungují,“ je optimistou Behro.