Jak je to s náhradou škody za uzavření provozů?
Podle krizového zákona, kterým se vláda řídila v počátečním období epidemie do 24. března 2020, platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. Krizovými opatřeními jsou mimo jiné právě zákazy přítomnosti veřejnosti na určitých místech nebo zákazy prodeje. Stát proto může odpovídat za škodu včetně ušlého zisku, pokud jejich přímou příčinou byla krizová opatření.
Soudní praxe se však v minulosti touto právní úpravou zabývala výjimečně (například úspěšný byl nárok na náhradu škody – nákladů na převoz techniky podnikatele použité k odstraňování následků povodně). S ohledem na možný rozsah škod a náhrad lze očekávat spíše zdrženlivý přístup. Aspoň taková je naše zkušenost z řady soudních sporů o náhradu škody, které jsme vedli a vedeme ve Frank Bold Advokáti.
Jak je to s obdobím po 24. březnu?
K prodloužení krizových opatření po 24. březnu 2020 došlo opatřením ministerstva zdravotnictví místo nařízení vlády. Tato skutečnost může uplatnění nároku na náhradu škody vůči státu problematizovat.
Mezi právníky převažuje názor, že pro odpovědnost státu za škodu vzniklou opatřeními účinnými po 24. březnu by bylo zapotřebí, aby dané opatření bylo protizákonné. Pokud omezení odpovědnosti státu bylo skutečným cílem postupu vlády, lze uvažovat o tom, že ústavně konformním výkladem bude možné nadále odpovědnost státu podle krizového zákona dovodit. Jasné odpovědi v tomto ohledu však bude moci podat teprve soudní praxe.
Co je ušlý zisk a jak ho vypočítat?
V případě uzavřené restaurace představuje ušlý zisk například tržby, které by majitel získal, kdyby mu stát provoz nezavřel. Vypočítat tuto částku však není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Nestačí totiž porovnávat s předešlým obdobím (například kolik jsme svým podnikáním vydělali loni v březnu).
Ušlým ziskem je částka, kterou by si podnikatel vydělal s ohledem na aktuální situaci (omezení nebo úplný zákaz vycházení). Představme si zjednodušeně otevřenou restauraci, kam lidé nechodí, protože jsou doma. Spousta restaurací navíc ve výdělečné činnosti pokračuje i po uzavření provozu – nabízí například rozvoz jídla – čímž se její ušlý zisk snižuje.
Jakýkoliv ušlý zisk (škodu) si řádně zdokumentujte, a to například pomocí evidence tržeb a zisku za předchozí období, vzniklých nákladů na řešení stávající situace, stornovaných objednávek, předčasně ukončených smluv včetně související komunikace apod.
Jak mám svůj nárok na náhradu škody uplatnit?
Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů je podle zákona nutné uplatnit písemně u příslušného orgánu krizového řízení do šesti měsíců od doby, kdy se o škodě dozvíte, nejdéle do pěti let od vzniku škody.
Z opatrnosti doporučujeme uplatnit škodu do šesti měsíců ode dne, kdy byla omezení zavedena. Příslušným orgánem je ten, který vydal nařízení, v jehož důsledku škoda vznikla.
Poskytne mi stát příspěvek na mzdy pro zaměstnance?
Ano. Ministerstvo práce a sociálních věcí spustilo program Antivirus, který má sloužit jako pomoc zaměstnavatelům a bránit propouštění. Pokud je vaše hospodářská činnost ohrožena v důsledku šíření nákazy, mohou vám být poskytovány příspěvky na mzdy zaměstnanců, bude-li prokázáno, že překážka na straně zaměstnance (karanténa) nebo překážka na straně zaměstnavatele (uzavření provozovny z důvodu vládního nařízení) vznikla z důvodu koronavirové pandemie.
Odpovědi na další otázky zaměstnavatelů najdete v konkrétní sekci právní poradny Frank Bold. Rozebírají tam například pracovní vztahy v době krize nebo zda má zaměstnanec v karanténě nárok na vyplacení mzdy.
Čtěte další díly naší poradny:
Autoři působí v právní poradně Frank Bold
