Dalo by se říct, že s koncem právníka Tomáše Krále v čele českého hokeje končí jedna éra. Dlouhá éra vlivných a silových předsedů největších sportovních svazů v Česku. Jestliže v roce 2017 fotbalového bosse Miroslava Peltu odstřelil z čela fotbalu policejní zásah a obvinění z ovlivňování sportovních dotací, Krále nakonec smetla loňská kauza deníku Sport, která podrobně propírala jeho spolupráci s StB během základní vojenské služby v osmdesátých letech minulého století.

I tak je Král z historického hlediska unikát. V čele hokejového svazu vydržel dlouhých čtrnáct let, až své čtvrté funkční období v řadě nedokončí. Takovou trvanlivost v českém porevolučním sportu neměl u velkých svazů nikdo a nic nenaznačuje, že by se mu někdo v blízké době byť jen přiblížil.

Hušák a Charouz v pozadí

Plzeňský právník byl na odstřel mnohokrát, ale až do loňska všechny tlaky ustál. Dnes už se zapomíná, že Krále do čela svazu katapultovali zejména vlivní přátelé Aleš Hušák, v té době velemocný šéf Sazky, a také Antonín Charouz, byznysový démon devadesátých let, bývalý majitel hokejové Sparty a marketingové agentury BPA a ve své době jednoznačně nejvlivnější muž českého hokejového zákulisí.

Zatímco světy Aleše Hušáka i Antonína Charouze se zhroutily už před mnoha lety, Král je v čele hokeje přežil víc než o dekádu. A to i když se třeba k Hušákovi na rozdíl od jiných sportovních funk­cionářů nikdy neotočil zády ani se vůči němu nevymezil.

V dobách války o Sazku byl naopak Hušákovým aktivním spojencem. Už tehdy se v kuloárech hovořilo o kompromitujících materiálech, které na Krále sesbíraly zájmové skupiny kolem nových vládců Sazky. Nakonec však zůstaly zamčené v šuplíku. I s cejchem Hušákova muže si Král dokázal udržet své postavení a získat si respekt i u soupeřících proudů, které se koncentrovaly kolem skupin PPF a KKCG, které Sazku nakonec v konkurzu po těžkých právních bojích ovládly.

Veřejně Krále podržel dokonce i advokát Miroslav Jansta, který se stal katem Hušákovy vlády ve sportovním prostředí a po pádu Sazky byl zvolen novým šéfem největší zastřešující organizace sportu v zemi – ČSTV, později přejmenovaného na Českou unii sportu. Jansta přitom volal po důsledném vyčištění sportovního prostředí od lidí spojených se starou Sazkou. Jen Král jaksi na jeho černé listině chyběl.

Až nyní, přesně jedenáct let po krachu Sazky, se z něj stala persona non grata, ke které se hlásí málokdo. „My Češi máme rádi mesiáše. Rádi po nich voláme, rádi je volíme a podporujeme. Pak je ale také rádi a rychle popravujeme, to je takový kolorit,“ říká nejmenovaný člen svazového vedení s tím, že veřejně dnes pochválit práci Tomáše Krále znamená společenskou sebevraždu.

Popravený mesiáš

Pravda je, že Král v roce 2008 do svazu skutečně přicházel s aurou mesiáše. Ekonomika svazu byla po čtyřletém předsednictví Vratislava Kulhánka v katastrofálním stavu, nebylo na letenky a na cesty za zápasy do zahraničí, klubová pokladna byla prázdná, svaz dlužil desítky milionů korun. Hušák s Charouzem tehdy Krále přesvědčili, aby se svazu ujal. Královi se přitom moc nechtělo. Jakožto úspěšný komerční právník měl za sebou slavné případy obhajoby Milana Šrejbra či Aleše Hušáka, několik ferrari v garáži a dobře rozjetou advokátní kancelář v Plzni.

Zároveň ale hokejové prostředí dobře znal, angažoval se ve vedení plzeňského extraligového klubu, jako právník pracoval i pro samotný svaz. A tak se nakonec nechal od svých vlivných přátel přesvědčit. Ti mu dokázali bezpečně zajistit podporu i první finance.

Jen pár měsíců po Králově nástupu do čela svazu začala válka o Sazku a svět Aleše Hušáka (a chvíli nato i Charouze) se začal pomalu drolit. Zemitý styl pragmatika Krále ale fungoval i po pádu jeho nejsilnějších opatrovníků. I bez Sazky dokázal sehnat peníze, domluvit se s hlavními partnery (Charouze postupně nahradil Tipsport miliardářů z Berouna), chod svazu stabilizovat a jeho ekonomickou situaci výrazně zlepšit.

Král se také určitě může pochlubit zvládnutým pořadatelstvím mistrovství světa v roce 2015. Turnaj, který se konal v Praze a v Ostravě, se stal divácky nejúspěšnějším mistrovstvím světa v historii a Českému svazu ledního hokeje přinesl také ekonomický jack­pot. Do pokladny svazu připlulo přes 400 milionů korun.

Dnes má svaz rozpočet kolem půl miliardy korun. Z toho 270 milionů tvoří dotace od státu, zbytek jsou příjmy z vlastní činnosti a z marketingových práv. Na účtech svazu a svazových firem jsou nižší stovky milionů korun, což také není špatný stav oproti startovní čáře v roce 2008.

Králův konec byl přesto v mnoha ohledech nevyhnutelný. V první řadě výsledky reprezentačních mužstev byly prakticky ve všech věkových katego­riích katastrofální. Z hokejové velmoci se stal průměrný tým, který v konfrontaci s elitou zaostává. Letošní bronz je spíše jen symbolickou tečkou za Královým působením. Jinak za jeho éry národní tým cenné kovy příliš nevozil – v roce 2010 sice byl u posledního mistrovského titulu z Německa, následovaly ještě dvě bronzové medaile v letech 2011 a 2012, zbytek už ale byla bída s nouzí.

Dědek na scéně

Navíc se kolem svazu začala vytvářet neprostupná zeď vztahů a zájmů, které navenek poněkud provokovaly. Král za roky svého působení vytvořil svébytný systém osob a firem, se kterými spolupracoval a jejichž postavení bylo neotřesitelné. V kombinaci se špatnými výsledky se tak po deseti letech přece jen i on stal terčem nových silných figur hokejového prostředí.

Loňská kauza se spoluprací s StB už je spíše důsledkem těchto pohybů, než že by byla jejich příčinou. V loňském roce vtrhl jako velká voda do usedlého hokejového systému východočeský podnikatel Petr Dědek, nový majitel Dynama Pardubice. Ten nejdříve vyzval na souboj BPA, která platí klubům za marketingová a televizní práva. Přišel s konkurenční nabídkou své promotérské společnosti Relmost a nabídl Asociaci profesionálních klubů (APK) výrazně vyšší plnění. Tím se pokusil rozbít svazek, který BPA s českým hokejem pěstuje od roku 1993. Firmu vytvořil a dlouho vlastnil zmiňovaný Charouz, ale v roce 2016 zadluženou BPA převzala na přání Krále sázková skupina Tipsport, dlouholetý marketingový partner svazu i extraligy.

Stejně tak se Dědek ostře pustil do poměrů ve svazu, jehož struktury v čele s Králem označil za mafii. Poukázal například na to, že Král si ze svazové společnosti Pro-Hockey půjčil devět milionů na vlastní investici nebo že svaz desítky milionů korun poslal do podvodné společnosti WSM, která následně jako investiční letadlo zkrachovala.

Na členy výkonného výboru včetně Krále proto Dědek aktuálně směruje několik trestních oznámení a nejhlasitěji mluví o očistě českého hokeje.

BPA nakonec u hokeje zůstala. APK se i přes Dědkovu nabídku a hlasité proklamace rozhodla prodloužit smlouvu s dosavadním partnerem. Marketingový kontrakt na roky 2023 až 2028 nicméně klubům přinese v součtu o 400 milionů korun víc.

„Původně Dědek na tom tlaku spolupracoval s velkými kluby – se Spartou, Libercem, Plzní. Ale ony ho použily spíše jen jako beranidlo a nakonec se vlastně za jeho zády domluvily s Vráťou Randou (šéf a spolumajitel Tipsportu, pozn. red.). Od té doby je to válka,“ naznačuje jeden z významných aktérů v tuzemském hokeji.

Jinými slovy, Petr Dědek původně s ostatními kluby spolupracoval jak na zvýšení příjmů z marketingu, tak na tažení za změnami v čele svazu. Napjaté vztahy s Králem měl například Karel Pražák, majitel hokejového klubu HC Sparta Praha a miliardář s historickými vazbami na PPF. Spojenectví ale dlouho nevydrželo. Dědek dnes s ostatními majiteli klubů jen těžko hledá společnou řeč, což je zřejmé z hlasování v APK.

Prodloužení smlouvy s BPA Dědek napadl u antimonopolního úřadu a jeho Pardubice ji zatím jako jediné z extraligy nepodepsaly. „Nemůžeme podepsat něco, co je zjevně v rozporu se zákonem a daňovými pravidly,“ opakuje Dědek, který zároveň žaluje platnost valných hromad APK, které o smlouvě s BPA jednaly.

Vyhrocené spory se pochopitelně projevily i v atmosféře před sobotní volbou nového prezidenta svazu. Delegáty volební konference například obeslal anonym s informacemi, že Petr Dědek a některé jeho společnosti jsou vyšetřováni z krácení daní. Dědek existenci trestního stíhání přímo nepopírá.

„Je to deset let stará kauza. Do případu, který se týká zejména jiných firem, jsme se zapletli omylem a věřím, že se to brzy ukáže. Je to účelový tah představitelů starého vedení svazu, který nás má zastrašit,“ tvrdí Dědek.

Hadamczik vs. Šlégr

Tento text vznikl ještě před sobotní volbou nového prezidenta. Dlouho byl podle sázkařů i bookmakerů Fortuny výrazným favoritem bývalý hráč, trenér a poslanec parlamentu Jiří Šlégr, posledních pár dní před volbou se však karta začala obracet. V době uzávěrky Hrotu, ve čtvrtek odpoledne, měl největší šance bývalý reprezentační kouč a podnikatel Alois Hadamczik, kterému zjevně pomohla i nejlépe zvládnutá televizní debata v České televizi.

Další kandidáti – Bedřich Ščerban, Otakar Černý mladší i Dominik Hašek – byli podle kurzů i hlasů z hokejového zákulisí spíše do počtu.

A právě rozdělení Hadamczik versus Šlégr poměrně přesně demonstruje i rozložení sil v současném hokejovém prostředí. Jde o střet mezi starým a novým proudem českého hokeje, a výsledek volby tak naznačí hodně o budoucím směřování hokejové politiky. Ačkoli mnozí upozorňují, že mnohem důležitější je složení celého výkonného výboru, kde nadále bude vládnout skupina spojená se starým vedením Tomáše Krále. Jiřího Šlégra měly podle původních předpokladů podporovat největší a nejbohatší extraligové kluby. Podle neoficiálních hlasů se může opřít o podporu Sparty, Liberce, ale třeba i moravských hegemonů z Třince, ačkoli sám Hadamczik v Třinci jako trenér začínal.

Profimedia.cz

Naopak revolucionář Dědek veřejně podpořil Hadamczika. Rodák z Kravař měl mít údajně také solidní podporu u delegátů z nižších soutěží.

„Nemusím souhlasit se vším, co pan Hadamczik říká. Má nějaké vidění, jasné názory. U ostatních to nevidím,“ říká Milan Antoš, někdejší extraligový útočník, dnes televizní expert a hlasitý kritik poměrů v českém hokeji.

„Stejně tak se mi nemusí líbit všechno, co dělá pan Dědek, ale český hokej nějakého silného rebela potřebuje. Už jenom kvůli tomu, aby se otevírala témata a o věcech se diskutovalo,“ dodává Antoš.

Bez ohledu na to, kdo se v sobotu stal novým prezidentem Českého svazu ledního hokeje, spory v zákulisí národního sportu hned tak nezmizí. Ty skutečně zásadní volby se navíc odehrají až v roce 2024, kdy se bude volit nový výkonný výbor a stejně tak nový prezident svazu. Aktuálně zvolený hokejový boss má jen dva roky na to, aby ledová ostří v hokejovém prostředí maximálně otupil. A při pohledu na vypjaté emoce mezi miliardářskými majiteli klubů to jednoduché mít rozhodně nebude.