Voliči v České republice zaveleli ke změně. Odmítli premiéra Andreje Babiše a jeho hnutí ANO, které po osmi letech míří do opozice. Babišův kabinet udělal z Česka jednu z nejrychleji se zadlužujících zemí v Evropě, a v počtu covidových úmrtí na sto tisíc obyvatel dokonce nejhorší místo na světě. Jestli Babiš splní své předvolební vyjádření, je na cestě z politiky.

Poslední křeč

Další posun se očekává od nemocného prezidenta Miloše Zemana. Volební jednání chce odstartovat až ve středu. Dopředu avizoval, že pověří sestavením vlády nejdřív šéfa vítězné strany (nikoli koalice), což je Andrej Babiš, ač jeho ANO skončilo druhé. Hnutí ANO bralo podle zpráv z volebního štábu trpké vítězství velmi úkorně, ale má plán zjevně sladěný s prezidentem Zemanem. ANO chce o povolebním uspořádání jednat s jednotlivými stranami, nikoli koalicemi, což prozradil místopředseda Karel Havlíček. Potvrzuje se trend protahování povolebních jednání a slepých uliček, kdy bude prezident i premiér těžit z výhody posledních zbytků moci. Mimochodem, pokud Andrej Babiš odejde z politiky a ANO skončí v opozici, Havlíček je jedním z kandidátů na předsedu ANO.

Ale k tomu je ještě daleko. Připomeňme, že bezprostředně po minulých sněmovních volbách se chtěl Andrej Babiš také domluvit s ODS. A že tlaky na spolupráci byly uvnitř konzervativního křídla občanských demokratů cítit i před letošním vyhlášením výsledků. Důvodem toho byla zejména nechuť ke spolupráci s Piráty. Budoucí vládní koalice by se bez nich sice obešla, ale musel by se rozdělit pakt PirSTAN, což je nepravděpodobné. Odpůrcům spolupráce s Piráty v ODS by naštěstí mohl stačit fakt, že ve volbách silně pohořeli a voliči většinu kandidátů Pirátů z předních pozic vykroužkovali. „Případný rušivý element při jednáních se tak vyřešil sám. Byť Andrej Babiš asi dostane první šanci na zrod vlády, je to z mého pohledu formalita. Kabinet podle mého odhadu vznikne bez něj do konce roku,“ míní Marek Benda z ODS. Piráty v minulosti přirovnal k neomarxistům.

Andrej Babiš hned po vyhlášení výsledků voleb změnil rétoriku směrem ke koalici Spolu. Ve svém projevu několikrát pogratuloval jejímu předsedovi Petru Fialovi a řekl, že se chystá na společná jednání. Babiš také ubral z prohlášení, že pokud by měl skončit v opozici, odejde z politiky. „Projednáme to v rámci hnutí. Teď by bylo špatné destabilizovat vládu,“ řekl. Kabinet teď bude podle něj pracovat „bez ohledu na to, jak to dopadlo“.

Začněte vládnout!

Ať už budou námluvy ANO úspěšné, nebo ne, situace je nebezpečná hned dvakrát. Co je výhodné z hlediska uchopení moci, je nevýhodné pro Česko. Protože musí vzniknout půda pro silnou platformu, která odpoví na dvě klíčové hrozby. Zaprvé je Česko na hraně další covidové vlny. Ukazují to nyní čísla z Moravskoslezského kraje, který dosahuje hodnot, při nichž se v celostátním měřítku v minulosti přijímala tvrdší opatření. Za týden tam přibylo devadesát případů na sto tisíc obyvatel, kritická hranice je sto nemocných. Pokud budou prezident a premiér zaměstnáni sháněním hlasů a popíráním povolební reality, Česko nebude akceschopné v boji proti covidu a Babišova vláda si na svůj účet připíše další křížky v podobě zničených osudů. Situaci komplikuje i fakt, že nehledě na výsledky voleb odchází ministr zdravotnictví Adam Vojtěch k 1. listopadu na teplé místo velvyslance ve Finsku.

Petr Weikert

Druhou klíčovou věcí, která začíná Česko pálit, je státní rozpočet. Musí se najít síla, která ho schválí, protože jinak země míří do rozpočtového provizoria. To by sám o sobě nemusel být velký průšvih, protože každý měsíc jedna dvanáctina výdajů rekordního loňského schodku dává státu dost prostoru k manévrování. Do situace ale promlouvá rapidně se zvyšující inflace, která efekt vydaných peněz snižuje. Pak jsou tu úpravy a přesuny v rozpočtu. Nový kabinet k nim už nebude mít tolik prostoru, ale už jen s ohledem na inflaci budou muset proběhnout.

Červený svetr v koši

Historická změna se odehrála ještě ve dvou případech. Ze Sněmovny odešli komunisté. Pravda, mohlo (a podle mnohých mělo) se to stát už před třiceti lety, ale vzhledem k jejich vysokému koaličnímu potenciálu je to právě nyní klíčová událost voleb. Právě KSČM mohla být rozhodující silou, která by udržela Andreje Babiše u moci. Že se tak stane, avizoval předseda rudých Vojtěch Filip už před skončením voleb. Možná to byla chyba. Tuší to i lídryně pražské kandidátky Marta Semelová. Připustila, že „je třeba rozebrat, jestli straně neublížil podíl na vládě miliardáře Babiše“. Na přímou otázku, co bude KSČM dělat po odchodu ze Sněmovny, odvětila, že by „pochopitelně pokračovala v práci mezi lidmi a v práci pro lidi“. Bude to ale bez předsedy Vojtěcha Filipa; ten bezprostředně po vyhlášení výsledků voleb rezignoval.

foto Tomáš Turek, týdeník Hrot

Spolu s komunisty mohli rozhodnout o podobě budoucí vlády sociální demokraté. Strana, která ještě v roce 2013 z pozice absolutního lídra sestavovala vládu a ve Sněmovně získala padesát mandátů, se vůbec nepoučila z klesajících preferencí a spoluprací s Andrejem Babišem dovršila svůj pád. Pro tradiční stranu to může znamenat úplný konec. Už dlouho je ve finančních potížích a hrozí jí rozprodávání majetku a krach. Předseda ČSSD Jan Hamáček po oznámení výsledků voleb avizoval, že stávající vedení strany končí. Splnění tragické role zvedání židlí a zhasínání tak bude na někom jiném.

Smutní vítězové

Ale i mezi vítězi se najdou ti, kteří mají důvod ke smutku. Jmenují se Piráti. Partaj, která si se Starosty ještě na začátku roku věřila na vítězství, skončila třetí. A samotní Piráti uvnitř PirSTAN oproti očekáváním vyhořeli. V době uzávěrky týdeníku Hrot sahali jen po čtyřech křeslech v Poslanecké sněmovně. Snížily se tak jejich šance mít tvrdé lokty při vyjednávání křesel v kabinetu. „Na začátku jsme měli neuvěřitelné preference a myslím, že jsme vznikem naší koalice dopomohli i ke vzniku koalice Spolu, a tím, že jsme se dokázali domluvit, můžeme změnit poměry na české politické scéně,“ snažil se Petr Gazdík ze Starostů najít v neúspěchu něco pozitivního.

foto Tomáš Novák, týdeník HROT

Že se koalice PirSTAN nakonec nedostala na optimistická čísla z jara, je podle šéfa Pirátů Ivana Bartoše především vina dezinformační kampaně, ze které viní premiéra Andreje Babiše. „Nemyslím, že jsme v kampani nebo programu udělali chybu, i když v létě byla vlažnější. Byli jsme terčem masivní dezinformační kampaně, která zněla stejným hlasem jako hlas premiéra v médiích, kdy o Pirátech celou dobu lhal,“ prohlásil Bartoš.

Stejného názoru je i předseda Starostů Vít Rakušan. Ten podle svých slov proto neuvažuje o přehodnocení lídrovských rolí v rámci koalice, ačkoli mnoho voličů kroužkovalo kandidáty Starostů na úkor Pirátů. „Piráti se stali obětí masivní dezinformační kampaně, útoky na Starosty byly mnohem menší, méně intenzivní,“ řekl Rakušan. Volby 2021 byly zajímavé i několika dalšími čísly. Co se týká počtu hlasů, šlo o nejvyšší volební účast při volbách do Sněmovny za dlouhou dobu. Vyšší byla naposledy v roce 1998. Jako rozhodující se také ukázal počet propadlých hlasů. Sociální demokraté, komunisté, Přísaha či Trikolóra by dali dohromady zhruba 835 tisíc hlasů, což je číslo, které by mělo ambici porazit i v pořadí třetí Piráty a Starosty.

S přispěním Pavla P. NovotnéhoJana BrožeVáclava DrchalaJana Němce

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.