Kellnerová hoteliérkou? Luxusní pražský Four Seasons je na prodej, zájem má nejbohatší Češka

Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.

Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.

Celý článek
0

Komentář: Největší zelená fantasmagorie o vašich radiátorech za stovky miliard

Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu

Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu

Celý článek
0

Česko je nejzadluženější v historii. Státní dluh vzrostl na 3,221 bilionu korun

Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.

Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.

Celý článek
0

Komentář: Na co si to obce škudlí? Půl bilionu úspor není normální

Města a obce nejsou babičky spořící pro vnoučata, peníze mají investovat, ne sušit na účtech. Místní samospráva potřebuje reformu.

Komentář: Na co si to obce škudlí? Půl bilionu úspor není normální
ilustrační foto | Tomáš Novák, HROT24

Léta, kdy legendární předlužená obec Prameny strašila obecní samosprávy a řešily se na vládní úrovni nějaká centrální pravidla zadlužování místních samospráv, jsou dávno pryč. Na konci minulého roku měly obce a kraje na účtech úspory ve výši téměř půl bilionu korun. Nic proti zodpovědnému hospodaření, ale řekněme si jasně, že obce nejsou babičky šetřící vnoučatům, ale veřejná správa pečující o rozvoj svěřeného území a majetku, z peněz, které vybere od občanů. 

A tak pravičákům, kteří považují daně za legální krádež, se z toho otevírá kudla v kapse. Mít nějakou rezervu pro nenadálé havárie je sice rozumné, ale půl bilionu? 

Obce a kraje získávají dohromady zhruba třetinu výnosu ze všech hlavních daní, které platíme. K tomu inkasují veškerou daň z nemovitostí na svém území a řadu dalších poplatků. Není to málo peněz. A to ještě na plnění svých kompetencí daných zákonem inkasují další nemalé přímé dotace. Typicky třeba na školy, ale i komunikace a dopravu. 

Když je tato infrastruktura nedostatečná a obce neplní své povinnosti, tak slyšíme, kterak chybí peníze. Například loni v létě jsme si mohli přečíst, že devíti pražským obvodům chybí dohromady téměř třináct miliard korun, aby se odstranily ty největší problémy. A výsledek hospodaření ke konci roku? Hlavní město a jeho části si uložily do kasičky dalších třicet miliard. 

Co si o tom myslí maminky marně hledající školku pro dítě, asi netřeba spekulovat. A dostavba vnitřního pražského okruhu, další linky metra? Na tom by se přece měl podílet i stát, protože pražskou infrastrukturu budou využívat nejen Pražáci a stát ostatně financuje podobné stavby i v dalších městech. 

 

Ano, má to logiku. Ale pak je v rozdělování peněz nějaká chyba. Buď potřebujeme systém se silným centrem, které bude rozdělovat účelově vázané dotace, nebo budou obce samostatně hospodařit a peníze vybrané od daňových poplatníků budou používat v souladu s naplňováním svých kompetenci. Není znakem zodpovědného hospodaření státu, když jedna jeho složka vytváří drastické deficity i za cenu dotací jiným složkám, které si nespotřebované prostředky ukládají na účty. 

Praha je určitě specifická v tom, jak už řadu let není schopna naplňovat své investiční záměry a prostě se nic významného nestaví, jen se o tom mluví. 

Jiným, zato systémovým problémem je zřejmě i to, že mnoho obcí je příliš malých na to, aby z průběžných příjmů hradily významnější investiční akce, a tak si na ně šetří (a často nikdy nenašetří). Přitom obcím stále na něco chybí peníze. Což je dáno zejména tím, že máme nejmenší územněsprávní celky v Evropě a jejich ekonomická samostatnost je fakticky chimérou a celkově prodražuje chod státu.  

Více než o dobrém hospodaření obcí vypovídá těch půl bilionu úspor o tom, že územní správa potřebuje reformu. A to pořádně hlubokou.