Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Komentář: Místo kokainu by se měl Jurečka raději starat o svůj resort

Lidovcům padají preference, a tak se snaží podlézat voličům chytlavými pseudotématy. Legalizace kokainu, o kterou nikdo reálně neusiluje, je jedním z nich.

Komentář: Místo kokainu by se měl Jurečka raději starat o svůj resort
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka | foto Profimedia.cz

Médii sice v posledních týdnech probíhají znepokojivé zprávy o tisících důchodců, kteří už měsíce marně čekají na výplatu penze. Prý jim starobní dávku nemá kdo přiznat, vypočítat a vyplatit – České správě sociálního zabezpečení chybějí úředníci, a tak nestíhá. 

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka si ale přesto našel čas, aby se zapojil do debaty o legalizaci, či lépe řečeno regulaci držení a užívání některých drog v Česku, a tvrdě kritizoval národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila. 

Důvod? Jeden z předních českých expertů na návykové látky a jeden z hlavních autorů vznikající legislativy uvolňující restriktivní politiku vůči lehkým drogám v rozhovoru pro iDnes.cz možná trochu neuváženě popustil uzdu fantazii. Na hypotetickou otázku odpověděl, že si umí za určitých podmínek představit regulaci nejen u marihuany, tak jak se to chystá, ale také u mnohem kontroverznějšího kokainu.

Neměl samozřejmě na mysli legalizaci dovozu „krvavého“ koksu z Jižní Ameriky, a především šlo jen o vysloveně akademickou debatu, neboť podobně radikální návrh změn českého přístupu k drogové politice není a nikdy nebyl na stole, tedy alespoň na tom vládním. To ale nezabránilo Jurečkovi v hysterických výkřicích o nutnosti Vobořilova odvolání či alespoň umravnění. Prý se tak dlouho pohyboval v drogovém prostředí, až jím sám „načichl“.

Jurečka se navíc projevil jako expert na slovo vzatý. Varoval, že uvolnění pravidel pro kokain, byť ryze hypotetické, je nejlepší cestou do Mexika nebo do Bangladéše, kde prý drogy decimují mládež nebývalým tempem. Ano, do toho Mexika, kde kvůli tvrdé represivní politice umírají ve válkách narkobaronů tisíce lidí ročně. Ano, do toho Bangladéše, kde za tvrdé drogy hrozí přinejlepším dlouholeté vězení a přinejhorším trest smrti. 

Stejnou odborností se blýskli i další hlavouni z KDU, kteří jako jeden muž křečovitě vtipkovali o PROdrogovém koordinátorovi. Prý chtějí opravdového PROTIdrogového, jenž řekne legálnímu kokainu jasné NE.

Pozorování lidovců, kteří v křeči z preferencí propadajících se na úroveň statistické chyby hledají chytlavé téma k vybuzení voličů, by vlastně bylo skoro veselé.

Bohužel ale hrozí, že jejich falešné kokainové argumenty zbourají také dlouhodobou snahu o rozumný zákon připravovaný mimo jiné právě Vobořilem, který by vyvedl z nelegality stovky tisíc lidí kouřících neškodnou marihuanu. A to už legrační není.