Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Komentář: Důsledky zelené politiky pro průmysl pomalu docházejí už i největším zemím

Německo s Itálií ostře protestují nejen proti zavádění normy Euro 7 pro spalovací motory, ale i proti bezpodmínečné elektrifikaci v Evropě vyráběných automobilů.

Komentář: Důsledky zelené politiky pro průmysl pomalu docházejí už i největším zemím
ilustrační foto | Shutterstock.com

Zejména Německo důrazně žádá, aby Evropská komise předložila příslušnou výjimku pro motory spalující syntetická paliva. Ta vznikají syntézou z CO₂ a vodíku a při spálení v motoru se vytváří jen tolik CO₂, kolik ho bylo spotřebováno při výrobě. Lze je používat v běžných spalovacích motorech a německé Porsche nedávno otevřelo továrnu na syntetický benzin v Chile. Syntetický benzin je zatím velmi drahý, ale jeho cena samozřejmě klesne s růstem výroby.

V tento okamžik reálně hrozí, že Němci a Italové při konečné ratifikaci elektromobilní směrnici EU o ukončení výroby spalovacích motorů zablokují, a v pátek proto Švédsko jako země předsedající Radě EU odložilo zasedání, které k tomu mělo proběhnout už v úterý 7. března, na neurčito.

Pozoruhodné je, že nyní odmítanou podobu této směrnice EU dohodlo oslavované předsednictví ČR jako přijatelný kompromis, přestože dříve premiér Fiala prohlašoval, že zákaz spalovacích motorů pro nás nepřipadá v úvahu.

Z aktuálního chování rozhodujících zemí Unie, přes jejichž postoje nejede vlak, je ale zřejmé, že ten kompromis mohl být pro český autoland mnohem přívětivější, než jak to nakonec dopadlo. Ale česká vláda příliš brzy sklapla kramfleky. 

Přitom pochopení důsledků Green Dealu pro evropský průmysl v poslední době výrazně stoupá s tím, jak firmy začínají stěhovat své know-how za oceán – do Ameriky a do Číny. Třeba francouzský Renault už loni ohlásil dohodu s čínskou automobilkou Geely o společném vývoji spalovacích motorů, které budou evidentně hlučet po planetě ještě desítky let po roce 2035 bez ohledu na nějaké bruselské směrnice.

Kapitál finanční i intelektuální z evropského autobyznysu prostě nezůstane ladem, jen ten výnos bude konzumovat někdo jiný než Evropané.

A nejde jen o automobilky. Před pár dny oznámila velké úspory společnost BASF. Největší chemička v Evropě. Mimochodem, právě chemie je vedle aut oborem, v němž stále stačíme na světovou konkurenci. Zatím. BASF osmdesát procent úspor v podobě rušení pracovních míst plánuje ve svých evropských závodech. První provozy jsou zavírány, zařízení se rozebírá a stěhuje do USA.

To bude jistě skvělá úspora emisí, až se z těch komínů přestane čoudit.