Sankce proti Putinovi a jeho oligarchům mohou být po rozhodnutí soudu EU v troskách

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Celý článek
0

Další krok k fúzním elektrárnám? Startup z Institutu Maxe Plancka získal 20 milionů eur

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Celý článek
0

Zmizí muži ze světa? Jejich chromozom se pořád zmenšuje, hlásí vědci

Je to záhada mezi ženou, mužem a ptakopyskem. Kam se vytrácejí geny z chromozomu Y? A může lidstvo fungovat bez něj?

Je to záhada mezi ženou, mužem a ptakopyskem. Kam se vytrácejí geny z chromozomu Y? A může lidstvo fungovat bez něj?

Celý článek
0

Fotbal a lidská práva: když dresy dělají politiku, ačkoli to mají zakázáno

Dánští fotbalisté obešli nařízení FIFA a budou na letošním mistrovství světa hrát v dresech nepřímo kritizujících katarské pořadatele.

Fotbal a lidská práva: když dresy dělají politiku, ačkoli to mají zakázáno
K protestům proti porušování lidských práv při stavbě stadionů v Kataru se připojilo i Německo, které před loňským kvalifikačním zápasem s Islandem nastoupilo v dresech s nápisem „lidská práva“. | foto Profimedia.cz / © Peter Schatz / Alamy Live News

„Můžete vyměnit manželku, změnit politické přesvědčení nebo víru. Ale nikdy nemůžete vyměnit klub, kterému fandíte ve fotbalu, za nějaký jiný,“ říkával před lety Eric Cantona, francouzský malíř, amatérský protagonista bojového umění kung-fu, a především originální fotbalista světové třídy. Možná má pravdu – a fotbal naopak spoléhá na to, že ona stoprocentní loajalita mu pomůže hýbat dalšími lidskými loajalitami mimo hřiště.

Blíží se zima a fotbaloví fanoušci se pomalu připravují na mistrovství světa. Jak je jim dobře známo, netradiční roční období má na svědomí volba hostitelské země šampionátu. Světová fotbalová federace FIFA přiřkla před osmi lety letošní pořadatelství Kataru; její vedení tehdy nenapadlo, že v obvyklou dobu konání, na přelomu června a července, je v Kataru tak horko, že by se z hřiště vypařil míč. 

To je však jen jedna z řady potíží, které si federace nesmyslnou volbou pořadatelské země spískala. Nesmyslná je pro všechny kromě sponzorů, kteří potřebují svou reklamou oslovit bohatý katarský trh, a samozřejmě kromě vládnoucích šejků. Ti si šampionátem chtějí vylepšit mezinárodní pověst, jako se to povedlo v roce 2018 Rusku (na chvíli).

Barva smutku

Jenže právě ona pověst hapruje. Během stavby stadionů (stavěly se všechny na zelené louce, či přesněji na žluté poušti, protože v Kataru hrají fotbal jen vysloužilí druhořadí evropští hráči a mnoho velkých stadionů tam netřeba) zemřely tisíce dělníků, převážně z Indie, Pákistánu a Bangladéše. Podmínky a zacházení, jichž se zahraničním dělníkům v Kataru dostalo, považují lidé na Západě většinou za otřesné.

Globálním fotbalovým papalášům to pochopitelně není po chuti, protože i jim takové zprávy kazí pověst (ačkoli hlava FIFA, Ital Giovanni Infantino, se kamarádí s Vladimirem Putinem a mnoho na jeho reputaci už zkazit nejde). Sáhli proto k podobnému tahu jako jejich kolegové mocipáni z Mezinárodního olympijského výboru a zakázali aktérům i fanouškům proti katarskému chování během šampionátu protestovat.

Jenže stalo se, že – podobně jako Putin podcenil ochotu Západu semknout se proti jeho ukrajinské válce – pan Infantino a spol. podcenili odhodlání a tvořivost některých účastníků, například reprezentace Dánska. Její hráči budou vystupovat v dresech s vizuálně potlačeným znakem i logem. A vedle tradičních červené a bílé varianty budou mít k dispozici i třetí, kompletně černé dresy jako poctu těm, kteří kvůli fotbalovému rozmaru šejků přišli během příprav o život. 

„Je to barva smutku,“ potvrdila firma Hummel, výrobce dresů, jenž minulý týden své dílo představoval. „I když celou dobu podporujeme dánský národní tým, nemělo by se to zaměňovat s podporou turnaje, který stál životy tisíců lidí,“ uvedlo firemní prohlášení. V prvním svém zápasu nastoupí Dánové proti Tunisku, jež normálně hraje v bílém; je tedy možné, že Dánové vyběhnou na hřiště ve smuteční verzi s komplet černými dresy. To musí stačit – jakýkoli verbálně zpracovaný protest by FIFA nařídila zrušit.

V curyšském sídle federace to přesto vyvolalo poprask. „Z celého srdce odmítáme bagatelizaci svého skutečného závazku chránit zdraví a bezpečnost třiceti tisíc pracovníků, kteří stavěli stadiony pro mistrovství světa ve fotbale a další turnajové projekty (a nepřežili to),“ citoval britský deník The Guardian mluvčího federace. 

Maroko i Brazílie

Dánové se postavili do čela skupiny evropských fotbalových federací, která sleduje, jestli Katar dodržuje slíbené reformy v oblasti pracovního práva. Jejich aktivita však zapůsobila jako inspirace trochu jinak, než nejspíš sami čekali.

V týž den, kdy Dánsko nastoupí proti Tunisku, budou hrát i reprezentanti Maroka – a mají stížnost, jež se týká právě dresů. Ne snad na své soupeře z Chorvatska, nýbrž na sousední Alžírsko. Jeho nová souprava dresů od firmy Adidas totiž využívá dlaždicového vzoru, jenž je v Maroku znám pod názvem zellige. Podle tamních politiků pochází vzor z Maroka a Alžířané se dopouštějí takzvané kulturní apropriace (tedy neoprávněného přivlastnění kulturního dědictví – termín vznikl v ultralevicových kruzích univerzitních kampusů v USA). Pokud prý FIFA nenařídí Alžířanům dresy upravit, budou Maročané protestovat během katarského šampionátu.

A konečně je možné, že letos uvidíme při zápasech Brazílie méně tradičních kanárkových vlajek, než jsme zvyklí. Důvodem je, že řečenou zářivě žlutou barvu, pro brazilské fotbalisty typickou, si pro svoji kampaň za znovuzvolení vybral prezident Jair Bolsonaro. Jak napsaly tamní noviny, Bolsonarovi odpůrci s barvou nechtějí mít nic společného – a raději se zřeknou oblíbeného druhu vizuální podpory svých hráčů.