Incestní vztah mezi lídrem výzkumu umělé inteligence a jeho strategickými investory může firmu do budoucna poškodit.
Incestní vztah mezi lídrem výzkumu umělé inteligence a jeho strategickými investory může firmu do budoucna poškodit.
Největší asijská ekonomika chce vyzkoušet, jak může velké množství elektromobilů přispět ke stabilizaci elektrifikační soustavy během špičky.
Největší asijská ekonomika chce vyzkoušet, jak může velké množství elektromobilů přispět ke stabilizaci elektrifikační soustavy během špičky.
Vyzvednutí ponorky Kursk, která se v roce 2000 potopila v Barentsově moři, bylo jedním z nejkomplexnějších námořních záchranných projektů v historii. Nizozemská společnost Mammoet vedla operaci, která čelila silným technickým i bezpečnostním výzvám. Díky kombinaci inovativní technologie a pečlivého plánování se projekt stal milníkem námořního inženýrství.
Vyzvednutí ponorky Kursk, která se v roce 2000 potopila v Barentsově moři, bylo jedním z nejkomplexnějších námořních záchranných projektů v historii. Nizozemská společnost Mammoet vedla operaci, která čelila silným technickým i bezpečnostním výzvám. Díky kombinaci inovativní technologie a pečlivého plánování se projekt stal milníkem námořního inženýrství.
Uprchlíci z Ukrajiny by mohli případně v příštím roce získat přístup do českého systému dávek. Umožnit to má digitalizace a dávková reforma. Oznámil to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Teď mohou příchozí z Ukrajiny s vízem k ochraně získat humanitární dávku, pokud má jejich domácnost příjem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení. Žádat je možné digitálně. Ministerstvo práce postupně digitalizuje žádosti a vyřizování i u běžných dávek. Chystá také spojení příspěvku a doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí a dětských přídavků do jedné podpory. Změny plánuje zavést za rok.
Záměr zpřístupnit uprchlíkům systém dávek oznámil Jurečka už loni v únoru. Umožnit to mělo právě zjednodušení dávek i digitalizace. Humanitární dávka se měla přestat vyplácet. Lidé s vízem k ochraně by tak mohli stejně jako ostatní žádat o běžné příspěvky. Ministerstvo pak ale záměr přehodnotilo. Minulý rok v červnu ministr sdělil, že se systém podpor zatím příchozím otevírat nebude. Důvodem byl možný dopad na úřady práce i na výdaje.
„Předpokládám, ale ještě samozřejmě o tom povedeme jednání a diskusi, že bychom s nástupem reformy dávkového systému v průběhu prvního pololetí roku 2025 uprchlíky překlápěli do reformovaného českého dávkového systému. Pak jsme schopni to zvládnout,“ řekl Jurečka.
Uprchlíci mají v EU zatím ochranu do konce března příštího roku. Pokud by ruská invaze a válka dál trvaly, ochranu by členské země pravděpodobně znovu prodloužily. Ministr předpokládá, že by se dávkový systém otevřel „někdy po termínu dočasné ochrany“ a po jejím případném prodloužení, tedy po březnu 2025. Jurečka podotkl, že někteří z uprchlíků už české dávky dostávají. Pobírají třeba nemocenskou, pokud jsou zaměstnaní a onemocní.
K půlnoci z neděle na pondělí pobývalo v ČR 376 100 uprchlic a uprchlíků s vízem k ochraně. Z nich bylo 263 800 dospělých mezi 18 a 65 lety. Zbytek představují děti a senioři.
Loni v listopadu úřady práce vyplatily uprchlickým domácnostem 54 300 humanitárních dávek za 496 milionů korun. Celkem v minulém roce za jedenáct měsíců stát vydal na humanitární podpory 6,46 miliardy korun. Za stejné období roku 2022 to bylo 8,04 miliardy korun. K tomu se vyplácely ještě solidární příspěvky pro ty, kteří uprchlíky ubytovávali. Podpora se omezila a zpřísnila letos od července.
Šéf resortu zmínil, že práci v Česku má kolem 125 tisíc uprchlíků. Označil to za „enormně vysoké, špičkové číslo“. Už dřív řekl, že do rozpočtu odvedou miliardy korun a poskytnutou pomoc vracejí. Podle zástupců ministerstva práce má většina pracovníků smlouvu a platí sociální pojištění.
