V Jihoafrické republice se vyrábí například Ford Ranger
Ford Media Center / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Obchodní války
Trumpova cla drtí jihoafrický automobilový průmysl. Dopady pocítíme i v Evropě
Americký prezident Donald Trump svými cly otřásl automobilovým průmyslem v Jihoafrické republice. Spojené státy na tamní vozy uvalily 25procentní dovozní clo, což dramaticky dopadlo na místní továrny. Kvůli globalizovanému trhu se krize neomezuje jen na Afriku a její ozvěny pocítíme i v Evropě.
vlb
Luxusní značka Mercedes-Benz má v Jižní Africe svůj jediný závod na africkém kontinentu, a proto Trumpovo opatření zasáhlo automobilku mimořádně silně. Podle tamní asociace výrobců export vozů do USA ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o 90 procent.
Mercedes zatím definitivně nerozhodl o budoucnosti továrny v East Londonu, ale její osud bude dál pečlivě vyhodnocovat, referuje deník Financial Times.
Ford, který v Pretorii vyrábí oblíbený model Ranger, už musel propustit téměř 500 lidí, přestože ještě v roce 2022 ohlašoval nové mohutné investice.
V regionu Eastern Cape, nejchudší provincii země, navíc zavírají své provozy i výrobci pneumatik Goodyear či ContiTech, což znamená stovky dalších propuštěných.
Automobilový sektor je přitom pro JAR zásadní: tvoří dvě třetiny veškerého výrobního exportu a dává práci více než 115 tisícům lidí.
Kdyby Mercedes a další velcí hráči museli výrazně omezit výrobu, hrozí devastace místních ekonomik, kde nezaměstnanost už dnes dosahuje až 40 procent.
„Pokud továrna Mercedesu zastaví výrobu, může se z East Londonu stát město duchů,“ varoval Mikel Mabasa, šéf tamního automobilového svazu Naamsa.
Odbory mluví o „krvavé lázni“ pracovních míst, která se šíří napříč průmyslem od zemědělství až po transport.
Mercedes zdůrazňuje, že větší část exportu z Jižní Afriky míří do Evropy než do USA. Pokud by tedy továrna omezila výrobu, mohou to pocítit právě evropské trhy – včetně těch českých.
Dlouhodobě navíc existuje tlak, aby továrny v JAR začaly vyrábět i elektromobily, po nichž je v Evropě poptávka. Pokles výroby by tak ohrozil i transformaci směrem k bezemisní dopravě.
Ztráta amerického odbytiště komplikuje i vypršení dohody AGOA (African Growth and Opportunity Act), která umožňovala export vybraného zboží do USA bez cel.
Podle dat Mezinárodního obchodního centra by její konec mohl způsobit propad jihoafrického exportu o dalších 17 procent, zejména v automobilovém a chemickém průmyslu.
Zatímco západní výrobci omezují investice, rostoucí prostor využívají Čína a Indie. Jen čínských značek v JAR působí už šestnáct, oproti dvěma před deseti lety, zdůrazňuje Financial Times.
Indický obr Mahindra plánuje výrazně zvýšit kapacitu svého závodu a časem vyrábět vozy s využitím místních komponentů.
To znamená dvojí tlak: Jihoafrická republika se stává „bránou“ pro asijské výrobce do Afriky, ale zároveň se evropské značky musejí připravit na větší konkurenci i na vlastních trzích.
Pro Česko, kde automobilky a jejich dodavatelé zaměstnávají přes půl milionu lidí, je jihoafrický scénář jasným varováním. Ukazuje, jak rychle mohou jednostranná obchodní opatření narušit celé odvětví a ohrozit desetitisíce pracovních míst.
Pokud dokážou cla během měsíců položit exportní model jedné země, podobně zranitelná může být i pozice českých výrobců, kteří jsou z více než 80 procent závislí na zahraničních trzích.
