Podle Jamieho Dimona nám AI práci nesebere, ale usnadní
Foto: JPMorgan Chase
Budoucnost pracovního trhu
Budeme pracovat jen 3,5 dne v týdnu a mít se krásně, věští šéf JPMorgan Chase Jamie Dimon
Jamie Dimon, který řídí největší banku světa JPMorgan Chase, nabídl vlastní předpověď pro budoucnost nejen pracovního trhu. Na Americkém obchodním fóru v Miami promluvil po boku například Jeffa Bezose či Donalda Trumpa.
Redaktor junior
„Lidé budou pracovat 3,5 dne v týdnu a mít se krásně,“ prohlásil Jamie Dimon podle serveru Economic Times během svého vystoupení na American Business Forum, podnikatelském summitu konaném letos v listopadu v Miami.
Jeho komentář zazněl v souvislosti s nástupem umělé inteligence, kterou JPMorgan Chase podle serveru dnes již aktivně nasazuje v zákaznických službách, vývoji softwaru i v řízení rizik.
Dimon patří k nejdéle sloužícím generálním ředitelům v americkém bankovnictví a zároveň k těm nejvlivnějším. V čele JPMorgan Chase stojí od roku 2006 a je známý tím, že si nebere servítky.
Na fórum v Miami tentokrát nepřišel s varováním, ale s pozitivní vizí budoucnosti: méně práce, vyšší efektivita a lepší kvalita života.
Dimon ovšem nepopisuje vizi ráje. AI podle něj sice zvýší efektivitu, ale zároveň přinese nové požadavky na kvalifikaci. Firmy podle něj musí investovat do rekvalifikací, pokud chtějí, aby se přechodu přizpůsobili všichni zaměstnanci, a nejen technologičtí experti.
JPMorgan Chase je v současnosti největší bankou na světě podle tržní hodnoty i objemu aktiv, jejíž historie sahá až do roku 1799. V moderní podobě vznikla v roce 2000 sloučením J.P. Morgan & Co. a Chase Manhattan Corporation.
Pod vedením Jamieho Dimona přežila banka světovou finanční krizi v roce 2008, pohltila několik zbankrotovaných konkurentů a etablovala se jako jeden z hlavních hráčů v oblasti finančních technologií.
Rozpočet JPMorgan na technologie přitom v roce 2025 přesahuje 15 miliard dolarů (zhruba 312 miliard korun), které investuje do vývoje digitálních bankovních služeb, výzkumu blockchainu, umělé inteligence a automatizovaného obchodování.
Navzdory progresivní vizi ale JPMorgan Chase čelí i vážné kritice. V roce 2023 banka zaplatila 75 milionů dolarů (zhruba 1,56 miliardy korun) úřadům na Amerických Panenských ostrovech, aby urovnala žalobu týkající se jejího vztahu s Jeffreym Epsteinem, jenž byl klientem banky mezi lety 1998 a 2013.
Dalších 290 milionů dolarů (zhruba šest miliard korun) banka vyplatila Epsteinovým obětem v rámci samostatné hromadné žaloby.
„Ačkoli dohoda nezahrnuje přiznání odpovědnosti, společnost hluboce lituje jakéhokoli spojení s tímto mužem a nikdy by s ním nepokračovala v obchodním vztahu, pokud by věřila, že banku jakýmkoli způsobem využívá k páchání svých ohavných zločinů,“ uvedla podle Guardianu společnost.
Generální prokurátor Panenských ostrovů Ariel Smith řekl: „Tato dohoda je historickým vítězstvím pro poškozené a pro státní orgány a měla by na Wall Streetu zaznít jako varovný signál ohledně odpovědnosti bank podle zákona o odhalování a prevenci obchodování s lidmi.“
Vyšetřovatelé zjistili, že JPMorgan dlouhodobě ignorovala řadu varovných signálů. Kritici tvrdí, že banka záměrně upřednostnila výnosný vztah před morálními zásadami a zákonnými povinnostmi. Tento případ i nadále vrhá stín na její reputaci a vyvolává otázky ohledně odpovědnosti jejího vedení.
JPMorgan Chase byla rovněž hlavní bankou Bernieho Madoffa, jehož podnikání v oblasti správy majetku se ukázalo být tím největším Ponziho schématem na světě.
V roce 2014 banka zaplatila americké vládě 2,6 miliardy dolarů (cca 55 miliard korun), aby urovnala obvinění, že neoznámila Madoffovy podezřelé aktivity orgánům.
