Válka o čipy se rozjíždí. Indie se snaží naskočit v půli závodu
Shutterstock.com
Nové Dillí vs. Tchaj-wan: Indie zkouší čipový sprint na dlouhou trať
V době, kdy si velmoci hrají s křemíkem jako s diplomatickými žetony, se Indie rozhodla vsadit vše na jednu kartu: stát se čipovou velmocí. Investice ve výši 18,2 miliardy dolarů, deset rozjetých projektů a ambice přepsat globální mapu polovodičů. Na papíře to vypadá jednoduše. Realita je ale složitější.
šéfredaktor
Když v roce 2022 Spojené státy zakázaly export pokročilých AI čipů do Číny, odstartovala tím globální závod v polovodičové soběstačnosti. Indie tehdy vycítila příležitost: přestat být jen pasivním spotřebitelem elektroniky, a místo toho si ukrojit větší kus z globálního koláče – zejména toho, který se začal pomalu odtahovat od Číny.
Přestože Indie patří mezi největší konzumenty elektroniky na světě, její vlastní čipový průmysl prakticky neexistuje. Nové Dillí to chce změnit skrze takzvanou „Semiconductor Mission“. Cíl? Vybudovat celý dodavatelský řetězec – od návrhu až po testování a balení – výhradně na indické půdě.
K dnešnímu dni země schválila deset projektů s celkovou investicí přes 1,6 bilionu rupií. Mezi nimi jsou dvě továrny na výrobu čipů a několik testovacích a balicích zařízení. Zní to jako silný start. Jenže podle odborníků to nestačí.
„Indie potřebuje víc než jen pár továren nebo zbrusu nových ATP zařízení. Potřebuje dynamický, hluboký a dlouhodobě udržitelný ekosystém,“ říká Stephen Ezell z think-tanku Information Technology and Innovation Foundation. Podle něj zvažují přední výrobci čipů až 500 různých faktorů, než se rozhodnou investovat miliardy do nových továren – od daní přes pracovní právo až po politiku v oblasti obchodu. A právě tady má Indie co dohánět.
Strategická otočka a tah na vlastní komponenty
Indická vláda si je překážek vědoma a začíná jednat. V květnu přidala ke svým snahám nový pilíř: dotační schéma na podporu výroby elektronických součástek. Problém byl totiž jednoduchý – i kdyby se čipy v Indii vyráběly, nebylo by pro ně uplatnění, protože většina komponent, jako třeba kamery do mobilních telefonů, se zde vůbec neprodukuje.
Nová technologická politika tak má vybudovat domácí základnu odběratelů. A Indie navíc změnila i přístup k samotným čipům: zatímco dříve se štědře dotovaly jen nejpokročilejší čipy o velikosti 28 nanometrů a méně, dnes stát hradí polovinu nákladů na všechny typy továren – bez ohledu na velikost čipu.
Zájem projevily firmy z Tchaj-wanu, Velké Británie, USA i Jižní Koreje. Jak podotýká Ezell, vládní pobídky jsou sice štědré, ale dlouhodobě neudržitelné. Trh si nakonec musí poradit sám.
Továrny, politika, geologie
Největší čipový projekt Indie vzniká v domovském státě premiéra Módího – v Gudžarátu. Tamní továrnu staví Tata Electronics ve spolupráci s tchajwanskou firmou Powerchip Semiconductor. Investice ve výši 11 miliard dolarů má přinést čipy pro AI, automobilový průmysl, datová úložiště nebo správu energie.
Další projekt má na východě země rozjet britsko-indické konsorcium Clas-SiC Wafer Fab a SiCSem. Jde o první komerční výrobu složených polovodičů v Indii, s využitím například v obraně, elektromobilech nebo spotřební elektronice.
„Příští tři až čtyři roky budou klíčové,“ říká Sujay Shetty z PwC India. Nejde však jen o investice, ale i o vyřešení technických a infrastrukturních překážek – třeba výběr lokalit bez vibrací, povodní a s kvalitní dopravní dostupností. A samozřejmě: Indie potřebuje také dodavatele ultračistých chemikálií, bez nichž je pokročilá výroba čipů nemožná.
Obaly, testování, design. Vše kromě jádra
Tam, kde Indie zatím boduje víc, je testování a balení čipů. Středně velké firmy v této oblasti vidí menší kapitálovou náročnost a vyšší marže. Podle Shettyho může „outsourcované balení a testování“ být skutečnou příležitostí – pokud se podaří vyřešit přístup na trh a poptávkové kanály.
Jenže největší výzvou zůstává vývoj špičkových čipů. Zatímco tchajwanská TSMC letos spouští sériovou výrobu 2nm čipů – těch nejvýkonnějších a nejefektivnějších – Indie o nich může zatím jen snít.
Ministr Ashwini Vaishnaw se sice pochlubil, že britská firma ARM bude z indického Bengalúru navrhovat pokročilé čipy pro AI servery a drony, ale experti upozorňují, že klíčové duševní vlastnictví zůstane jinde – v USA, Singapuru nebo Evropě.
„Indie má dostatek designérských kapacit, protože tenhle obor tu funguje už od 90. let,“ vysvětluje náborář Jayanth BR, který více než 15 let najímá experty pro globální čipové firmy. Jenže jde hlavně o méně komplexní práce – třeba validaci jednotlivých bloků návrhu. Klíčové know-how zůstává pod zámkem za hranicemi.
Právo, které táhne (nebo brzdí)
Pokud to Indie myslí s čipy vážně, bude muset modernizovat své zákony o duševním vlastnictví. Jak upozorňuje právník Sajai Singh, vláda by měla zvážit úpravy v oblasti softwaru a digitálního obsahu, a hlavně zlepšit vymáhání práv.
„Naším konkurentem jsou USA, Evropa nebo Tchaj-wan – země s vyspělými IP zákony a stabilním designovým ekosystémem,“ říká Singh.
