Americká bankéřská esa varují: Světová ekonomika ještě není z nejhoršího venku

Před každým krachem v dějinách vypadalo všechno skvěle, říká nejlépe placený bankéř světa Jamie Dimon z JPMorgan Chase. Obává se návratu velké krize ze 70. let.

Před každým krachem v dějinách vypadalo všechno skvěle, říká nejlépe placený bankéř světa Jamie Dimon z JPMorgan Chase. Obává se návratu velké krize ze 70. let.

Celý článek
0

Poučení z ruských sankcí: Západ nedokáže izolovat velkou ekonomiku bez pomoci zbytku světa

Západní sankce proti Rusku narážejí po dvou letech války na své limity. Ukazuje se, že velkou ekonomiku, jež má dostatek nerostných surovin, lze bez součinnosti Asie a Afriky odříznout od globálního trhu jen velmi obtížně a za cenu vlastních těžkých ztrát.

Západní sankce proti Rusku narážejí po dvou letech války na své limity. Ukazuje se, že velkou ekonomiku, jež má dostatek nerostných surovin, lze bez součinnosti Asie a Afriky odříznout od globálního trhu jen velmi obtížně a za cenu vlastních těžkých ztrát.

Celý článek
0

České startupy rostou. Už zaměstnávají víc lidí než zemědělství nebo celý ICT sektor

České startupové prostředí šlo za posledních pět let dynamicky nahoru. Startupy měly v roce 2022 zhruba 150 tisíc – nadprůměrně placených – zaměstnanců, kteří za svou práci dostali celkem 117 miliard korun.

České startupové prostředí šlo za posledních pět let dynamicky nahoru. Startupy měly v roce 2022 zhruba 150 tisíc – nadprůměrně placených – zaměstnanců, kteří za svou práci dostali celkem 117 miliard korun.

Celý článek
0

Huawei přelstil sankce, technologická převaha Západu se pomalu rozplývá

Peking nalil do výroby čipů během dvou let téměř 300 miliard dolarů a vyplatilo se to. Američanům nezbývá než doufat, že čínský superčip je dílem náhody.

Huawei přelstil sankce, technologická převaha Západu se pomalu rozplývá
ilustrační foto | anhafiz29 / Shutterstock.com

Ten příběh trochu připomíná pohled, jejž po desetiletí nabízely ulice Havany: mezi chátrajícími secesními domy se proháněly americké vozy z padesátých let, jako by někdo zastavil čas v době, kdy Elvis rukoval. Nová auta se ze známých důvodů na ostrov nedostala, pročež se z kdekterého majitele vozu stal postupně automechanik se specializací na veterány. Nesnáze, jako je neexistence náhradních (či jakýchkoli jiných) dílů, lidská přizpůsobivost hravě překonala.

O sedmdesát let později se ten příběh opakuje, jen jeho aktéry nejsou automobilisté ze zapomenutých tropických ostrovů, nýbrž průmyslový gigant země se supervelmocenskými ambicemi. Modus operandi je však stejný: Spojené státy se rozhodly ekonomicky izolovat politického rivala, a to se smíšeným úspěchem. 

Kubánská ekonomika si vedla stejně mizerně jako všechny její komunistické sestry, ale bratři Castrové vesele jeli dál, stejně jako havanské cadillaky. Číňané letos Američany – a s nimi celý Západ – šokovali, když představili nový telefon (Huawei Mate 60 Pro) zhruba srovnatelný s posledními vymoženostmi Applu. 

Jak je to možné? Od roku 2020, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila sankce na prodej špičkových technologií do Číny, měla firma Huawei stagnovat. Odříznutí od světové výroby polovodičů, kterou sami neovládají, mělo kyberprůmysl Číňanů ochromit. Nestalo se.

Americký plot kolem Huaweie

Chytrý telefon je jen tak chytrý, jak chytrý je jeho čip. Výrobce telefonu si jej obvykle navrhne podle potřeby, ale někdo jej pak musí vyrobit. Americké sankce zakazují výrobcům čipů pracovat na zakázkách pro Huawei. 

Dává to bezpečnostní smysl: každá čínská firma podléhá tamní vládě, která si v geostrategickém souboji s Američany nebere servítky. A protože prakticky každý technologický pokrok je dnes potenciálně pokrokem vojenským, je americká starost o předávání mocných zbraní do čínských rukou pochopitelná. Výsledek je však sporný.

Huawei už předtím nadzvedl nejedno obočí náskokem, jejž si před zbytkem světa vytvořil ve vývoji mobilních sítí 5G. Žádnou velkou díru do světa tím ale firma neudělala, protože západní klienti od ní většinou dali ruce pryč. V roce 2020 tak byla na ručník: cesta k budoucí konkurenceschopnosti ve výrobě mobilních telefonů vypadala dokonale zatarasená. Čipy Huaweii do té doby dodávala Taiwan Semiconductor Manufacturing Company; a s tím byl konec. 

Zkuste potmě změřit slona

Vedení Huaweie tehdy provedlo mimořádně riskantní krok. Vsadilo na jedinou – a navíc hodně slabou – kartu: zadalo výrobu čipů domácí státní firmě Semiconductor Manufacturing International Corporation. (Je to zhruba, jako by Fidel Castro zadal Trabantu objednávku na BMW.) Američané zareagovali: v prosinci 2020 přidali SMIC na seznam sankcionovaných čínských firem.

Výrobce čipů se tedy při plnění zakázky pro Huawei musel vypořádat s procesem, v němž se moc nevyznal, a navíc s omezeními při pořizování a správě složitého vybavení. Zdroj blízký SMIC (pochopitelně nechtěl být jmenován) popsal pro list Financial Times obtíže spojené s výrobou čipu slovy, že je to, jako byste chtěli potmě měřit slona.

Čínské BMW z křemíku

O tři roky později, tedy letos v srpnu, však z pomyslných bran Huaweie/SMIC takové BMW vyjelo. Telefon Mate 60 se vyrábí pomaleji a dráž než nejnovější iPhony, ale jeho výkon je ve stejné lize. Největší zásluhu na tom má čip Kirin 9000S, jejž podle návrhu Huaweie vyrobila SMIC. 

Jeho výkon je na úrovni zhruba rok starých čipů od Qualcommu, jenž navrhuje čipy pro Apple (a nechává je vyrábět u Taiwan Semiconductor Manufacturing Company).

Mate 60 se stal v Číně hitem jak u nových majitelů a technofanoušků, tak politicky. Naopak z USA znělo hlasitě rozpačité ticho. Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan se omezil na prohlášení, že Amerika potřebuje o nečekaně chytrém čipu Kirin 9000S získat více informací. To je neobvykle přímočaré přiznání, že žádné nemá. 

Překvapení Američané

„Možná nejpřekvapivějším faktem ohledně průlomu společnosti Huawei je to, kolik amerických vládních představitelů jím bylo zjevně překvapeno,“ citují Financial Times zprávu o Mate 60 od Gregoryho Allena z Wadhwaniho centra pro umělou inteligenci a pokročilé technologie.

Huawei i SMIC o technické stránce svého úspěchu mlčí. K dispozici tak máme pouze nepřímé informace; i ty však naznačují, že obě firmy dokázaly za obrovské státní podpory zmobilizovat technologie, které již měly k dispozici z doby před uvalením sankcí („Nemáte někdo klikovou hřídel na pontiac z osmapadesátého?“), a vyburcovat vlastní intelektuální potenciál do míry, jakou jejich rivalové nečekali.

Peking do čipů investoval stamiliardy dolarů

K výrobě tak mrňavých věcí, jakými jsou procesory montované do mobilních telefonů, se nejlépe hodí technologie známá jako EUVL (extrémní ultrafialová litografie), která umožňuje „vecpat“ do co nejmenšího prostoru co nejvíce tranzistorů. Číňané ji k dispozici nemají; jejich SMIC však ovládá o něco horší technologii DUVL, což je také ultrafialová litografie, ale ne extrémně. (Karoserie z bakelitu? Proč ne?) 

Rozdíl v kvalitě se projevuje tak, že zatímco EUVL umí vyrobit až zhruba devadesát procent správně fungujících čipů pomocí devíti litografických úkonů, DUVL potřebuje 34 úkonů a výsledky jsou podstatně horší. Financial Times od insiderů zjistily, že to nejlepší, co se SMIC povedlo, je něco přes třicet procent úspěšnosti. 

Čím nižší úspěšnost, tím více odpadu, což výrobu dále prodražuje. Tady však přichází na řadu zmiňovaná státní podpora. Kdosi v nejvyšších kruzích čínské politiky pochopil, že tady se rozhoduje o světovládě, a rozhodl se tomu obětovat patřičné peníze; podle údajů firmy JW Insights, jež se takovými věcmi zabývá, naházel Peking do výroby čipů v letech 2021–2022 290 miliard dolarů. 

Mizející náskok Západu

Mezitím samozřejmě vývoj nestál. V době, kdy Číňané nutili starší technologii DUVL dělat sedminanometrový (údaj popisuje vzdálenost jednotlivých tranzistorů na čipu; čím je číslo nižší, tím víc se jich na něj vejde) čip Kirin 9000S, na který stačí jen obtížně, špičkoví výrobci mobilních telefonů Apple a Samsung už do svých přístrojů začali montovat čipy vyráběné pětinanometrovou, čtyřnanometrovou, a dokonce třínanometrovou technologií.  

Výsledek horečné čínské snahy o udržení kroku s nejlepšími výrobci v oboru stál i tak za to. Mate 60 a jeho čip sice podávají slabší výkon než konkurenční špičky (ačkoli v praxi to nejspíš moc nepoznáte) a jsou o jednu či dvě vývojové generace pozadu; to je však podstatně menší rozdíl, než jaký si autoři sankcí představovali.

Teď jde o to, jestli se jedná o šťastnou náhodu či jednorázový úspěch, jejž kvůli dalšímu zastarávání technologií nebudou čínské firmy schopny replikovat – nebo jestli jsme svědky postupné změny poměru sil. Pro Američany – a Západ obecně – je znepokojivé, že převaha, kterou dosud nad protivníky v čele s Čínou udržovali, mizí rychleji, než kdokoli čekal.