Češi investují obří částky, když jde o nemovitosti. Spořák nevydělává, říká Pock z Investownu

Podle Alana Pocka, jednoho ze zakladatelů platformy Investown, stavební spoření nevydělává. „Z toho si lze možná někdy koupit pračku nebo udělat drobnou rekonstrukci, ale větší byt nebo lepší důchod si za to opravdu nepořídíte,“ říká v rozhovoru.

Podle Alana Pocka, jednoho ze zakladatelů platformy Investown, stavební spoření nevydělává. „Z toho si lze možná někdy koupit pračku nebo udělat drobnou rekonstrukci, ale větší byt nebo lepší důchod si za to opravdu nepořídíte,“ říká v rozhovoru.

Celý článek
0

Čína ohrožuje bezpečnost okolních zemí plovoucími jadernými reaktory

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Asijská komunistická velmoc narušuje svým pokrokem ve vývoji a produkci jaderných elektráren americkou konkurenceschopnost. Obavy mají navíc okolní země v Jihočínském moři kvůli rozmístění čínských plovoucích jaderných zdrojů.

Celý článek
0

Mezinárodní kyberteroristé si našli nový cíl: zdroje pitné vody

Čínské, íránské a ruské digitální gangy si stále častěji berou na mušku zásobníky vody pro americká města. Ta na to většinou nejsou připravena.

Čínské, íránské a ruské digitální gangy si stále častěji berou na mušku zásobníky vody pro americká města. Ta na to většinou nejsou připravena.

Celý článek
0

Další riziko pro Černobyl. Kolem elektrárny hoří lesy

Po nešetrném obsazení jaderné elektrárny Černobyl ruskými vojáky a obavách o zabezpečení zbývajícího jaderného materiálu se přidává další komplikace. Okolní požáry suchých porostů.

Další riziko pro Černobyl. Kolem elektrárny hoří lesy
Černobylská jaderná elektárna | foto Shutterstock.com

I když elektrárna Černobyl od roku 2000 nevyrábí elektřinu, stále zaměstnává několik tisíc lidí, kteří pracují na likvidaci jaderného odpadu a demontáži čtyř jaderných bloků. Na čtvrtém došlo v roce 1986 k havárii, která vedla k úniku radioaktivity, jež zamořila celou Evropu. 

Po zprávách o tom, že ruské jednotky zadržují řadu zaměstnanců v areálu – podle posledních zpráv padesátku vyčerpaných techniků po třech týdnech propustily – a opakovaně odstřihly komplex od elektrického vedení, se objevuje další riziko, se kterým se Ukrajina potýkala už před dvěma lety.

Tím je sucho a šířící se požáry lesů v okolí nejznámější jaderné elektrárny v Evropě. Ukrajinské úřady navíc tvrdí, že Rusko brzdí snahy o uhašení porostů a zvyšuje už tak nadměrné napětí okolo Černobylu.

Ukrajinští poslanci uvedli, že v uzavřené zóně okolo elektrárny, která dosahuje třiceti kilometrů kolem místa jaderné katastrofy, bylo zaznamenáno nejméně sedm ohnisek požárů. Odkazují se na satelitní snímky Evropské kosmické agentury. Poukazují na to, že byly zřejmě způsobeny ozbrojenou agresí Ruské federace. K některým dochází i ve vnitřní zóně elektrárny v okruhu do deseti kilometrů. Ukrajinští hasiči ale nemohou zasáhnout kvůli ruské vojenské přítomnosti (ve středu večer nicméně Mezinárodní agentura pro atomovou energii oznámila, že hasičský sbor z Černobylu uhasil čtyři požáry). 

Dvě stě tun paliva

Na dně poškozeného bloku zůstává zhruba dvě stě tun paliva a je relativně nechráněné. Při neodborném zacházení by mohlo dojít k úniku radioaktivity, varuje část mezinárodních odborníků na jadernou bezpečnost.

Ukrajinská strana navíc obviňuje ruské agresory, že znemožňují sledovat úrovně radiace v komplexu elektrárny a jejím okolí. „Neexistují žádné údaje o současném stavu radiačního znečištění v prostředí uzavřené zóny, což znemožňuje reagovat na hrozby,“ uvedla ukrajinská státní jaderná společnost Energoatom. 

Před dvěma lety došlo kvůli lesnímu požáru krátkodobě ke zvýšení radiace šestnáctkrát nad běžné hodnoty. Hasiči požár zpacifikovali po dvou týdnech. K založení došlo úmyslně.

Klimatologové varují, že riziko požárů v oblasti hranice Ukrajiny a Běloruska bude stále vyšší kvůli změně klimatu. Vyšší teploty způsobují usychání lesů, požáry se rychleji šíří. V době války může dojít k zapálení porostu snadněji při nasazení letectva nebo dělostřelectva. 

„Požáry v okolí Černobylu jsou znepokojivé, protože během hoření dochází k rozptýlení radioaktivních částic, které se v půdě usadily před desítkami let, když došlo k roztavení reaktoru,“ zdůraznil odborník na lesní požáry z Kalifornské univerzity LeRoy Westerling. Po jaderné havárii také došlo k odumírání stromů, jež nyní mohou sloužit jako „palivo“ pro rozsáhlé požáry.

Už v roce 2015 vědci varovali, že takové riziko existuje a zvyšuje nebezpečí radioaktivní kontaminace v oblastech, kde dochází k hoření porostů. Situaci komplikuje podfinancovaná infrastruktura, zejména v oblasti protipožární ochrany. V době invaze tato rizika narůstají. Studie technické univerzity ETH v Curychu z konce loňského roku konstatuje, že je nebezpečí „jaderného požáru“ v okolí Černobylu dlouhodobě přehlíženým fenoménem. Kouř totiž může přenášet radioaktivní částice do okolí. 

Agentura AP navíc přinesla zprávu, že ruští vojáci v areálu elektrárny zničili laboratoř, která pracovala na výzkumu efektivnějšího nakládání s radioaktivním odpadem. Laboratoř byla otevřena v roce 2015 za finanční podpory Evropské komise. Celkem stála šest milionů eur (148 milionů korun).