Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
S historikem Michalem Stehlíkem o kandidatuře na rektora Karlovy univerzity, chybných historických metaforách, Antonínu Zápotockém a o politice, z níž se vytrácejí hodnoty.
Nejpozoruhodnější předmět v kanceláři náměstka ředitele Národního muzea Michala Stehlíka najdete v levém koutě pod oknem. Je jím dětská postýlka. Stehlík má osm dětí, a tak to podle něj občas jinak nejde: „Je to normální součást života.“ Už za necelý měsíc se bude ve volbách ucházet o funkci rektora Karlovy univerzity. Ať už bude výsledek jakýkoli, chce se dál věnovat popularizaci historie, například v podcastu Přepište dějiny, který připravuje s historikem médií Martinem Gromanem. Příští rok by mu také měla vyjít monografie o druhém „dělnickém prezidentovi“ Antonínu Zápotockém, muži, jehož barvitá, celé půlstoletí trvající politická kariéra opsala oblouk od rakousko-uherského „socana“ až po komunistického funkcionáře, který spolurozhodoval o popravách babických farářů.
Přinejmenším proto, že historie se dotýká naší přítomnosti. Hlavně se ale používá ve veřejném prostoru a je nástrojem, pomocí kterého lidé tvoří metafory a přirovnání. Když třeba někdo chce vyjádřit něco aktuálního, řekne „Je to jako za Mnichova“ nebo „Je to jako za třetí republiky“. Pokud ale lidé nechápou, k čemu současnost přirovnávají, je to jen mediální klacek. Popularizace je základ pro pochopení historie.
Mám skeptickou tezi, že většina lidí si nese pohled na historii na úrovni osmé nebo deváté třídy základní školy. A pokud jim nedáme srozumitelnější informace, než jsou ty akademické, nezmění se to. Budou jim dál chybět souvislosti.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
