Předčasný odchod Villeroye poskytuje francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi možnost jmenovat nového guvernéra centrální banky
Foto: Shutterstock.com
Evropská měnová politika
Guvernér francouzské centrální banky předčasně odstoupí z funkce. Elysejský palác chce předejít nervozitě trhů před volbami
Guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau v červnu odstoupí z funkce, ačkoli jeho funkční období vyprší až na podzim příštího roku. O svém záměru podle agentur informoval v dopise adresovaném zaměstnancům banky.
čtk
Šestašedesátiletý Villeroy uvedl, že se pro odchod z čela centrální banky rozhodl „přirozeně a nezávisle“. „V období do začátku června bude dostatek času na hladké zorganizování mého nástupnictví,“ dodal.
Jeho předčasný odchod poskytuje francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi možnost jmenovat nového guvernéra centrální banky, upozornila agentura Reuters.
Pokud by Villeroy zůstal v čele banky až do konce funkčního období, jmenoval by jeho nástupce vítěz prezidentských voleb, které se budou konat v dubnu příštího roku. V těchto volbách už Macron kandidovat nemůže.
Průzkumy signalizují, že v prezidentských volbách by mohla zvítězit krajně pravicová politička Marine Le Penová, nebo její chráněnec Jordan Bardella. Ten již Le Penovou nahradil v čele strany Národní sdružení.
Zdroj agentury Reuters obeznámený se situací uvedl, že načasování Villeroyova odchodu bylo zvoleno se záměrem zajistit kontinuitu ve vedení centrální banky a zabránit nervozitě na trhu, která by mohla nastat v případě, že by guvernéra vybírala krajně pravicová hlava státu.
Villeroy se do čela francouzské centrální banky postavil v roce 2015. V roce 2021 byl jmenován guvernérem na další šestileté funkční období. Guvernér francouzské centrální banky je zároveň členem Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB).
Podle agentury Reuters patří Villeroy v ECB k příznivcům snižování úrokových sazeb. „Pokud jste guvernérem centrální banky velmi zadlužené země – tedy pokud jste Francouz nebo Ital – musíte nutně brát v úvahu, že příliš vysoká úroková sazba představuje pro veřejné finance vaší země velmi velký problém,“ uvedl ředitel ekonomických studií na vysoké obchodní škole IÉSEG Eric Dor.
Analytici předpokládají, že podobný postoj jako Villeroy bude k úrokovým sazbám zastávat také jeho nástupce. „Rezignace nebude mít žádný bezprostřední dopad na finanční trh,“ uvedl analytik Marco Brancolini ze společnosti Nomura.
Předloni v červnu zahájila ECB snižování úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Depozitní sazba od té doby klesla na polovinu, naposledy k její redukci ECB přikročila začátkem loňského června. Od té doby drží úroky beze změny.