Šest let poté, co hnutí ANO začalo řídit resort dopravy, prosadilo jeden ze základních pilířů svého programu – zrychlení staveb dálnic a železnic. Podle ministra dopravy Karla Havlíčka takzvaný liniový zákon, který už čeká jen na podpis prezidenta, zkrátí současné tempo výstavby ze 13 let až na polovinu. Jenže zákon také umožňuje výrazně zasáhnout do práv občanů. A údaje o zkrácení délky výstavby jsou jediná čísla, která ministerstvo k zákonu odprezentovalo. Stěžuje si na to jak Nejvyšší správní soud, tak Legislativní rada vlády.

Jako na trhu

Zákon, o kterém je řeč, je po dvou letech novelizovaný dokument. O tom, jak se připravoval, nejlépe svědčí historka ze zasedání poslaneckého výboru. Už v první novele šlo totiž poslancům o hodně. Měli šanci blýsknout se před svými voliči a svou tvořivostí dostat do zákona tu či onu silnici, pro niž budou platit speciální pravidla výstavby. „Chovali se jako hokyně na trhu. Nebyla žádná pravidla. Zvítězil ten, kdo více křičel,“ vzpomíná pirátský poslanec Ondřej Polanský.

Jak by to mohlo vypadat, ukazují Němci. I tam lze stavby urychlit, ale aby se dostaly do speciálního seznamu, musí splnit řadu podmínek – například dobu zahájení do dvou let. Na Malé Straně stačilo bouchat pěstí do stolu. Na speciální seznam určený původně pro klíčové, evropsky významné dopravní stavby se tak dostal třeba i nový plot kolem ruzyňského letiště.

Při letošní novelizaci seznam poslanecké tvořivosti ještě nabobtnal. Třeba o silnici z Valašských Klobouků na sever do Krnova, Opavy a dále k polským hranicím. Ne že by nebylo potřeba zrovna tyto cesty dát do pořádku, ale pokud kvůli tomu musí mít svůj speciální zákon, resort dopravy si buď hodně ulehčuje práci, nebo se přiznává k neschopnosti.

Prostě to nafoukneme

Poslanci se rozhodli na seznam dopsat i vodní díla, jejichž stavba je v plánu daleko za horizontem jejich funkčního období. Třeba přehradu Nové Heřminovy. Do zákonného seznamu se vešla také konkrétní elektrická a další vedení. Senátoři ještě chtěli připsat stavby zacílené na boj se suchem, to ale poslanci odmítli.

Výsledkem je nesourodý slepenec staveb, pro něž platí právně velmi choulostivá pravidla. „Je to revoluční záležitost. Ať už se pozemky pro strategické stavby vykupují, nebo vyvlastňují, stejně k tomu podle zákona dříve či později dojde. Problémem je prostor pro zbytečné spekulování a oddalování, čemuž se chceme vyhnout,“ tvrdí ministr dopravy Karel Havlíček. Opoziční poslanec Polanský oponuje, že původní zákon ještě ani nestihl zafungovat, nestačily se opravit jeho případné chyby a už se jeho princip uplatnil na příliš široké portfolio staveb.

Nejde ale jen o opozici. Když se začal návrh v roce 2018 probírat, rozcupoval ho Nejvyšší správní soud. „Jde o další z řady zásahů přinášejících ne-li přímo chaos, tak přinejmenším prohloubení právní nejistoty,“ vzkázal v listopadu 2018 předseda NSS Michal Mazanec. Programové usnadňování situace stavebníkům se podle něj v konečném důsledku může projevit kontraproduktivně. „Pokud se totiž problémy stavebních a jiných záměrů nevyřeší v řádně vedených procesech před správními orgány, tím častěji jejich rozhodnutí a další opatření neobstojí v soudním přezkumu,“ varoval Mazanec.

Samý zmatek

Novelu zkritizovala i Legislativní rada vlády. Ta se zaměřila na hodnocení dopadů regulace, takzvanou zprávu RIA. „Ze zprávy RIA nelze zjistit ani přímo, ani nepřímo, ani v kombinaci s dalšími dokumenty, jaké budou dopady navržené regulace, a to ani v hrubých rysech. Nelze odhadnout, zdali navržená novela přispěje k urychlení přípravy a výstavby liniových staveb,“ stojí v textu.

Pokud se obavy obou institucí naplní, vůbec nemusí dojít k urychlení výstavby, jak ministerstvo slibuje. Naopak hrozí žaloby včetně zrušení zákona u Ústavního soudu, kde už zákon ostatně od října 2018 na podnět Senátu leží.

Podle ministerstva dopravy je klíčovým nástrojem možnost povolit dopravní stavbu v jediném řízení, a to na základě méně podrobné dokumentace, s níž je spojen také pouze jediný přezkum. Návrh novely zákona dále zavádí jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).

Návrh počítá také se zavedením pevné lhůty pro vydávání závazných stanovisek. Ta je stanovena maximálně na 30 dní, respektive na 60 dní ve zvlášť složitých případech. Pokud nejsou tato stanoviska vydána ve lhůtách, novela počítá s takzvanými fikcemi souhlasu.

Kritici zákona však upozorňují na fakt, že stanovení lhůt nepředcházela analýza toho, proč jsou úřady pomalé. Zjednodušeně řečeno, neřeší se podstata problému.

Jako v Polsku

Poslanci se rozhodli do novely doplnit i takzvanou polskou metodu výstavby. Přinesl ji jako pozměňovací návrh poslanec hnutí ANO Martin Kolovratník a neprošla standardním meziresortním připomínkovým řízením. Tento postup budou moci uplatnit jen takzvaní oprávnění investoři, tedy hlavně státní organizace, jako jsou ŘSD nebo Správa železnic. Státu to umožní stavět ještě předtím, než skončí případný spor o výkupní ceny pozemku.

Polský model umožní konkrétně investorům podat žádost o vydání stavebního povolení či společného povolení včetně žádosti o vyvlastnění zbývajících pozemků. O vyvlastnění těchto pozemků pak stavební úřad rozhodne samostatným výrokem v rámci stavebního povolení, respektive sloučeného rozhodnutí. Již dnes je sice možné vydat stavební povolení bez prokázání majetkových práv k pozemkům, ovšem stavbu lze zahájit pouze v rozsahu vlastněných pozemků.

Zákon má ještě jednu zajímavou vychytávku: zajímavou z korupčního hlediska. Pokud má stavba vést v obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, vede řízení ten stavební úřad, u kterého byla podána žádost, tedy ten, který si sám vybere stavebník.

Vláda zcela nepochybně připravila dělovou kouli, kterou v druhém sledu vystřelila ještě dál, než původně mířila. Ač je urychlení klíčových staveb jistě potřeba a nápad šel zajímavým směrem, není současný optimismus stavební lobby a ministerstva dopravy příliš namístě.

Tuto střelu půjde velmi dobře atakovat a klidně může skončit jako všechny podobné snahy v dopravě za poslední roky.

PRO JAKÉ STAVBY PLATÍ SPECIÁLNÍ PRAVIDLA

PŘENOSOVÁ SOUSTAVA (přestavby i nové; výběr):

• Vernéřov – Vítkov – Přeštice – Kočín – Mírovka – vedení 400 kV Řeporyje – Prosenice

• Výškov – Čechy Střed – Praha Sever

• Výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více

VODNÍ DÍLA

• Nové Heřminovy

• Skalička

• Vlachovice

• Vodní stupně Děčín a Přelouč PLYNOVODY

• DN1400, RU Kateřinský potok – RU Přimda SILNICE A DÁLNICE

• I/35, I/49, I/9, I/13, I/50, I/57

• D0, D1, D2, D3, D4, D5, D6, D7, D8, D10, D11, D35, D43, D48, D49, D52, D55 ŽELEZNICE (výběr)

• Praha – České Budějovice – Horní Dvořiště – státní hranice

• Praha – Plzeň – Domažlice – státní hranice

• Praha – Česká Třebová – Brno

• Prostřední Žleb – Děčín – Mělník – Kolín – Havlíčkův Brod – Brno

• Hranice na Moravě – Horní Lideč

• Stavby v železničním uzlu Praha

• Stavby v železničním uzlu Brno

• Stavby v železničním uzlu Ostrava

• Praha – Kladno vč. napojení Letiště Václava Havla Praha

• Plzeň – České Budějovice VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNICE

• Praha – Brno – Přerov – Ostrava – státní hranice

• Brno – Břeclav – státní hranice

• Praha – Beroun/Hořovice

• Drážďany – Ústí nad Labem – Praha včetně odbočky Kralupy (Nová Ves) – Louny – Most LETECKÁ DOPRAVA

• Paralelní dráha ke vzletům a přistávání letadel na Letišti Václava Havla Praha

• Nové oplocení pražského letiště