Co přinese Finsko do NATO? Moderní armádu, která se nebojí ani jaderného útoku

Téměř osmdesát let finské neutrality nebylo výmluvami pro nečinnost. Finská armáda je moderní a většina Finů – sedmdesát procent mužů – má za sebou vojnu. Severská země je také připravena na potenciální jaderný útok.

Co přinese Finsko do NATO? Moderní armádu, která se nebojí ani jaderného útoku
Finští vojáci, ilustrační foto | Shutterstock.com

Pro Kreml to není dobrá zpráva. Finský parlament většinově souhlasil s plným členstvím v NATO. Země chce být po téměř osmdesáti letech vynucené neutrality lépe chráněna před Ruskem, se kterým má hranici dlouhou přes 1300 kilometrů. Pro srovnání, Norsko má jako zakládající člen NATO hranici dlouhou 219 kilometrů. 

Brutálně vedená válka na Ukrajině spojená s bombardováním měst, popravami civilistů, znásilňováním, mučením a rabováním zničila poslední zbytky naděje finské reprezentace na to, že by se Rusko mohlo v 21. století chovat jako civilizovaný soused, který je všude vítán s otevřenou náručí. 

Potvrzuje to i Valtteri Lindholm, který zbohatl na prodeji armádních přebytků (především ze skladů bundeswehru) rybářům, lovcům a příznivcům airsoftu. Nyní prodává neprůstřelné vesty a lékárničky i na Ukrajinu. Za dvacet let vybudoval na předměstí Helsinek army shop o rozloze čtyř tisíc metrů čtverečních a tvrdí, že je největší v Evropě. Březnové tržby byly nejsilnější od začátku podnikání.

Lindholm už po 24. únoru, kdy Putin zaútočil na Ukrajinu, vyzval v otevřeném dopise finskou premiérku, aby země co nejrychleji vstoupila do NATO. Nyní už téměř sedmdesát procent Finů podporuje členství, před pěti lety to bylo naopak.

Před Ukrajinou by to bylo nemyslitelné

„Donedávna by to bylo nemyslitelné,“ tvrdí k zásadnímu celospolečenskému obratu ve Finsku politolog z Finského institutu mezinárodních vztahů Charly Salonius-Pasternak. V roce 2009 byl kritizován, když žádal, aby Finové společně operovali s jednotkami NATO v Afghánistánu. I tehdejším ministrem zahraničí Alexanderem Stubbem, jenž je nyní horlivým advokátem rychlého začlenění do aliančních struktur. 

I když bylo Finsko po druhé světové válce fakticky dotlačeno k neutralitě a takzvané finlandizaci, aby si před Sovětským svazem uchránilo omezenou suverenitu, dlouhodobě nepodceňuje nebezpečí z Východu. Až dosud nechtělo „spícího medvěda“ zbytečně provokovat. To už ale neplatí. 

Finsko má stále povinnou vojenskou službu pro všechny muže starší osmnácti let. Až osmdesát procent z nich si vojnu skutečně „odkroutilo“. I to ukazuje bojového ducha Finů, již během druhé světové války Sovětský svaz fakticky porazili a způsobili mu během zimní války vysoké ztráty.

Země s pěti miliony obyvatel dokáže rychle mobilizovat 280 tisíc mužů a žen. Finská armáda bude pro NATO každopádně přínosem i z vojenského hlediska, protože má „na dostřel“ fakticky celou oblast v okolí Petrohradu. Už nyní má finské letectvo americké stíhačky F-18 a chystá se ke koupi nejmodernějších F-35, kterých si objednalo 64 kusů. Také ostatní vojenská technika je víceméně kompatibilní s dalšími členy Aliance. To se nyní ukazuje jako slabost Ukrajiny, kdy je potřeba rychle přeškolit ukrajinské vojáky na dodávky západní techniky. 

Nebýt jako Němci

Lindholm je rád za to, že se Finové nezalekli výhrůžek Kremlu a „nedopadli jako Německo“, jež se bojí dodávat na Ukrajinu těžké zbraně, aby nerozčílilo Vladimira Putina a jeho nohsledy. V případě ohrožení je podle finského podnikatele připraveno zasáhnout do bojů devadesát procent zaměstnanců, pak by musel svůj podnik zavřít.

V ruské státní televizi už severským národům vyhrožují použitím taktických jaderných zbraní, pokud Finsko nebo Švédsko na svém území rozmístí jednotky NATO. Ale i na tuto variantu jsou Finové připraveni. V Helsinkách je vybudována řada velkokapacitních krytů, které dokážou ochránit 900 tisíc obyvatel. Úřad civilní ochrany je udržuje v dobrém stavu.

I nyní je finské ministerstvo obrany připraveno na různé ruské scénáře, jež mohou otravovat Finsko. Nejpravděpodobnější jsou kybernetické útoky. Použití taktických jaderných zbraní nepovažují ministerští úředníci za pravděpodobnou variantu.