Model budoucího bojového leteckého systému FCAS od společností Dassault Aviation, Airbus a Indra Sistemas vystavený na pařížské letecké výstavě
Shutterstock.com
Vojenské letectví
Obranný megaprojekt EU v ohrožení: spory Berlína a Paříže potápějí stíhačku nové generace
Ambiciózní evropský projekt FCAS, jehož cílem je vyvinout stíhačku šesté generace propojenou s drony v digitálním „Combat Cloudu“, se ocitl na mrtvém bodě. Neshody mezi Francií a Německem ohrožují harmonogram testování a zatím není jasné, zda Evropa dokáže projekt zachránit.
Redaktor junior
Budoucnost evropského megaprojektu FCAS, který má nahradit dnešní letouny Eurofighter a Rafale a zajistit kontinentu vlastní vzdušnou suverenitu, se ocitá v nejhlubší krizi od svého vzniku v roce 2017.
Třetí pilíř evropské obrany – po jaderných kapacitách Francie a alianční protivzdušné obraně – má podle původních plánů stát nejméně 100 miliard eur (asi 2,4 bilionu korun) a vytvořit propojený ekosystém stíhačky šesté generace, dronů a tzv. Combat Cloudu. Jenže práce prakticky stojí a napětí mezi Paříží a Berlínem narůstá.
Hlavním bodem sporu je vedení vývoje stíhačky NGWS, která má tvořit jádro celého systému. Francouzský Dassault, tradiční výrobce strojů Rafale, trvá na dominantní roli a odmítá sdílet klíčové technologie s německým Airbusem. Informuje o tom web Euronews.
Podle informací Reuters německé ministerstvo obrany dokonce obvinilo Dassault z toho, že projekt zdržuje, když jeho šéf Eric Trappier požadoval větší rozhodovací pravomoci v další fázi vývoje.
Analytik Jacob Ross z Německé rady pro zahraniční vztahy připomíná, že i kdyby Dassault získal širší pravomoci, další části projektu jsou neoddělitelně propojeny s firmami Airbus a Indra (Španělsko).
Německo naopak požaduje rovnocenné partnerství a podle zákulisních informací už zvažuje, zda se v případě neúspěchu raději nepustí do vlastního projektu. Španělsko se mezitím snaží držet evropskou linii a FCAS dál podporuje.
Nová stíhačka má mít pokročilé maskovací vlastnosti a schopnost používat přesné zbraně na dlouhé vzdálenosti. Cílem je překonat současné evropské stroje Eurofighter a Rafale a zajistit Evropě dlouhodobou kontrolu nad vzdušným prostorem.
Zdržení je zásadní. Druhá vývojová fáze, která měla přinést první testovací prototyp už v roce 2027, kvůli sporům ani nezačala. FCAS se měl stát odpovědí Evropy na americký NGAD i na rychlý vývoj strojů šesté generace v Číně, ale riziko, že se projekt posune o mnoho let, je nyní reálné.
Berlín se pojistil
O budoucnosti má podle Euronews rozhodnout až jednání mezi německým kancléřem Friedrichem Merzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Berlíně, přičemž obě strany naznačují možnost reorganizace či dokonce ukončení dosavadní spolupráce.
Německo zároveň tiše buduje zadní vrátka. Berlín už oficiálně představil vlastní plán CFSN, který se soustředí na vývoj rozsáhlého „Combat Cloudu“ a evropských bojových dronů.
První prototypy bezpilotních strojů mají dorazit v roce 2029 a počítá se i s integrací stávajících letounů Eurofighter a F-35A. Až následně by vznikl nový pilotovaný stroj – ideálně s partnerskou účastí Španělska či Švédska, nikoli nutně Francie.
Paříž má zase svou pojistku v podobě Rafale F5. Dassault jej proměňuje v hluboce modernizovaný stroj s novým radarem, motorem a možností řídit roj dronů.
Francie jej považuje za nákladově efektivní evoluci, která zároveň chrání její průmyslovou suverenitu. Pro partnery to však znamená, že v projektu nemusí být automaticky prostor.
Krize FCAS tak odráží nejen technické, ale i politické napětí v jádru EU. Pokud se Německo a Francie rychle nedohodnou, Evropa riskuje, že přijde o vlastní letoun šesté generace – a závislost na amerických systémech se ještě prohloubí.
Obě strany tvrdí, že chtějí najít řešení do konce roku. Zatím se však zdá, že společná evropská stíhačka je blíž rozpadu než vzletu.
