Sankce proti Putinovi a jeho oligarchům mohou být po rozhodnutí soudu EU v troskách

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Celý článek
0

Další krok k fúzním elektrárnám? Startup z Institutu Maxe Plancka získal 20 milionů eur

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Celý článek
0

Zmizí muži ze světa? Jejich chromozom se pořád zmenšuje, hlásí vědci

Je to záhada mezi ženou, mužem a ptakopyskem. Kam se vytrácejí geny z chromozomu Y? A může lidstvo fungovat bez něj?

Je to záhada mezi ženou, mužem a ptakopyskem. Kam se vytrácejí geny z chromozomu Y? A může lidstvo fungovat bez něj?

Celý článek
0

Evropské zelené a Green Deal likvidují „fosilní“ auta, rozzlobení farmáři a medvědi

Evropská zelená politika je na rozcestí. Široký konsensus, který stál u zrodu Green Dealu, vyprchal a řady jeho kritiků nabývají na síle.

Evropské zelené a Green Deal likvidují „fosilní“ auta, rozzlobení farmáři a medvědi
ilustrační foto | Shutterstock.com

Občany zemí Evropské unie až na výjimky opouští nadšení pro evropský závazek uhlíkové neutrality do roku 2050. Strany zelených momentálně vládnoucí v řadě klíčových zemí čeká i proto velký propad v evropských a v národních volbách.

„Naděje Evropy na zelenější budoucnost jsou polévány pesticidy, házeny do pece, pronásledovány, sráženy auty a drceny stády krav,“ píše vlivný bruselský web Politico v úvodu svého rozboru evropské diskuse nad zelenými tématy.

Podle webu se středopravicoví, a především krajně pravicoví politici „snaží vrazit klín mezi voliče a zastánce zelené politiky“. Odvolávají se přitom na to, že klimatické závazky a verva, s níž jsou prosazovány, dosahují stadia fanatismu a zacházejí „příliš daleko a příliš rychle“. Zejména však generují příliš vysoké náklady, aniž je jakkoli prokazatelné, že tím dojde ke skutečné změně klimatu.

Hlavními bojišti zastánců a odpůrců Green Dealu se stává zákaz automobilů se spalovacími motory a ekologické předpisy v oblasti zemědělství. Ty už v mnoha členských zemích vehnaly farmáře do ulic měst. A spolu s tím i do náruče kritiků oficiální bruselské politiky různé provenience.

Analytici Politico připomínají, že existují dost zásadní rozdíly ve vnímání klimatických závazků v různých evropských regionech a lokalitách.

Také upozorňují na skutečnost, že podpora závazku snížit emise uhlíku do roku 2050 na čistou nulu klesla podle speciálního průzkumu Eurobarometru v průměru o tři procenta. Pokles se přitom dotknul 19 z 27 unijních zemí. K nejvyššímu propadu (14 až 15 procent) došlo ve Finsku, Estonsku a v Česku, které následují Rumunsko a Slovensko s jedenáctiprocentním poklesem.

Zelení dnes. A zítra?

Zelené vystřízlivění, patrné i z posledního chování Evropské komise vedené Ursulou von der Leyenovou, se nejvíce se propisuje do strmého pádu akcií stran zelených. Ten přichází v předvečer evropských, ale i některých důležitých národních voleb.

Po eurovolbách z roku 2019 měla frakce The Greens/EFA Group (sdružuje nejen vyloženě zelené, ale i regionalistické a autonomistické formace z tzv. European Free Alliance a také pirátské strany na čele s tou českou) celkem 74 poslanců ze 16 členských zemí.

Po brexitu a dalších přesunech čítá nyní klub G/EFA 72 poslanců. Plných 25 pochází z Německa, které v EP reprezentují nejen Zelení, nýbrž i Piráti, strana Volt a další ekologické formace. Následuje Francie s 12 členy. Po třech europoslancích „dodávají“ frakci velké země jako Itálie a Španělsko i daleko méně lidnaté Nizozemsko, Belgie, Česko, Švédsko, a ještě menší Rakousko a Finsko.

Podle všech průzkumů by počet členů této skupiny mohl po volbách poklesnout o třetinu, či ještě o něco více. Serveru Politico v jeho vlastním průzkumu „Poll of Polls“ momentálně vychází jen 45 křesel (pokles dokonce o 38 procent).

Německo, Rakousko, Belgie

Největší ztráty zelených jsou na spadnutí v zemích, kde jsou nyní nejsilnější a kde také momentálně vládnou, přičemž vlády s jejich zastoupením jsou mimořádně nepopulární.

Na prvním místě jde o Německo, v němž Zelení řídí klimatickou, hospodářskou, zahraniční a zemědělskou politiku v Scholzově koaliční vládě. „Trnem v oku voličů jsou jimi prosazené návrhy – snížení daňových úlev na zemědělská paliva, zákon o čistém vytápění, rychlostní limity a konec uhelné energetiky“, píše Politico. Němečtí Zelení by v novém EP mohli přijít o pět až osm křesel.

Rakouští Zelení v rukou své „superministryně“ Leonore Gewesslerové koncentrovali agendu dopravy, klimatu a energetiky. Jí prosazený prudký nárůst uhlíkové daně z 32,50 eur na 45 eur za tunu CO2 sráží podporu zelených někam k devíti procentům.

„To je cena, kterou konzervativně-zelení ‚vládní přilepovači‘ nutí občany platit za svůj ekokomunistický režim přerozdělování,“ cituje Politico lídra Svobodných Herberta Kickla s odkazem na klimatické aktivisty, kteří se lepí na silnice. Právě opoziční krajně pravicoví Svobodní jsou přitom hlavním favoritem červnových evropských i podzimních národních voleb.

A do třetice je tu Belgie. V zemi, kde skoro celá čtvrtina zaměstnanců na plný úvazek využívá benefitu služebního vozu, povýtce se spalovacím motorem, se vládní zelení proti vůli svých koaličních partnerů i opozice pouštějí do rušení firemních daňových odpočtů na „fosilní“ auta.

Tím si však podřezávají svou větev nejen v europarlamentu, nýbrž také v národní politické aréně, kde se ve stejné době jako eurovolby odehrají národní a regionální volby. A ty rozhodnou o podobě budoucích vlád.

Piráti a medvědi

Stranou zájmu analytiků serveru nezůstávají ani Česko a Slovensko.

Obě země podle webu Politico zasahují zejména předpisy zaměřené na omezení emisí z aut se spalovacími motory. A to hned dvakrát: jejich řidiče i jejich výrobce. V Česku proto většina stran s výjimkou Pirátů, kteří jsou napojeni na evropské zelené, vede kampaň proti této legislativě. A v ní jasně vede Babiš.

Slovensko má však podle Politico ještě jeden specifický problém. Tím jsou medvědi, kteří jsou podle některých slovenských politiků na čele s ministrem životního prostředí Tarabou (Slovenská národní strana) přemnoženi a vláda proto vede nátlakovou kampaň, aby Brusel zrušil ochranu těchto zvířat.

„Téměř pět let po evropské zelené vlně je široký konsensus, který stál u zrodu Green Dealu, nahrazen rozdělením“, uzavírá svůj rozbor Politico.