Eurozóna vstává z popela. Pomalu, ale jistě
Shutterstock.com
Eurozóna vstává z popela. Pomalu, ale jistě
Evropa se probouzí. Po měsících ekonomické otupělosti se zdá, že podnikatelské klima v eurozóně konečně ožívá. Srpnový index nákupních manažerů S&P Global PMI naznačuje, že se podnikání dává zlehka do pohybu. Výsledek? Nejrychlejší růst obchodní aktivity od května 2024. Zázraky však kontinent zatím nečekají.
šéfredaktor
Složený PMI, který kombinuje služby i výrobu, poskočil na 51,1 bodu. Zní to jako účetní kosmetika? Možná. Ale v ekonomickém překladu to znamená růst HDP o 0,2 % za čtvrtletí. „Tempo expanze zůstává frustrujícím způsobem pomalé,“ poznamenává analytik S&P Global trefně.
Výroba se nadechla, služby tápou
Největší evropská ekonomika, Německo, si připisuje třetí měsíc mírného růstu, především díky výrobnímu sektoru. Služby ale přešlapují. Celkový růst produkce je přesto nejsilnější od března — naznačuje, že německé HDP by mohlo mírně růst i ve třetím čtvrtletí.
Francie opatrně míří ke stabilitě. Indexy zůstávají těsně pod hranicí růstu, přesto to znamená mírný ekonomický posun správným směrem. Zbytek eurozóny si vede o něco lépe, ale v srpnu zpomalil, hlavně v oblasti služeb, upozorňuje Barclays.
Průmyslový PMI v srpnu překonal hranici 50 bodů poprvé od června 2022. Výroba vzrostla z červencových 49,8 na 50,5 bodu. Znamená to formální ukončení postpandemického útlumu průmyslu. Zároveň se zvýšily nové zakázky — poprvé po 15 měsících, jak ve výrobě, tak ve službách. A zaměstnanost v eurozóně nepatrně vzrostla.
Evropská centrální banka tak má prostor pro další snižování úrokových sazeb. Od června 2024 snížila základní sazbu už osmkrát, celkem o 200 bazických bodů — nyní činí 2 %. Malé zrychlení inflace ve službách ale zůstává rizikem.
Británie o krok vpřed, ale s batůžkem starostí
Spojené království se v srpnu vyšvihlo na roční maximum. Kompozitní PMI vyskočil na 53,0 bodu a naznačuje růst HDP o 0,3 % za kvartál. Tahounem jsou služby, zatímco výroba klesla jen mírně — po předchozím období strmého útlumu.
Nadějné výsledky ale brzdí realita. Export zboží stále klesá, propouštění pokračuje a inflace zůstává tvrdohlavá. Bank of England tak nemá moc prostoru pro uvolnění měnové politiky.
Navíc poptávka zůstává slabá a podniky mají obavy z dopadů vládních změn i globálních nejistot. Británie sice šlape rychleji, ale jistotu postrádá stejně jako její kontinentální sousedé.
