Ursula von der Leyenová
Foto: miss.cabul / Shutterstock.com
Zablokování rozpočtu EU zažehnáno, Leyenová couvla. Teď se bude dva roky vyjednávat
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v projevu k europoslancům potvrdila ústupky v návrhu příštího sedmiletého rozpočtu EU. Reagovala tak na obavy europoslanců, kteří hrozili, že celý víceletý finanční rámec odmítnou.
čtk
Ústupky se týkají zejména role regionů a rovněž regionálních a zemědělských plateb z rozpočtu, které byly podle členů EP nedostatečné.
Třetí požadavek, který souvisí s omezením rozpočtové role Evropského parlamentu, zůstává podle české europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) z frakce Evropské lidové strany (EPP) stále nedořešen.
Zablokování rozpočtu v počátcích vyjednávání bylo tedy nyní zažehnáno a o návrhu bude v příštích dvou letech vyjednávat Evropský parlament i Rada EU, která sdružuje státy bloku.
Aby rozpočet vstoupil v platnost, musí ho jednomyslně schválit právě členské státy a rovněž musí získat souhlas europoslanců. První konkrétnější obrysy nového sedmiletého rozpočtu EU budou mít na stole i unijní prezidenti a premiéři na prosincovém summitu.
Europoslanci se postavili zejména proti „národním plánům“, což byl nápad Komise sloučit finanční prostředky pro zemědělce a regiony (které tvoří zhruba polovinu celkového rozpočtu EU) do jednotných fondů spravovaných 27 vládami bloku.
Jde o změnu proti současnému systému, kde hrály klíčovou roli při nakládání s financováním regiony.
Národní plány v návrhu sice zůstaly, nicméně šéfka komise přidala takzvaný „cíl pro venkov“, který říká, že deset procent nepřidělených prostředků v každé zemi musí být určeno na rozvoj zemědělských území.
Tato záruka má doplnit 300 miliard eur, které byly v novém rozpočtu vyhrazeny pro zemědělce, uvedl server Euronews.
Europoslanci se zejména obávali, že když budou regiony a zemědělci v jednom společném balíčku bez jakýchkoli pravidel, jedna či druhá strana bude na přidělování financí tratit.
„Čtyři měsíce poté, co jsme předložili náš návrh, jsme vyslechli vaše připomínky. Týkaly se zejména role regionů, společné zemědělské politiky a role Evropského parlamentu,“ řekla europoslancům na plenárním zasedání v Bruselu šéfka Komise.
Regiony podle ní dostanou záruku, že budou do veškerého rozhodování nadále plně zapojeny, jako tomu bylo v minulosti.
„Stejně tak společná zemědělská politika stojí na pevných základech. Nejen, že stanovujeme minimální obálku pro podporu zemědělců, ale členské státy a regiony budou muset také podporovat venkovské oblasti. Nový cíl pro venkov zajistí financování těchto území,“ dodala von der Leyenová.
Příjmy zemědělců se podle ní navíc nově mají přizpůsobovat inflaci. „Evropští zemědělci přinášejí na naše stoly potraviny nejvyšší kvality a oživují náš venkov. A tak tomu musí být i nadále,“ doplnila.
Evropská komise zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu 1,8 bilionu eur (43,8 bilionu korun) letos v červenci. Představila v něm několik zásadních změn s tím, že chce, aby byl mnohem pružnější.
„Chceme rozpočet, který zajistí, aby Evropa mohla jednat v rychle se měnícím světě. Rozpočet, který bude rychlejší a ambicióznější. Jednodušší a flexibilnější,“ zopakovala nyní šéfka unijní exekutivy.
Připustila, že jednání o víceletém finančním rámci budou dlouhá a obtížná. „Evropská komise a Evropský parlament budou úzce spolupracovat. Potřebujeme, aby se všichni aktivně zapojili. Moji komisaři vám jsou k dispozici pro pravidelná jednání a dialog,“ dodala s tím, že nový rozpočet je příležitostí, jak změnit EU k lepšímu.
„Když nám Komise představila návrh nového rozpočtu, zavládlo v zemědělském výboru ohromné zděšení,“ uvedla česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), která je šéfkou výboru.
„Máme před sebou dva roky vyjednávání. To, jak to na zemědělce dopadne, bude hodně záležet na dalších jednáních a jednotlivých členských státech, jak si s danou částkou budou schopny poradit,“ dodala.
Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených ocenila, že návrh zmiňuje dokonce pětinásobné navýšení rozpočtu na obranu.
„Problém ale vnímám ve struktuře rozpočtu, která chybí. Zatím nevíme, kolik má jít na čistě obranný výzkum, kolik na satelity, kolik na infrastrukturu a kolik na duální použití,“ uvedla s tím, že se obává rizika „rozmělnění výdajů“.
„Některé členské státy totiž chtějí až příliš čarovat s rozpočtem. Administrativně by si přály přesunout část kohezních či zemědělských fondů pod hlavičku dvojího použití. Tedy tvrdit, že jejich výdaje jdou na obranu, zatímco ve skutečnosti půjdou na financování rozvoje venkova či zemědělství,“ dodala.
