Komentář: Gigafactory na Karvinsku jako krásný příklad, proč nerosteme a nebohatneme

Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.  

Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.  

Celý článek
0

Evropští a američtí zbrojaři nabírají nejvíce lidí od konce studené války

Desítky tisíc lidí potřebují přijmout největší západní zbrojovky, aby dokázaly navýšit výrobu a uspokojit zvýšený zájem o zbraňové systémy především členských zemí NATO.

Desítky tisíc lidí potřebují přijmout největší západní zbrojovky, aby dokázaly navýšit výrobu a uspokojit zvýšený zájem o zbraňové systémy především členských zemí NATO.

Celý článek
0

Banka jenom v mobilu? To je budoucnost, ostatní nám závidí, říká Wallenfelsová z Partners

Svět se v bankovních službách přesouvá do mobilů, Češi ale zaspali, říká Hana Wallenfelsová, vedoucí vývoje mobilní aplikace v nedávno zrozené Partners Bance. Inspirovala se například i v Jižní Americe.

Svět se v bankovních službách přesouvá do mobilů, Češi ale zaspali, říká Hana Wallenfelsová, vedoucí vývoje mobilní aplikace v nedávno zrozené Partners Bance. Inspirovala se například i v Jižní Americe.

Celý článek
0

Esej: Smrtící ruské pohádky o Krymu. Proč je poloostrov pro Rusy tak důležitý?

Poloostrov byl už pro Kateřinu Velikou prvním krokem k mnohem větší expanzi. Putin se ji snaží napodobit.

Esej: Smrtící ruské pohádky o Krymu. Proč je poloostrov pro Rusy tak důležitý?
ilustrace Vojtěch Velický, týdeník HROT

Když Rusko napadlo v únoru Ukrajinu a rozpoutalo největší konflikt od konce druhé světové války, létaly rakety na ukrajinské území také z Krymu, který nechal Kreml obsadit už v roce 2014. Tento poloostrov je pro Rusko nesmírně důležitý, ale je skutečně historicky ruský? Jeho dějinami a různými mýty se zabývá nová kniha Poloostrov Krym: od křižovatky kultur k ruské kolonii, kterou vydal Slovanský ústav Akademie věd ČR.

Válka neskončí, dokud nezískáme zpět všechna svá území, nechal se opakovaně slyšet ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nemyslel tím jen jih země podél černomořského pobřeží a Donbas na východě, kde momentálně Ukrajinci svádějí s Rusy nejtěžší boje. Řeč byla také o Krymu, kde vlastně všechno před osmi lety začalo. Krym byl prvním krokem. Kreml ospravedlňoval „návrat“ poloostrova Ruské federaci mnoha mýty plnými hrdinství a prolité krve, které část společnosti tak ráda poslouchá – byť jsou mnohdy historicky nepřesné, nebo dokonce nepravdivé. O tom, že jde o důležité strategické území, které pomůže Ukrajinu ovládnout, se samozřejmě mlčelo. Ostatně i v letech, kdy nad Krymem ještě vlála ukrajinská vlajka, v Sevastopolu podle smlouvy mezi oběma zeměmi sídlilo ruské válečné loďstvo.

Ruské představy o Krymu v březnu 2014 výstižně shrnul prezident Vladimir Putin: „Na Krymu je doslova všechno nasáklé našimi společnými dějinami a hrdostí. Je tady starobylý Chersonésos, kde přijal křest svatý kníže Vladimír. Jeho duchovní hrdinský čin – přijetí pravoslaví – předurčil společenský, kulturní, hodnotový a civilizační základ, který spojuje národy Ruska, Ukrajiny a Běloruska. Na Krymu se nacházejí hroby ruských vojáků, díky jejichž odvaze byl Krym v roce 1783 připojen k ruskému státu. Krym – to je Sevastopol, legendární město, město velkého osudu, pevnostní město a vlast ruské černomořské flotily.“

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit