Nvidia před soudem: Když vyděláváte dost peněz, smíte investorům lhát

Burzovní obchodování může dostat nová pravidla. Americký Nejvyšší soud projedná žádost megavýrobce čipů Nvidia o zamítnutí žaloby kvůli starému podvodu.  

Burzovní obchodování může dostat nová pravidla. Americký Nejvyšší soud projedná žádost megavýrobce čipů Nvidia o zamítnutí žaloby kvůli starému podvodu.  

Celý článek
0

Malé bojové drony jsou už ve válce minulostí, tvrdí šéf francouzské armády

Válka na východě Evropy ukazuje nové trendy pro výrobu zbraní západním výrobcům obranného průmyslu a také mění priority evropských armád.

Válka na východě Evropy ukazuje nové trendy pro výrobu zbraní západním výrobcům obranného průmyslu a také mění priority evropských armád.

Celý článek
0

Kde přibývá nejvíc milionářů? Čínský Šen-čen láká boháče jako žádné jiné město světa

Čínský Šen-čen v posledních letech doslova explodoval přírůstkem nových milionářů. Podle nedávné zprávy mezinárodních poradců zaznamenal v uplynulé dekádě neuvěřitelný 140procentní nárůst počtu milionářů, což výrazně přesahuje ostatní čínská velkoměsta.

Čínský Šen-čen v posledních letech doslova explodoval přírůstkem nových milionářů. Podle nedávné zprávy mezinárodních poradců zaznamenal v uplynulé dekádě neuvěřitelný 140procentní nárůst počtu milionářů, což výrazně přesahuje ostatní čínská velkoměsta.

Celý článek
0

Elektřina zlevňuje. Vyplatí se změnit dodavatele, nebo je lepší ještě počkat?

Plyn i elektřina zlevňují, už nyní jsou pod vládními stropy a jejich ceny patrně ještě klesnou. Na předkrizové úrovně se však už nemusí vrátit nikdy

Elektřina zlevňuje. Vyplatí se změnit dodavatele, nebo je lepší ještě počkat?
ilustrační foto | Shutterstock.com

Pro domácnosti i firmy, které loni sledovaly, jak ceny plynu a elektřiny letí vzhůru, to může být dobrá zpráva: energie na burzách letos zlevňují a dodavatelé už v reakci na to svým zákazníkům nabízejí ceny pod vládním stropem. Většina rodin a podniků navíc přepnula na úsporný režim, takže jim účty nevyskočily tak, jak se původně obávaly. Tím však dobré zprávy končí. Ceny se stále drží výrazně nad úrovní, na níž byly před ruskou invazí na Ukrajinu i po celý rok 2021, takže mají pořád nemalý dopad na rodinné rozpočty i fungování firem. A není jasné, jestli se vůbec někdy levné energie vrátí.

„Je velmi pozitivní, že ceny energií už několik po sobě jdoucích týdnů na velkoobchodní burze klesají. Jak elektřina, tak plyn pokračují ve vytrvalém poklesu, ale k optimismu je to ještě málo. Je totiž potřeba si uvědomit, že ceny jsou stále na troj- až čtyřnásobku toho, jaké byly před prudkým zdražováním,“ řekl Michal Kulig, ředitel společnosti Yello v České republice a místopředseda Asociace nezávislých dodavatelů energií.

„Přestože je na trhu vidět mírné ochlazení – z důvodu snížení aktuálních spotových cen –, ještě není důvod k překotné radosti. Reakce burzy je důsledkem teplé zimy, relativně zaplněných zásobníků plynu, snížení energetické závislosti na Rusku a pokračujícího úspěšného zapojování a posilování alternativních zdrojů energií. To je zcela jistě pozitivní dění, avšak situace je nadále nečitelná, a jak bylo patrné v minulých dvou letech, výkyvy mohou nastat náhle a dost zásadně,“ dodal Kulig.

Přetahovaná o zákazníky

Z reprezentativního průzkumu společnosti Ipsos pro Skupinu ČEZ vyplývá, že Češi vysoké ceny elektřiny a plynu zvládli vesměs lépe, než sami očekávali. Výrazný problém způsobily drahé energie jen asi jedenácti procentům domácností. Hrozící potíže navíc Čechy přiměly víc s energiemi šetřit, což je ve výsledku jen dobře. „Meziroční devítiprocentní pokles spotřeby byl nejvyšší za dvacet let, kdy náš úřad vydává zprávy o provozu elektrizační soustavy,“ uvedl Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ. Spotřeba zemního plynu se loni snížila dokonce o pětinu, při započtení teplotního průměru o 16,5 procenta.

Ostří prvotního cenového nárazu včas otupila vládní intervence a zavedení stropů. A nyní, tedy výrazně dříve, než se předpokládalo, už je možné se s cenou dostat i pod ně. Aby si udrželi zákazníky a případně přetáhli nové od konkurence, začali totiž prakticky všichni dodavatelé plynu a elektřiny v uplynulých týdnech upravovat své ceníky.

Například ČEZ Prodej přišel v únoru s konceptem fixovaných produktů, do nichž se má promítnout očekávaný pokles cen na trzích. Firma slibuje, že cena každý rok výrazně klesne. „V případě tříleté fixace se zákazník topící plynem dostane až na 1,5 tisíce korun za megawatthodinu, což je o tisíc korun a čtyřicet procent níže než zastropované ceny.

Domácnost bydlící v rodinném domě, která topí plynem, takto ušetří oproti stropu zhruba deset tisíc korun ročně. U elektřiny bude úspora oproti stropu až 700 korun na megawatthodinu. Ceny elektřiny nejdou dolů tak rychle jako ceny plynu, ale my doufáme, že to je jen otázkou času,“ uvedl Tomáš Kadlec, generální ředitel ČEZ Prodej.

Také společnost E.ON už snížila ceny – pro stálé i nové klienty. „Pro nové zákazníky jsme už v lednu připravili nové produkty s cenami za dodávku pod cenovým stropem stanoveným vládou. Zájem o tyto produkty projevily stovky klientů,“ řekla mluvčí Martina Slavíková.

Cenu elektřiny a plynu postupně snižuje rovněž Centropol. „Už 7. února jsme nabídli zákazníkům produkt Fixně bez závazku, který kombinuje výhody produktu na dobu neurčitou s výpovědní dobou tři měsíce a fixované ceny,“ uvedla mluvčí Monika Bartošová, podle níž se v úpravách ceníku pokračuje i v březnu. „Naše zákaznická báze roste, to znamená, že k nám přichází více zákazníků než těch, kteří přirozeně odcházejí,“ řekla Bartošová, podle níž už přibyly tisíce klientů.

Energetický expert Michal Kulig nicméně varoval, aby rodiny byly při podepisování nových cen obezřetné a nezavázaly se třeba k dlouhodobému odběru energií za aktuální cenu, když může přijít další zlevnění. „Kdo nemá zafixovanou cenu a přemýšlí o změně, měl by situaci s cenami sledovat a pohlídat si pro něj vhodnější období – kdy bude rozdíl mezi jeho současnou a nově nabízenou cenou mnohem větší,“ doporučil Kulig.

Chce to kouli

Jak se budou ceny dál vyvíjet, je ovšem trochu věštění z křišťálové koule. Na přesné odhady si netroufli ani renomovaní výrobci, prodejci a další odborníci z energetického sektoru, na něž se týdeník Hrot obrátil – také pod vlivem zkušeností z posledních let, kdy se objevily nepředvídatelné události včetně ruské invaze na Ukrajinu, ale třeba i hysterické reakce na trzích.

Zatím převažuje opatrný názor, že by cena elektřiny i v dalších měsících a možná i letech mohla mírně klesat a dosáhnout hranice kolem sto eur za megawatthodinu. Pod uvedenou hranici se dostat může, ale spíš v rámci nějakého krátkodobého výkyvu. Roli vždycky hraje více faktorů, v našem regionu mezi ně patří také uhelné a plynové elektrárny. „Cena elektřiny reaguje na vývoj cen uhlí, plynu a emisních povolenek,“ upozornil hlavní ekonom společnosti ČEZ Pavel Řežábek.

A aby to bylo ještě o něco složitější, zásadní určující vliv na cenu elektřiny má takzvaný závěrný zdroj. Zjednodušeně to funguje takto: Podle výše poptávky se postupně zapínají jednotlivé energetické zdroje, a to vždy podle toho, jak vysoké mají provozní náklady. Začíná se od těch nejlevnějších, tedy nejdříve jdou do provozu obnovitelné zdroje, následují vodní elektrárny, jádro, „uhelky“ a končí se zemním plynem. Aktuální cenu elektřiny určuje nejdražší zdroj, který je v tu dobu v provozu. V případě středoevropského regionu tak převažuje zemní plyn a částečně to jsou i uhelné elektrárny.

ilustrační foto
Shutterstock.com

Právě to je pro další vývoj určující – tedy vývoj cen energetických komodit. V případě zemního plynu po počáteční hysterii způsobené obavami, že po skončení dodávek z Ruska nebude čím topit (loni v srpnu se i kvůli těmto obavám cena zemního plynu vyšplhala na určující virtuální nizozemské burze TTF až nad 339 eur za megawatthodinu), se situace postupně zklidnila. Koncem minulého týdne se ceny na nizozemském obchodním uzlu pohybovaly kolem 42 eur.

Co se za krize odehrálo? Jednak z trhu odešla kvůli vysokým cenám poměrně velká skupina odběratelů, kteří se pokoušejí přejít z drahého plynu na levnější suroviny. Vysoké ceny současně přilákaly na evropský trh značný počet prodejců LNG. Obchodníci byli dokonce tak pružní, že trajekty s LNG plující původně třeba do Asie přesměrovali k evropským terminálům. Někteří evropští těžaři se navíc snažili před zimou maximálně navýšit těžební kapacity.

Výsledkem je, že na evropském trhu je aktuálně relativní dostatek plynu, což se projevuje právě také významným poklesem cen, které se aktuálně pohybují kolem zmíněných čtyřiceti eur. „Trh zafungoval bezvadně,“ konstatoval Řežábek. Podle většiny oslovených expertů by ceny mohly v následujících měsících klesnout na hodnotu mezi třiceti a čtyřiceti eury.

Kolik to nakonec bude, opět závisí na různých okolnostech. Například pozemní zásobníky jsou nyní naplněny v průměru na šedesát procent, takže ani Česko nemusí nakoupit tolik plynu jako loni. Podobné je to i v dalších evropských zemích. Z této relativní výhody ale může být i relativní nevýhoda: při nákupu plynu nebude možné uplatnit tak výraznou množstevní slevu. Do toho se ještě může zamíchat oživená poptávka v Číně a dalších asijských zemích. Výsledkem může být to, že ceny nebudou klesat tak rychle a tak výrazně, jak by si evropští zákazníci přáli. Na předkrizových 27 eur za megawatthodinu u plynu se asi už nedostaneme.

Kolumbie místo Ruska

Ještě zajímavější to bude s uhlím. Po zavedení sankcí na dovoz ruského uhlí nastala doslova panika mezi jeho odběrateli. Ceny vzrostly, což se projevilo na vyšších provozních nákladech v elektrárnách, a tím i na cenách elektřiny. Zajímavá byla třeba situace v sousedním Německu. To i kvůli energetické krizi, vysokým cenám zemního plynu, zvýšilo podíl výroby elektřiny z černého uhlí. Toho dovezlo loni v meziročním srovnání o osm procent více. Jenže loni v srpnu začal platit zákaz na ruský export, a tak země musela hledat náhradní dodavatele – našla je především v Kolumbii, USA a Austrálii. Ovšem s výrazně vyššími dovozními náklady než z Ruska. Česko má tu výhodu, že je v uhlí víceméně soběstačné.

Cenu elektřiny vyrobené z uhlí ještě výrazně ovlivňuje cena emisních povolenek, ty se teď pohybují kolem sta eur za megawatthodinu. Přenosová společnost ČEPS odhaduje, že se cena bude celoročně držet okolo této částky, ovšem mohou nastat krátkodobé dramatické výkyvy. Podnik Slovenské elektrárne počítá s cenou elektřiny mezi 120 a 140 eury na další tři až čtyři roky. I díky tomu firma jen za letošní rok stihne splatit přibližně třetinu investičních úvěrů. Leccos by mohl napovědět také vývoj cen na pražské energetické burze. Zde se koncem týdne prodávala elektřina u kontraktů na příští rok zhruba za 140 eur za megawatthodinu, na rok 2026 asi za 107 eur.

Současné vysoké ceny dost výrazně nahrávají budování nových solárních elektráren. Podle odhadů lidí z oboru je návratnost investice do nové solární elektrárny aktuálně kolem pěti až sedmi let, a to i bez jakékoli státní dotace. „Jsme schopni konkurovat všem zdrojům,“ upozornil jednatel společnosti Ekotechnik Czech Tomáš Korostenský.

Současné propočty pro budování solárních elektráren jsou poměrně jednoduché: využít momentální ceny a po pěti sedmi letech odepsat vložené investice. „Poté máte nejvyšší provozní náklady na provoz elektrárny ve formě sekání trávy kolem panelů. A v takové situaci jste schopni konkurovat všem zdrojům. Musíte ale začít rychle stavět, dokud jsou ještě vysoké ceny,“ dodal jeden z investorů.

Právě masivní budování solárních a dalších obnovitelných zdrojů by mohlo podle některých obchodníků ceny elektřiny do budoucna pozitivně ovlivnit. Jejich optimismus ale trochu kazí jedna drobnost. Stát plánuje, že do roku 2033 skončí v tuzemsku všechny uhelné elektrárny. Ani masivní budování obnovitelných zdrojů jejich výpadek nemusí zcela nahradit, navíc v zahraničí nebude u koho proud nakoupit a nové jaderné bloky budou teprve ve výstavbě. To by znamenalo, že odběratele elektřiny nečeká příliš optimistické období. 

Velká solární vlna
Jednou z hlavních cest, jak se domácnosti i podniky snaží ušetřit, je instalace vlastních solárních elektráren. Loni jich podle Solární asociace bylo připojeno celkem 33 760 o celkovém výkonu 288,8 megawatt-peaku. Oproti roku 2021, kdy bylo postaveno 9321 elektráren s výkonem 62 megawatt-peaků, to představuje nárůst o 262 procent co do počtu a o 366 procent co do výkonu elektráren. I loni byly tahounem malé elektrárny, tedy primárně domácí instalace. Významně posílila také oblast firemních elektráren a po mnoha letech se v Česku stavěly i velké projekty nad jeden megawatt-peak. „Máme za sebou skutečně rekordní rok s nárůstem, který bude pokračovat i letos,“ řekl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Dodal, že letos se postaví velký počet firemních elektráren z Národního plánu obnovy – o dotace požádaly tisíce zájemců.

S přispěním Vadima Fojtíka