Sázka, která vyšla. Muskovi se podpora Trumpa bohatě vyplatí

Nejbohatší člověk světa s majetkem 285 miliard dolarů otevřeně ve volební kampani podporoval Donalda Trumpa. Po jeho drtivém vítězství může slavit nejen on, ale i jeho byznysové impérium.

Nejbohatší člověk světa s majetkem 285 miliard dolarů otevřeně ve volební kampani podporoval Donalda Trumpa. Po jeho drtivém vítězství může slavit nejen on, ale i jeho byznysové impérium.

Celý článek
0

Umělá inteligence nás může ohrozit, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku Geoffrey Hinton

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Geoffrey Hinton a John Hopfield, dva vědci, kteří stáli u zrodu technologie strojového učení a vývoje neuronových sítí. První jmenovaný zároveň ale před nedávnem připojil svůj podpis pod prohlášení Centra pro bezpečnost umělé inteligence, jenž varuje před riziky technologie.  

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Geoffrey Hinton a John Hopfield, dva vědci, kteří stáli u zrodu technologie strojového učení a vývoje neuronových sítí. První jmenovaný zároveň ale před nedávnem připojil svůj podpis pod prohlášení Centra pro bezpečnost umělé inteligence, jenž varuje před riziky technologie.  

Celý článek
0

Popcornový mozek ohrožuje každého, především mladé. S epidemií se dá bojovat, říká psycholog

Syndrom tzv. „popcornového mozku“ ohrožuje zejména děti, dospívající a mladé dospělé. Tento pojem označuje řadu specifických reakcí naší centrální nervové soustavy na algoritmy sociálních sítí. Dobrou zprávou pro naše duševní zdraví je, že těmto reakcím lze předcházet.

Syndrom tzv. „popcornového mozku“ ohrožuje zejména děti, dospívající a mladé dospělé. Tento pojem označuje řadu specifických reakcí naší centrální nervové soustavy na algoritmy sociálních sítí. Dobrou zprávou pro naše duševní zdraví je, že těmto reakcím lze předcházet.

Celý článek
0

Dobré vykopnutí

Za novým rozpočtem musejí následovat hlubší reformy s trvalejšími efekty

Dobré vykopnutí
Vláda premiéra Petra Fialy (vpravo) schválila návrh státního rozpočtu ministra financí Zbyňka Stanjury. K jeho projednání Poslaneckou sněmovnou došlo po uzávěrce tohoto vydání. | foto Profimedia.cz

Nová vláda jde do Sněmovny se svým prvním rozpočtem, což je pár týdnů po převzetí moci jistě odvážné, přestože i ta nová verze základního ekonomického zákona pro letošní rok vychází z té Babišovy. Snížení deficitu o sto miliard je přitom určitě impozantní, ale jistá diskuse na téma, nakolik jde o skutečné šetření a nakolik jen o posouvání výdajů v čase, se nesporně povede. Pro začátek této diskuse je dobré podívat se novému státnímu rozpočtu do střev trochu podrobněji a v širších souvislostech.

Výdajová brzda

Především je nesporné, že snížení deficitu bylo dosaženo rozhodující měrou skutečně pokrácením výdajů, a nikoli navýšením příjmů, k němuž bezpochyby také došlo, ale bylo využito jinak. Že jde opravdu o brzdění výdajů, je zřejmé z toho, že se meziročně zvyšují pouze o 7,6 miliardy, což je při prognózované 8,5procentní inflaci velmi slušný výsledek škrtání, nebo možná z toho, že Babišův rozpočet byl důkladně vyfutrovaný vatou. Do tohoto skromného navýšení se přitom vejde i 21 miliard navíc na mimořádnou valorizaci penzí předepsanou zákonem v okamžiku, kdy růst cen za posledních dvanáct měsíců přesáhne pět procent.

Zároveň dochází k citelnému posílení podílu rozpočtových výdajů krytých dotacemi z EU a dalších fondů. Zatímco výdaje financované jen z našich daní poklesnou téměř o 52 miliard, útrata z fondů se zvedá o 59,5 miliardy. Je to trošku půjčka na oplátku, protože zejména evropské investiční dotace představují jen proplacení dřívějších národních výdajů a měly by se zase vrátit do dalších vládních investic, aby nedošlo k poškození čerpání evropských fondů v dalších letech.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit