Doba těhotná vodíkem

Český byznys zachvátilo nadšení z plynu, o kterém se neví, jak se bude vyrábět, jak se transportovat ani kdo ho bude spotřebovávat.

Doba těhotná vodíkem
ilustrační foto | Profimedia.cz

Areál ve Skřivánčí ulici v Jablonci nad Nisou skrýval v minulosti showroom Hyundai a nyní zde sídlí výrobce topných těles Elkop Technik. Firma se před pár lety po úmrtí majitele dostala do problémů, poté ji koupil a znovu postavil na nohy podnikatel a vývojář Luboš Hajský. Zájem sedmačtyřicetiletého podnikatele se však aktuálně soustřeďuje spíše na jeho druhou firmu Devinn, kterou založil spolu s manželkou Věrou před sedmi lety a která rovněž sídlí na okraji Jablonce. Ta patří k poměrně malé, ovšem rozšiřující se skupině českých firem, které naskočily na vodíkovou vlnu valící se do Česka s čím dál silnější intenzitou ze západu Evropy.

Právě zde, v prostorách připomínajících trochu větší dílnu, vybudoval Devinn před pár týdny za 1,5 milionu korun první komerční vodíkové pracoviště v Česku. „Je to vlastně jednoduché. V podstatě je to obří pět krát deset metrů velká digestoř. Stěny mají sklon pět stupňů, aby vodík směřoval do nejvyššího bodu, kterým je napojený komín s klapkami a obrovským ventilátorem. Ten se v případě indikace větší koncentrace vodíku spustí a začne odvětrávat. V případě ztráty elektrické energie se automaticky otevřou okna, aby proud vzduchu mohl přirozeným způsobem odvětrávat,“ popisuje Hajský.

Dříve museli vývojáři Devinnu při experimentech s lehkým a výbušným plynem jezdit do podobných pracovišť v Německu či ve Velké Británii, což stálo čas a peníze. Vlastní vodíkové centrum musela společnost sama naprojektovat, postavit a v podstatě i vymyslet, jak ho schválit. Žádné oficiální normy pro podobné provozy totiž zatím neexistují. Devinn je proto připraven poskytnout prostory jak akademické sféře, tak konkurenci ze soukromého sektoru. Podle Hajského totiž v odvětví, které se v Česku teprve rodí, nezbývá místo pro rivalitu. „Není doba, abychom si konkurovali, proto si pomáháme,“ říká.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit