Bankovní rada na svém červnovém měnovém zasedání ponechala úroky beze změny, repo sazbu na úrovni 3,50 %, v souladu s očekáváním finančního trhu.
Shutterstock.com
Hrotagon
ČNB v červnu držela směr: sazby beze změny, další krok možná až na podzim
Bankovní rada na svém červnovém měnovém zasedání ponechala úroky beze změny, repo sazbu na úrovni 3,50 %, v souladu s očekáváním finančního trhu.
Radomír Jáč
Již v závěrečném čtvrtletí loňského roku nastoupila bankovní rada do módu, v němž snižuje sazby pouze jednou za kalendářní kvartál, o čtvrt procentního bodu, a to na jednáních, kdy má k dispozici čerstvou prognózu z dílny ČNB, což byl ve 2. čtvrtletí případ květnového zasedání.
Stabilita úroků na červnovém zasedání je tak v souladu s přístupem, jenž ohledně úrokových sazeb ČNB uplatňovala již v předchozích dvou čtvrtletích.
Repo sazba ČNB se nachází aktuálně na úrovni 3,50 % a je tak již v oblasti dlouhodoběji neutrální, rovnovážné úrokové sazby, jež je odhadována v pásmu 2,75 % až 3,50 %.
ČNB dle našeho názoru ještě má prostor pro mírné snížení sazeb, je ale otázkou, zda bankovní rada bude chtít tento prostor využít. Lze říci, že bankovní rada se myšlenkově již řadu měsíců nachází v módu jemného ladění v rámci hledání úrovně, na níž by se úrokové sazby mohly stabilizovat po delší dobu.
Vedle zřejmého záměru již nesnižovat úrokové sazby na po sobě jdoucích zasedáních měly na červnové rozhodnutí bankovní rady vliv také údaje o květnovém vývoji spotřebitelských cen v české ekonomice.
Celková meziroční inflace se po dubnovém poklesu na 1,8 % v květnu vyšvihla na úroveň 2,4 %, z pohledu bankovní rady je ale více znepokojující další zrychlení růstu cen služeb.
Meziroční růst spotřebitelských cen by se sice obecně měl držet v rozmezí pásma inflačního cíle, tedy mezi 1 % a 3 %, aktuální vývoj inflace a rizika spojená s děním na Blízkém Východě ale poskytují bankovní radě argumenty pro zdrženlivost při úvahách o dalším snížení úrokových sazeb. Silnější než očekávaný kurz koruny vůči euru a zejména vůči dolaru představuje naopak argument pro možnost dalšího mírného poklesu úroků ČNB.
Ve stejném směru by hovořilo výraznější zpomalení hospodářského růstu v Evropě v důsledku amerických cel a argumentem ve prospěch nižších sazeb ČNB by bylo další snížení úroků ECB – ovšem ECB také dává najevo, že se proces jejího snižování úroků blíží ke konci a jako pravděpodobný scénář se jeví stabilita úroků na příštím zasedání ECB ve 2. polovině července. Pokud by měla bankovní rada zopakovat svůj dosavadní vzorec postupu při snižování úrokových sazeb, tak by bylo ve hře snížení úroků ČNB na příštím zasedání počátkem srpna.
V hlavním scénáři jsme dosud předpokládali, že ČNB sníží své úroky v srpnu, o čtvrt procentního bodu, naposledy ve stávajícím cyklu jejich snižování, a že repo sazba se následně na delší dobu ustálí na úrovni 3,25 %.
Z dnešního pohledu se ale zdá, že i v srpnu budou převažovat argumenty pro opatrnost bankovní rady, a že se úrokové sazby ČNB zastaví na jejich stávající úrovni anebo že se příští snížení úroků oddálí přinejmenším do podzimních měsíců.
Trh nyní bude vyčkávat na dnešní odpolední tiskovou konferenci bankovní rady, kde by mohly přijít signály ohledně dalšího směřování úroků ČNB.
Scénář oddálení dalšího poklesu úroků ČNB by mohl napomoci koruně k prohloubení jejího posílení. Kroky ČNB na poli úrokových sazeb jsou veřejností bedlivě sledovány mimo jiné z důvodu možných dopadů na vývoj sazeb u hypotečních úvěrů.
Zde platí konstatování, že úroky u nových hypoték klesají jen mírně, letos v květnu dle údajů České bankovní asociace činily sazby u nových hypoték 4,60 %, když loni v prosinci jejich úroveň činila 4,80 % a loni v květnu se průměrná úroková sazba u nových hypoték nacházela mírně nad úrovní 5,05 %.
Je dobré si připomenout, že na sazbu u hypoték má vliv nejen vývoj úrokových sazeb ČNB, ale výrazně se zde propisuje také vývoj delších sazeb na kapitálovém trhu, zejména výnosů korunových vládních dluhopisů, kde je meziroční pokles buď nevýrazný anebo dokonce dochází k jejich meziročnímu růstu, což platí o výnosech vládních dluhopisů s delší splatností.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
