Airbus chce prorazit ve vesmíru. Soustředí se na produkci satelitů

Evropský koncern Airbus, který působí v leteckém, vesmírném a zbrojním průmyslu, se chce ve větší míře zaměřit na vesmírné projekty, zejména na produkci satelitů pro vojenské i civilní využití.

Evropský koncern Airbus, který působí v leteckém, vesmírném a zbrojním průmyslu, se chce ve větší míře zaměřit na vesmírné projekty, zejména na produkci satelitů pro vojenské i civilní využití.

Celý článek
0

Ostuda pro Samsung. Ty šunty se rozpadají, stěžují si zákazníci na nová sluchátka

Jihokorejskému Samsungu se v posledních měsících moc nedaří. Po vlažném přijetí skládacích telefonů za astronomickou cenu vzbuzovala velká očekávání nová generace sluchátek. Jenže ta se bohužel příliš nepovedla. Firma kvůli reklamacím pozastavila další prodej.

Jihokorejskému Samsungu se v posledních měsících moc nedaří. Po vlažném přijetí skládacích telefonů za astronomickou cenu vzbuzovala velká očekávání nová generace sluchátek. Jenže ta se bohužel příliš nepovedla. Firma kvůli reklamacím pozastavila další prodej.

Celý článek
0

Green Deal oslabuje vliv Evropy v rozvojovém světě a uvolňuje místo Číně

Přílišná přísnost Green Dealu dělá pravý opak zamýšlené podpory evropského vlivu na udržitelnost podnikání, tvrdí finančníci

Přílišná přísnost Green Dealu dělá pravý opak zamýšlené podpory evropského vlivu na udržitelnost podnikání, tvrdí finančníci

Celý článek
0

Čína připravuje novou letadlovou loď k bojovému nasazení. Má držet Američany daleko od Tchaj-wanu

Třetí čínská letadlová loď vstupuje do poslední fáze testů, než bude plně k dispozici námořnictvu. Kolos o výtlaku přesahujícím 80 tisíc tun a délce 316 metrů je vybaven nejmodernějšími technologiemi a má odstrašit americké námořnictvo v oblasti Jihočínského moře.

Čína připravuje novou letadlovou loď k bojovému nasazení. Má držet Američany daleko od Tchaj-wanu
První čínská letadlová loď Liao-ning s doprovodnými plavidly | foto Shutterstock.com

Třetí čínská letadlová loď Fu-ťien, jež je už plně vyvinuta a postavena komunistickou velmocí, zahájila testovací plavbu a zkoušky svého pohonu a dalších elektronických systémů na lodi. Největší neamerické plavidlo všech dob o délce 316 metrů má podle webu The Diplomat zásadně zvýšit čínskou údernou sílu v celé oblasti Indického a Tichého oceánu.

Peking v posledních letech rychle posiluje námořní svaly s cílem odradit Spojené státy, které jsou tradičním spojencem Tchaj-wanu, Filipín, Japonska nebo Jižní Koreje, od možnosti využít své vojenské námořní kapacity v místech sporných území v Jihočínském moři a průlivu mezi pevninskou Čínou a Tchaj-wanem.

Právě název nové letadlové lodi Fu-ťien odkazuje na jihočínskou provincii, která přiléhá k Tchajwanskému průlivu. Čínská státní agentura Nová Čína bez dalších podrobností oznámila, že letadlový kolos opustil na začátku května loděnice v Šanghaji a vydal se na první zkušební plavbu.

Plavidlo, které bylo na vodu spuštěno v polovině roku 2022, je první čínskou letadlovou lodí, jež je vybavena pokročilými elektromagnetickými katapulty pro starty stíhaček. Kromě stíhacích bombardérů mohou z lodi startovat i protiponorkové vrtulníky.

Čínská strana nezveřejnila podrobnosti o technických detailech lodi, ale podle japonských zdrojů může mít Fu-ťien na palubě šedesát až sedmdesát letadel včetně stíhaček J-15 (konstrukčně jsou podobné ruským Suchoj Su-33) a letadla včasného varování a řízení KJ-600.

První dvě letadlové lodi říše středu nejsou původní čínské konstrukce. Liao-ning je přestavěná sovětská letadlová loď, kterou Peking koupil od Kyjeva v roce 1998, do služby ji zařadil v roce 2012. Její plný výtlak je 58 500 tun a má délku 305 metrů. Druhou letadlovou loď Číňané postavili podle stejné sovětské konstrukce a dali jí název podle provincie Šan-tung. Plný výtlak se odhaduje na 70 tisíc tun a délka činí 315 metrů. Námořnictvo ji využívá od roku 2019.

Nasazení nové letadlové lodi v oblasti Jihočínského a Východočínského moře má podle serveru The Diplomat zabránit americkým letadlovým lodím, ale i dalším vzdušným silám, vstupovat do této oblasti. Čína naopak posílí své možnosti v indopacifickém regionu vést elektronickou válku a provádět protiponorkové mise.

Podle Pentagonu bude Fu-ťien zařazena do aktivní služby do konce roku 2024. Peking tají, zda už je čínská námořní novinka vybavena jaderným pohonem.

Nedávná zpráva pro americký Kongres naopak konstatuje, že provoz čínských letadlových lodí trápí řada problémů, zejména ohledně kvality výcviku námořníků a lodního personálu pro plnění bojových misí. „V bojové situaci zahrnující nepřátelské námořní a vzdušné síly USA by byly čínské letadlové lodě vysoce zranitelné,“ uvedla lednová zpráva. Peking ale dokončení letadlové lodě prezentuje jako důkaz toho, že se z asijské země stala vojenská globální mocnost.

Spojené státy v současnosti disponují deseti letadlovými loďmi třídy Nimitz na jaderný pohon (nová čínská letadlová loď odpovídá velikostí zhruba této americké třídě) a staví nová plavidla třídy Gerald R. Ford. První je ve službě od roku 2017 a další dvě se staví. Délku mají 337 metrů a plný výtlak 101 600 tun.