Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence
Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.
Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Ceny bitcoinu a zlata vystoupaly do horentních výšek. Důvody se od sebe diametrálně liší. Za jedno může chamtivost, za druhé strach.
Finanční svět nevycházel začátkem tohoto týdne z údivu. Cena zlata vzrostla na historické maximum 2150 dolarů za troyskou unci, zatímco cena bitcoinu vystoupala během 24 hodin o šest procent, protrhla hranici čtyřiceti tisíc dolarů (později vystoupala až nad 44 tisíc, než zase mírně poklesla) a celkově dovršila letošní vzestup o 150 procent.
K obojímu přispěl pokles zájmu o americký dolar a obojí zároveň k tomuto poklesu přispělo. Taková je nátura finančních trhů. Zábavné na současné situaci je to, že stejný efekt – hromadný, byť jen částečný úprk od dolaru – má na svědomí několik různých faktorů, které občas stojí proti sobě.
Bezprostředním důvodem ke skokovému zdražení zlata zhruba o deset procent je skutečnost, že obchodníci zvyšují své sázky na to, že americký Fed čili centrální banka v příštím roce sníží úrokové sazby. Znamená to, že výnosy z dluhopisů, které jsou jedním z nejspolehlivějších barometrů nálady investorské obce, poklesnou.
Ekonomové zde prominou zjednodušené vysvětlení pro ty, kteří neleží ve finačnických věstnících: výnos z dluhopisu je nepřímo úměrný oblibě měny, v níž je denominován. Čím méně důvěry investor má, tím větší výnos je mu třeba nabídnout, aby si dluhopis koupil. Výnosy začaly z těchto důvodů klesat již v polovině října; v prvním prosincovém týdnu ten proces jen pěkně akceleroval.
Výsledkem tohoto uvažování je souběžný pokles dolaru vůči koši šesti dalších významných měn (od začátku listopadu o 3,1 procenta), což americkou měnu srazilo v tomto srovnání nejníže za poslední (zhruba) čtvrtrok. Investoři se, jak už víme, domnívají, že Fed začne po Novém roce snižovat úrokové sazby.
Proč by to dělal? Protože očekává problémy. Nejsnáze identifikovatelný z nich je nebezpečí globální krize bezpečnostního a energetického charakteru, již hrozí vyvolat vyostřený konflikt mezi Izraelem a arabským teroristickým hnutím Hamás.
Když budou úroky nižší, znamená to, že peníze (rozuměj úvěry) budou levnější. To znamená dvě věci: zaprvé bude výhodnější si je půjčovat na rizikové investice. Zadruhé z toho plyne, že dolar poklesne na ceně – logicky, je-li něčeho dostupného více, poptávku a s ní cenu to tlačí dolů.
Staré pravidlo říká, že trh ovládají dvě protichůdné emoce, chamtivost a strach. (Ač chamtivost nepatří z hlediska psychologie k základním emocím, ve finančním světě to naopak platí.) Jde o to, která z obou emocí má na koho větší vliv. Podle toho pak lidé a jimi ovládané instituce konají; například kupují buď zlato, nebo bitcoin.
Stejně jako americký Fed uvažují i další centrální banky. Podle zprávy průmyslové skupiny World Gold Council nakoupily světové centrální banky za prvních devět měsíců letošního roku 800 tun zlata, tedy o čtrnáct procent více než loni. Snaží se tak pojistit proti inflaci (která sužuje celý svět) a zároveň snížit svoji závislost na dolaru (což trápí především ty země, které jsou buď Rusko, nebo s Rusy obchodují, a vystavují se tak riziku amerických sankcí).
Daleko největším kupcem jsou letos Číňané. Za prvních letošních jedenáct měsíců nakoupila tamní centrální banka 181 tun zlata, čímž navýšila podíl řečeného kovu na svých rezervách na čtyři procenta. Dalšími významnými kupci byly Polsko s 57 tunami a Turecko s 39 tunami a více než tunu zlata nakoupilo letos ještě dalších osm centrálních bank.
Tím ovšem došlo k neobvyklému jevu: cena zlata zůstala vysoko, ačkoli až do zmíněné poloviny října byly vysoko i výnosy amerických dluhopisů. Obvyklé je, že vyšší dluhopisový výnos investory od zlata (jež nevynáší nic) odláká. Právě horečné nákupy centrálních bank coby největších hráčů na trhu však tuto dynamiku letos porušily.
Je tedy zjevné, že v očekávání mimořádně neklidných dob sahají opatrní investoři po zlatu coby bezpečném přístavu, jak praví finančnický žargon. Dává to smysl – zlato sice nenese výnos, ale také málokdy ztrácí na hodnotě a bývá okamžitě směnitelné za hotovost v jakékoli měně. Tady hraje hlavní roli strach.
Zdaleka ne všichni investoři jsou však opatrní (rozuměj: v jejich emocionálním nastavení má chamtivost silnější zastoupení než strach). Pro takové je tu bitcoin. Ten má se zlatem společné to, že není dolar; ale jinak funguje přesně obráceně. Chová se jako něco na pomezí mezi měnou, komoditou a akcií technologické scény; selským rozumem přitom nelze odhalit, co je lepší charakteristika, protože bitcoin není vyjma řady čísel nic.
Jeho jediná interakce s reálným světem spočívá v tom, že jeho těžba stojí spoustu reálné elektřiny za spoustu reálných peněz.
Protože však na obchodování s bitcoinem může člověk vydělat, a ještě u toho vypadat cool, obnáší tento trh půldruhého bilionu dolarů, což jsou i podle sebepřísnějšího měřítka seriózní peníze. Pohyb na bitcoinovém trhu proto funguje jako sekundární barometr nálady na technologické scéně. To se hodí, protože s akciemi mnoha důležitých hráčů v branži se neobchoduje na burze, která jinde funguje jako spolehlivý barometr.
Co tedy způsobilo, že bitcoin opět překročil psychologicky důležitou hranici čtyřiceti tisíc dolarů? Existuje více pravděpodobných důvodů: prvním je již zmiňované očekávané snížení úrokových sazeb. To jako vždy nasype více peněz do všech možných trhů, ty kryptoměnové nevyjímaje.
Důležitější pobídkou pro nákup bitcoinu však může být něco docela jiného. Finanční svět očekává se stále větší pravděpodobností, že jeho americký regulátor Komise pro cenné papíry (SEC) co nevidět schválí provoz kryptoměnových fondů obchodovatelných na burze (ETF). Stane-li se tak, bude to další krok k legitimizaci kryptoměn v čele s bitcoinem. Investoři jsou na to logicky natěšení, protože více legitimity by se mělo projevit i v růstu trhu.
Kromě toho může cenu bitcoinu hnát nahoru i fakt, že napřesrok v květnu nastane takzvaný halving. To se děje každé čtyři roky a znamená to, že od předem daného momentu dostane bitcoinový těžař za výsledek svého úsilí polovinu toho, co by dostal před oním momentem. Cenu bitcoinu to vždy v době těsně před halvingem vyžene vzhůru.
Celé to dobře ukazuje rozdíl mezi oběma typy investorů, zlatými a bitcoinovými. Příznivce zlata ovládá strach plynoucí z problémů reálného světa. Fanoušky bitcoinu ovládá chamtivost a starají se výhradně o to, co se bezprostředně týká bitcoinu. Jací investoři jste vy?
