Ta dvě čtvrtletí se liší jako den a noc. Zatímco v prvním kvartále Skupina ČEZ zaznamenala nárůst čistého zisku o 43 procent na 14,2 miliardy korun, druhý přinesl zisk už jen ve výši 0,5 miliardy korun. V loňském druhém čtvrtletí byl přitom sedminásobný – 3,5 miliardy korun. Letos se nahromadily negativní zprávy – a většina z nich souvisí s epidemií koronaviru.

Útlum ekonomiky v souvislosti s opatřeními proti šíření wuchanské nákazy totiž vedl ve druhém čtvrtletí k poklesu spotřeby elektřiny (měřeno na zásobovacím území ČEZ Distribuce) o 10,9 procenta. Spotřebu snižovaly hlavně průmyslové podniky. ČEZ musel přebytek elektřiny prodávat na spotovém trhu, často se ztrátou. Případně musel omezovat provoz elektráren, zejména uhelných.

Jak dále týdeníku Hrot řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák, koronavirová krize si vyžádala přecenění hodnoty některých dceřiných společností v zahraničí. Tento mimořádný zásah srazil zisk za druhý kvartál o 1,9 miliardy korun. Konkrétně došlo ke snížení účetní hodnoty větrných elektráren v Rumunsku o 798 milionů korun, bulharské rozvodné sítě o 685 milionů a polské uhelné elektrárny Chorzów o 433 milionů korun.

David Tramba

V součtu za celé první pololetí přitom výsledky Skupiny ČEZ nevypadají vůbec špatně. Čistý zisk z pohledu akcionářů narostl o osm procent na 14,44 miliardy korun, tržby narostly o šest procent na 106,3 miliardy korun. Vedení společnosti tak mohlo zlepšit výhled hospodaření na celý letošní rok: aktuální odhad počítá s čistým ziskem v rozmezí 21 až 23 miliard korun (bez mimořádných vlivů). Dopad koronavirové krize na výsledky Skupiny ČEZ nebude podle Martina Nováka tak vysoký, jak se původně očekávalo.

Na zveřejněné výsledky kladně reagovala i burza, akcie ČEZ v úterý v dopoledních hodinách posílily o 1,8 procenta na 476 korun za kus.